Četla jsem tu poslední zprávu tisíckrát dokola, je to nějaký psychopat. Musím to okamžitě někomu říct, jinak se stane něco špatného. Začínala jsem vnitřně panikařit a když Federica Laurenti začíná panikařit, je to známka něčeho hodně špatného. Přestala jsem mít kontrolu nad svým strachem.
,,BZZZ"
Neznámé číslo: ,,Opovaž se o mě zmínit jen jedním slovem koťátko..."
On mi snad čte myšlenky nebo co?
Já: ,,Nebo co?"
Neznámé číslo: ,,Trošku odvážná ne?"
Já: ,,Když musím tak musím..."
Neznámé číslo: ,,Aby jsi té odvážnosti nelitovala..."
Já: ,,Nikdy bych jí nelitovala, kdybych se díky ní mohla zbavit tvých otravných zpráv..."
Neznámé číslo: ,,Jednou mi poděkuješ... :) "
Bože můj ten chlap nebo co to je, je fakt magor, úplně totální mišuge. Beztak je to nějaký feťák a pedofil. Po nějaké chvíli zazvonil zvonek od baráku. Pomalu jsem se vydala ze svého pokoje dolů do předsíně. Podívala jsem se do kukátka.
,,PANE BOŽE!"
Tak moc jsem se lekla, když na mě z druhé strany vykouklo cizí oko. Asi fakt nejsem normalní. Otevřela jsem dveře a čekala jsem nějakého spolužáka, který si přišel opsat domácí úkol z ájiny - asi jediný předmět, z kterého mám samý. Jenže žádný spolužák před dveřmi nečekal.
Na rohožce před dveřmi stála obrovská růže. Modrofialová růže byla v průhledné váze, na které byly vyryté malinké růžičky. Na stonku květiny jsem si opět všimla papírku, strhla jsem ho.
,,Pro mou plachou kočičku <3 Vím, že mě nenahlásíš... Na to tě moc zajímá, kdo se skrývá za neznámým číslem :)"
YOU ARE READING
L.Á.S.K.A nebo K.L.A.M
Short StoryJsem normální? Nebo už jsem úplný blázen? Kdo to je? Co to bylo? NE! NIKDY! Nikdy neříkej nikdy holčičko... Já: ,,Děsíš mě..." Neznámé číslo: ,,To já rád... :)"
