Živá Matrice

18. o co jim jde?

Ráno jsem se vzbudila a ještě půl hodiny ležela na posteli. Holky se probudily hned po mě a tak jsme si povídaly. Řekla jsem, že se jdu projít a transformovala se. Holky se prý ještě chtěly upravit, tak jsem je tam nechala. Procházela jsem se po chodbách lodi a přemýšlela nad důležitými věcmi. Jak utéct? Jak dostat holky z lodi a jak vzít s sebou mateřský meč? Jak se zbavit těch bomb z mých křídel? Měla jsem v hlavě tolik otázek, na který nebyla žádná odpověď. Křídla jsem měla složená k sobě a v tom mě něco napadlo. Dokážu ničit, ale i léčit. Co kdybych bomby zneškodnila svojí mocí? Na nic jsem nečekala a běžela na střechu kde mě nikdo vidět nemohl. Chvíli jsem rozmýšlela, jestli to mám doopravdy udělat. Nakonec jsem to zkusila. Vzpomněla jsem si na věc co mě tehdy rozčílila a svoji energii smiřovala do bomby na křídlech. Po chvíli jsem slyšela malý výbuch, ale křídla mi zůstala. Mohla jsem normálně létat. Povedlo se! Ale před ostatními musím hrát, že tam ty bomby pořád mám. Teď už jen vzít Péťu a Týnu s mateřským mečem a můžeme se vypařit! Vzpomněla jsem si na můj meč na zádech v kovovém pouzdru. Vyndala jsem ho a prohlížela si ho tentokrát podrobněji. Prohlížela jsem si vyrytý znaky a uvažovala, co asi znamenají. Mohl by mi s tím pomoct Knockout. Meč jsem dala zpět na záda a šla zpět do lodě a po chodbě, došla až před Knockoutovu pracovnu. Otevřeli se dveře. Knockout dělal něco u obrazovek, ale když jsem přišla hned se otočil a ptal se, co potřebuji. Vytáhla jsem meč a položila ho na kovový stůl.
,, Potřebuji rozluštit ty znaky." řekla jsem a meč obrátila na stranu kde byly znaky. Knockout jen přejel po modře svítících znacích svými drápy a začal hledat něco na obrazovkách.
,, Je to něco jako pořekadlo."
,, Jaké?" zeptala jsem se a zvedla jedno obočí.
,, Nevím, nechce se to zobrazit." řekl a šel zase něco ťukat k obrazovkám. Meč byl krásně nasvícený ostrým světlem, takže teď byly vidět všechny detaily. Knockout se otočil zpět a oba jsme si prohlíželi meč. Asi si všiml, že mám jeho prstýnek, protože jsem si všimla, jak se koukal na mojí ruku a přitom se pousmál. Meč jsem dala po chvíli zpět, poděkovala jsem Knockoutovi a odešla za holkami. Po cestě do své kajuty jsem přemýšlela, jestli to holkám říct. Zatím ne, co kdyby to slyšel Soundwave. Pak by bylo vše ztraceno. Holky seděly na posteli a povídaly si. Rozhlížela jsem se po místnosti a můj zrak spočinul na bloku s tužkou. Po chvíli mě napadla jak holkám říct, že můžeme utéct, protože bomby už na křídlech nemám. Vzala jsem blok a tužku a začala psát. Nevěděly co dělám a tak jen koukaly. Po chvíli co jsem na papír vše dopsala jsem jim ho podala. Četly to celkem dlouho, protože toho bylo hodně. Dopis obsahoval informaci, že na křídlech už nemám bomby, můžu se pokusit získat meč a dnes v noci můžeme utéct. Holky začaly radostí jásat a já je napomenula, aby nedělaly takový hluk. Obě se uklidnily a já začala psát další část dopisu. Byl to plán, jak utéct. Holky si to přečetly a náraz obě kývly hlavou. Chvíli jsme si povídaly než po chvíli někdo zaklepal na dveře. Ztichly jsme a mlčely. Po chvíli jsem se zvedla a a šla ke dveřím. Otevřela jsem je a stál tam jeden z vojáků. Říkal