Love Double Trouble |One Direction cz|

Brit awards

Náš obří zvrat je tu!!! Co na to říkáte? prosím názory do komentu :)

ELISSIN POHLED: Ještě nikdy jsem neviděla Nikky tak šťastnou. Valentýn nesnášela a já to moc dobře věděla, proto jsem Louise před jeho akcí varovala, ale nedal si říct. Byl tak pozorný a rozkošný. Objednal dva tisíce růží a zaplnil s nimi Nikkyin pokoj i koupelnu. Když jsem se zeptala, proč zrovna dva tisíce, odpověděl mi, že za každý den, který uplynul od chvíle, co se do Nikky zamiloval, jí dal pět set rudých růží. Niall zůstal tentokrát raději pozadu a já za to byla jedině ráda. Louis mi prozradil, že dlouho váhal nad tím, jestli mi něco dát, nebo ne, ale nakonec měl strach, jak bych to přijala, proto mi jen poslal pugét lilií.

„Víš, jak to bude s odvozem na předávání cen?“ Zajímala jsem se a chroupala medové cheerios s mlékem. „Kluci přijedou už v jednu, abych je stihla učesat. Pojedeme rovnou s nimi.“ Oznámila mi Nikky a zamračeně si prohlížela noviny. „Děje se něco?“ Zavrtěla hlavou a chtěla si strčit lžičku s jahodovým jogurtem do pusy, ale pokecala si tílko, načež zaklela a chtěla lžičku odhodit, ale zvrhla kelímek s jogurtem, který se roztekl po stole. Povzdechla, vstala a pospíchala pro utěrku, zatímco já i k sobě přitáhla noviny, které odložila. Na titulní straně byla fotka Nikky a Liama před kinem a další, jak nastupují do auta. Raději jsem se ani nepouštěla do čtení obsáhle článku pod fotkami, nechtěla jsem se hned po ránu rozčilovat. „Odkdy posloucháš One Direction?“ Ušklíbla jsem se, když jsem zaslechla vyzvánění Nikkyina telefonu, položeného na konferenčním stolku v obýváku. Zamumlala něco v tom smyslu, že poslouchat dobrou hudbu přeci není zločin a pospíchala hovor vzít. „Jo, viděla jsem to.“ Zavrčela podrážděně a pustila se do uklízení jogurtu. „Je mi to líto Louisi, netušila jsem, co z toho udělají.“ Povzdechla. „Je Liam se Sophií v pořádku?“ Něco málo sem zaslechla a neznělo to zrovna pozitivně, soudila jsem i podle Nikkyina ztrápeného výrazu. „Neměla jsem s ním nikam chodit.“ Zakňourala a neměla daleko k pláči, což se Louisovi ani trochu nelíbilo, okamžitě ji začal uklidňovat a prosti, aby neplakala, nebo bude taky. Měla neuvěřitelné štěstí.

„Gól!“ Zaječela jsem a prudce vstala ze sedačky, hopsající po obýváku. Kvůli předávání cen jsem si vzala dovolenou a abychom se s Nikky odreagovali, pustili jsme si fotbal. Jelikož naším domovem byl Manchester, měli jsme fotbal tak říkajíc v krvi, dřív jsme pravidelně chodili na zápasy, ale pak nějak nezbýval čas. Od přestěhování do Londýna jsme nebyli na fotbale ani jednou. „Škoda že tam nemůžeme být.“ Posmutněla Nikky, ale okamžitě se opět zářivě usmála, protože se ozval domovní zvonek. „To budou kluci!“ Vypískla nadšeně a běžela otevřít. Během chvilky byla zpátky a vrátila se ke sledování fotbalu, zbývalo posledních patnáct minut do konce. „Ahoj.“ Pozdravil mě Niall s úsměvem a zabral si místo vedle mě, zbytek kluků ho následoval, Louis si samozřejmě sedl k Nikky, Harry se ale vtlačil mezi ně, zatímco Liam se svalil do křesla a Zayn na huňatý koberec před pohovku. „Víte o tom, že se díváte na fotbal?“ Rýpl si Harry. „Víme.“ Odpověděli jsem s Nikky zároveň, oči přišpendlené k obrazovce. „Kde je Rolland? Proč není na hřišti?!“ Vyhrkla Nikky, sledována nechápavými pohledy kluků. „Chtěla říct Ronaldo.“ Opravila jsem ji. Nikky jen mával rukou. „Tak proč tam není?“ „Možná proto, že hraje za úplně jiný tým?“ Nadhodil Harry s úsměvem. „A co Nessi?“ Nadzvedla Nikky obočí. „Myslíš Messiho?“ Ujišťoval se Zayn. Přikývla. „Ten taky hraje za jiný tým.“ Zasmál se Harry a drkl do Nikky. Dobrá, možná jsem fotbal měla v krvi jenom já, Nikky vždycky na něj chodila jen kvůli mně, sice jí bavil a zápasy si užívala, ale o hře jako takové, ani o hráčích, absolutně nic nevěděla. „Možná toho o fotbalu tolik nevím, ale o korlingu ano.“ Hájila se Nikky. „To je kerling.“ Opravila jsem ji šeptem. Nebyla hloupá, z hlavy dokázala vyjmenovat všechny druhy látek od bavlny, přes hedvábí až po cosi, co jsem ani neuměla vyslovit, znala všechny značky parfému a taky si pamatovala všechny suroviny pro přípravu muffinů, nebo všech padesát států USA, ale sport prostě nebyl její parketa. „Jo, jasně, kerling.“ Přikývla. „A nemáš náhodou ráda i galf?“ Neodpustil si Harry poznámku. „To je golf ty pitomče.“ Obdarovala ho Nikky vražedným pohledem a dál se věnovala fotbalu.

