Živá Matrice

6. Shockwave

,, Ty si asi neuvědomuješ jakou máš moc že?"
,, Ne ani ještě nevím, jak jí používat." Odpověděla jsem mu.
,, Víš Ciri, chci aby sis uvědomila, že pokud nás Galvatron najde a zaútočí, tebe nesmí dostat. Pokud by se tak stalo, odebral by si tvoje DNA a stvořil tak další a další lidi jako si ty. Možná by stvořil i deceptikony, u něho nikdy nevíš. Pak když už by si nebyla potřeba, zabili by tě. Si živá -" nestačil to doříct a skočila jsem mu do řeči.
,, Matrice, já vím. Vím co matrice dokáže. Zachránit život i ničit. Ano, dokážu i ničit. A neboj to se nestane. Sám si říkal, že mám větší moc než ty. Důležité je,aby jste vy na sebe dávali pozor. Tam, odkud vás znám, jsem si k vám vytvořila silné pouto a teď když tu jste se mi splnil sen. Nechci o vás přijít, a hlavně né o tebe..." poslední slova jsem řekla skoro neslyšně, ale byla jsem si jistá, že i tak to slyšel. Opravdu jsem nechtěla o něj a ostatní přijít. Stačilo mi to ve filmech a u toho jsem brečela jak želva (pozn.autora - opravdu jsem brečela jak želva :D) . Nemusím to vidět v reálu na vlastní oči. Z toho bych se doopravdy už nesebrala. Bylo ticho.
Pohled Optima:
,, Nechci o vás přijít, a hlavně né o tebe.." počkat ona řekla, že o mě nechce přijít? Vypadá to, že ke mně doopravdy něco cítí a já k ní taky. Tajně jsem ji sledoval a dával na ni pozor, kdyby se jí zmocnil Galvatron. Věděl jsem o její moci už dříve. Ale o té transformaci jsem nic zjistit nedokázal.
,, O nás se bát nemusíš. Budeme v pořádku. My máme za úkol chránit tebe."řekl jsem ukledněnou.
Pohled Ciri
Jeho slova mě trochu uklidnila. Můj mozek vytvářel představy toho, jak mě mají někde spoutanou a Knockout na mě provádí všelijaké pokusy. Nebudu radši na to ani myslet. Chvíli jsme jen tak leželi. Ale pak, se najednou zatřásla zem. Okamžitě jsme se zvedli. Otřesy se pořád zesililovali a blížili se.
,, Shockwave..." zašeptala jsem a vyděšeně jsem se podívala na Optima. Najednou se před námi doopravdy vynořil Shockwave.
,, Běž a sežeň ostatní! Rychle! " Zakřičel a já začala utíkat co nejrychleji na základnu.
,, Doběhla jsem na okraj lomu. Dole jsem spatřila ostatní.
,, Pomoc! Je tu Shockwave! Optim tam s ním bojuje! Utíkejte mu pomoct! Rychle!" Zakřičela jsem co nejvíc to šlo, div mi hlasivky nebouchli. Všichni se okamžitě zvedli a běželi na pomoct. Já se utíkala za nimi. Schovala jsem se tak, abych nebyla vidět a zároveň viděla na boj. Poslední úder Optimova meče srazil Shockwaveovi hlavu. Ta dopadla do měkkého mechu a celé tělo se zhroutilo k zemi. Všichni složili zpět zbraně a já běžela k nim. Optim byl nejvíce zraněný. Měl škrábance a rány ze kterých kapal energon. Ostatní nebyli tolik zraněný.
,, Optime! " zakřičela jsem a běžela k němu.
,, To bude v pořádku je to jen škrábnutí." řekl a myslel si, že mě tím uklidní.
,, To teda není! Okamžitě si sedni!" Zvýšila jsem hlas.
Sama jsem se divila proč se ve mě bere tolik vzteku a síly vůbec křičet. Optim se posadil a já mu začala ošetřovat rány. Ruka mi se mi zase zbarvila do svítivě modré. A rány se začali léčit a přestal z nich téct energon.
,, Já myslel, že Shockwave už je pár let mrtvý!" ozval se najednou Rachet. Odpověděla jsem jen já.
,, No, zdá se, že mateřský meč už má někdo jiný..." řekla jsem a nastalo ticho.
,, Musíme okamžitě pryč. Galvatron o nás už 100% ví." Řekl Optim.
,, Vím kam, Optime. Je čas obnovit naší starou základnu. " Řekl a Optim jen přikývl.
Došli jsme na lesní cestu, kdy jsem poprvé viděla Optima. Všichni se transformovali do auto-módu. Já nasedla k Optimovi a rozjeli jsme se. Oni věděli kam jedou, ale pro mě to byla cesta do neznáma.

Pokračování příště...