něco o tom, že se mám do několika minut dostavit ke Galvatronovi. Kývla jsem a zavřela. Holky se na mě podívaly a já začala tušit co Galvatron chce. Buď zjistil, že jsem zneškodnila bomby, nebo chce mé DNA jako to mělo být na začátku. S holkami v dlani jsem vyšla z kajuty a měla namířeno za Galvatronem. Když jsem došla do místnosti, holky jsem dala na zem. V místnosti bylo několik vojáků, Starscream, Knockout a Galvatron se Soundwavem. Došla jsem blíž k nim. Holky stály opodál a pozorovaly, co se bude dít. Galvatron stál zády ke mě a koukal oknem ven z lodi. Bylo ticho. Po chvíli se ke mně otočil a spustil.
,,Ciri, koukej koho tu máš." řekl a ukázal na dveře, které se po chvíli otevřeli. Ve dveřích stáli vojáci a drželi... Drifta?! Jak mohli dostat Drifta? Vojáci ho přitáhli blíž. Koukal na mě a já jsem byla úplně v transu.
,, Můžeš si s ním dělat co chceš. No tak, ukaž svou tvář." řekl Galvatron a já nechápala co po mě chce. Po chvíli jsem si to uvědomila. Chce mě převést na jejich stranu. To se mu nepovede! Musím to nějak zahrát až do poslední chvíle. Byla jsem chvíli ticho. Po chvíli jsem dala rozkaz.
,,Odveďte ho." řekla jsem a Galvatron se škodolibě usmál.
,, Ciri! Prosím!" zakřičel ještě Drift než se zavřeli dveře. Pořád jsem stála a můj zrak směřoval stále na dveře, kudy odvedli Drifta.
,, Učíš se rychle." řekl Galvatron a položil mi ruku na rameno. Po jeho ruce na rameni jsem se jen matně ohlédla a zrak upřela zpět na dveře. Všimla jsem si, že Knockout se Starscreamem se též škodolibě pousmáli. Soundwave najednou spustil záznam z kamer, kudy Drifta táhli. Koukala jsem se upřeně do záznamu, který Soundwave spouštěl a sledovala Driftovu tvář, ve které byl vidět strach. Po chvíli Galvatron promluvil.
,, Je na čase začít trénovat boj." řekl a já se na něj jen nechápavě podívala.
,, Proč?" čekala jsem na odpověď.
,,Aby si mohla jít do boje a aby se tvé DNA ještě zesílilo." řekl a mě došlo o co mu jde. Chce zesílit mé DNA, aby klony, které vytvoří byly ještě silnější. Nebudu nikdy bojovat proti Optimovi. Ať mě to má stát třeba život.
,, Není potřeba trénovat. S mečem zacházet umím. " řekla jsem a ruce si zkřížila na prsou. Starscream se nad mými slovy zasmál. Bylo jasný, že tomu nevěří, tak jsem využila překvapení. Bleskurychle jsem vytáhla meč a provedla pár akrobatických kousků až můj meč skončil Starscreamovi u krku. Knockout, který stál vedle Starscreama uskočil stranou a Starscreama mě jen překvapeně koukal. Ostří jsem odendala od jeho krku a jedním mávnutím křídel se vrátila zpět na své místo, kde jsem před tím stála. Galvatron vypadal docela překvapeně, ale dlouho to na sobě poznat nenechal. Galvatron mi povolil odejít a já za doprovodu Knockouta a holek se vydala do své kajuty. Když jsme vyšli z místnosti na chodby Knockout hned spustil.
,,To bylo hustý. Tak těsně měl tvoje ostří u krku, že se  divím, jak si to na milimetr vypočítala."
Otočila jsem se na něj.
,, A příště to nebude těsně, ale přímý zásah." řekla jsem ostře a Knockout radši zaplul do chodby, kde měl svojí pracovnu. Proměnila jsem se do podoby člověka, abych mohla jít s holkami. Dorazily jsme do mé kajuty a únavou padly na postel a okamžitě usly...

Pokračování příště....