NIKKYN POHLED: Všechno muselo být perfektní, pro měl bylo Brit awards něco jako vstupní zkouška. Pokud jako stylistka uspěji, byla jsem rozhodnuta s kluky bez váhání odjet na turné a co nejdřív to všem říct. Dbala jsem na každý sebemenší detail a nespokojila jsem se s ničím menším, než byla naprostá dokonalost. Všechny nás připravit mi trvalo skoro pět hodin, ale výsledek stál, podle mého mínění, za to. Eliss vypadala naprosto dokonale a ladila s Niallem, stejně jako já s Louisem. Kluci byli nad míru spokojení, na rozdíl od Eliss. Make-up, boty na podpatku a šaty zkrátka nebylo nic pro ní. Cítila se nesvá a já to chápala, přesto mi bylo trochu líto, že neocenila moje mistrovské dílo, kterým její účes rozhodně byl. V půl sedmé nás vyzvedla limuzína a o půl hodiny později už jsme vystupovali na místě konání.

Stále dokola jsem si v hlavě opakovala, úsměv Nikky, úsměv. Ty to zvládneš! Není se čeho bát, novináři přeci nekoušou. Omyl! Měla jsem se čeho bát. Přestože červený koberec lemovaly zábrany, držící davy fanynek a paparazzi z našeho dosahu, přišlo mi to jako ulička smrti. Louis si očividně všiml mé nervozity. Ucítila jsem ho ruku na své, propletl si se mnou prsty a jemně ji stiskl. „Jsem s tebou.“ Zašeptal a kouzelně se usmál. Přikývla jsem a následovala ho. Šli jsme jako první, za námi Eliss s Niallem a pak zbytek kluků. Strach ze mě opadl a to jen díky Louisovi, který nadšeně rozdával autogramy a odpovídal na některé dotazy, aniž by pustil moji ruku. „Je tahle slečna vaše přítelkyně?“ „Bez komentáře.“ Odpověděl Louis a pokračoval v cestě a svůj pohled upíral do mých očí. „Co se děje?“ Zašeptala jsem nejistě. „Moc bych chtěl něco udělat, ale neskutečně se bojím.“ Pousmál se a jeho pohled sklouzl k mým rtům. Srdce mi začalo divoce bít, jako by se pokoušelo vyskočit z mé hrudi a utéci do Louisovi náruče, tak moc jsem po něm toužila. „Není čeho se bát.“ Pokud chtěli novináři nějakou senzaci, v tu chvíli jsme jim jí s Louisem ochotně poskytli. Jemně si mě k sobě přitáhl, odhrnul mi neposedný pramínek vlasů z tváře a lehce mě políbil. Fanynky vypukly v ohlušující jásot, paparazzi nestíhali fotit a já? Já se cítila jako v pohádce. Bylo mi jedno, kde se zítra objeví naše fotky i to, že sta tisíce holek mě budou pravděpodobně nenávidět, protože on mi za to všechno stál.

V první polovině programu vyhráli kluci cenu za nejlepší song roku a já si byla jistá tím, že to není poslední cena, kterou jim udělí. O pauze se všichni nějak tak rozutekli, takže jsem zůstala s Louisem sama, poprvé od našeho polibku. „Jak moc se zlobíš?“ Tuhle otázku jsem opravdu nečekala. „Zlobit se? Blázne! Proč bych se měla zlobit, políbil mě ten nejdokonalejší kluk na světě!“ Usmála jsem se a Louisovi se viditelně ulevilo. „To znamená, že budeš moji Directioner girl?“ Zasmála jsem se. „Ani nevíš jak ráda.“ Přikývla jsem a než jsem stihla zareagovat, už jsem seděla Louisovi na klíně a vychutnávala si náš další polibek. „Nechte si to na doma, tady jste na veřejnosti.“ Okřikl nás se smíchem Zayn, který se právě vrátil k našemu stolu. Louis jen protočil oči, zatímco já se vrátila na své místo. „Neviděli jste Eliss?“ Zeptala jsem se. „Myslím, že šla na toalety.“ Poradil mi Zayn, jen jsem přikývla a vydala se směrem, kde jsem tušila východ z hlavního sálu. Toalety jsem našla asi po pěti minutách bloudění, kdy jsem se musela několikrát ptát na cestu. Program už opět pokračoval a všude bylo ticho, jen díky tomu jsem zaslechla Elissin hlas.

„...prostě to nejde.“ Zdála se mi naštvaná. „Proč? Já to nechápu.“ Niall, jen jsem doufala, že se zase nehádají. „Prostě pro to, nemusím ti říkat svoje důvody!“ Odsekla. Takže se hádali. „Je to kvůli Louisovi, že jo? Viděl jsem tě, jak se na něj díváš.“ Trochu jsem se v jejich rozhovoru ztrácela, co se dělo kvůli Louisovi? „Co?! Ne! Nijak se na něj nedívám!“ „Komu se tu snažíš lhát? Mě, nebo sama sobě?“ Zavrčel Niall. „Miluješ ho, tak to přiznej?!“ Měla jsem sto chutí tam vtrhnou a jednu Niallovi vrazit, neměl právo být na Eliss takhle hnusný! „Fajn! Jak chceš! Máš pravdu, zamilovala jsem se do něj! Proto nemůžu být s tebou.“ Na okamžik se mi zatmělo před očima. Tak to byla Elissina osudová láska, do které se zamilovala na první pohled? Louis? Můj Louis?