Love Double Trouble |One Direction cz|

Valentine's Day again?

Období krátkých kapitol je ukonce! Teď čekjte už jen ty dlouhé :D V příští kapitole, která se výstižně jmenuje Brit Awards se Nikky s Eliss společně s klukama poprvé ukáží celému světu a čeká nás jeden mega obří zvrat! Kdo se těší??? :O Koment prosím :)

„Liame, to není módní přehlídka.“ Připomněla jsem mu a pobaveně sledovala, jak si upravuje účes. „Já vím.“ Přikývl, ale pokračoval v tom. „Víš co je dneska za den?“ Zamyslela jsem se. „Čtrnáctého února?“ Přikývl. „A dál?“ Povytáhla jsem obočí. „Co dál?“ Nechápala jsem, co po mě do háje chce. „Dneska je přeci Valentýn.“ Připomněl mi. „Cože?! Už zase? Není nějak často?“ Zaúpěla jsem otráveně. „Je každý rok, stejně jako Vánoce, Velikonoce, narozeniny, nebo třeba Silvestr.“ Ušklíbl se. „Ale tyhle věci mám ráda.“ Namítla jsem. „Co máš proti Valentýnu?“ Nechápal. „Spíš se zeptej, co proti němu nemám, to bude kratší seznam.“ Odfrkla jsem si. „Proč mám pocit, že se stalo něco, na co nejspíš nikdy nezapomeneš?“ Hádal. „Protože stalo.“ Přikývla jsem a ve zkratce Liamovi odvyprávěla události, které se odehrály během Valentýna před dvěma lety. Byl to poslední svátek zamilovaných, který jsem slavila. „Chodila jsem zrovna s klukem, který byl do mě blázen, bohužel jsme to necítila stejně a on se mi proto na Valentýna rozhodl dokázat svojí nehynoucí lásku. Pronajal loď a uspořádal na ní party. Byla tam snad stovka lidí a mraky alkoholu. Někdy kolem půlnoci jsem už byla na šrot a s Tomem, to byl můj přítel, jsem se rozešla a hodlala jít domů. V tu chvíli mi ale nedošlo, že jsem na lodi a skončila jsem v řece Mersey. Eliss se mě tenkrát snažila přesvědčit, ať vylezu zpátky, ale radši jsem doplavala ke břehu.“ Liam vyprskl smíchy a několik dlouhých minut se smál, až mu z toho začaly téct slzy. „A to jsem si myslela, že horšího Valentýna, než když jsem dostala mrtvou hrdličku, už nezažiju.“ Následoval další příval smíchu. „Dostala jsi k Valentýnu mrtvýho ptáka?“ „Ne hrdličku.“ Opravila jsem ho. „Ten idiot ji zavřel do krabice a nedošlo mu, že se tam udusí.“ Pokrčila jsem nad hloupostí některých lidí rameny a zvedla se k odchodu, byl nejvyšší čas vyrazit.

Když jsem souhlasila, že půjdu s Liamem na premiéru dlouho očekávaného, hvězdně obsazeného filmu, nedošlo mi, že se to neobejde bez pozornosti novinářů. „Nemohl jsi mě předem varovat?“ Sykla jsem podrážděně. „Ber to jako trénink na zítřek.“ Ušklíbl se a s úsměvem na tváři kráčel uličkou mezi ječícími fanynkami a fotografy, míříc ke vchodu do kina. „Liame! Je tohle vaše nová přítelkyně?“ „Co se stalo se Sophií?“ „Střídáte své dívky podle nálady, nebo dnů v týdnu?“ Dotazy se na Liama hrnuly ze všech stran, statečně jim odolával a neodpovídal. Bez větších potíží jsme se nakonec dostali do promítacího sálu a mohli si užít film.

„Uvidíme se zítra.“ Zamával mi Liam, nasedl zpět na místo řidiče a zařadil se do provozu. Kino bylo naprosto perfektní, neskutečně jsem se bavila a Liam očividně taky. Po skončení filmu mě odvezl domů a poděkoval mi, že jsem s ním šla. Přišlo mi trochu zvláštní, trávit Valentýn zrovna s ním, a to i když jsem ho neslavila, ale nestěžovala jsem si. S vydáním obrovského úsilí jsem se na vysokých podpatcích doplácala ke dveřím od bytu a po několika minutovém hledání klíčů, se konečně dostala dovnitř. Vyzula jsem se z bot, nechala je povalovat v předsíni a unaveně jsem klopýtala do své ložnice. Odhodila jsem kabelku na postel a teprve potom sáhla po vypínači. V tu chvíli jsem strnula a vyjeveně hleděla na pokoj, plný rudých růží. Byly úplně všude, ve vázách stály na pracovním i toaletním stolku, vedle postele, na poličkách i na parapetu okna. Byl jich tam snad tisíc, možná i víc a nebyla to jediná věc, která do ložnice nepatřila. Na posteli seděl obrovský, plyšový medvídek s růžovou mašlí kolem krku, u které byl uvázaný lísteček. Nedočkavě jsem ho strhla a začetla se do úhledného rukopisu. „Krásného svatého Valentýna, snad bude lepší, než ty poslední.“ Po tváři se mi rozlil široký úsměv. „Neboj Louisy, tohle je rozhodně ten nejlepší Valentýn v mém životě.“