Martin a já

Nejlepší kamarádi!!!

Martin vtrhl do pokoje a bez jediného váhání mi dal šátek na oči QQ vedl mě do auta.

Já: Martine kam to jedeme? (Řekla jsem klidným hlasem)

Martin: Uvidíš (řekl překvapivě jemným hlasem)

Jeli jsme asi 30 minut a Martin zastavil. Vystoupil z auta a otevřel mi dveře. Vzal mě za ruku a někam mě vedl. Nebránila jsem se. Slyšela jsem pouze vodu, ale nic jsem neviděla, protože jsem měla šátek přes oči.
Martin mi opatrně sundal šátek a já s otevřenou pusou koukala na západ slunce. To místo bylo na kopečku před kterým byla voda ve které se odrážel západ slunce. Bylo to nádherné. Hned za námi byla lavička na kterou jsem se posadila. A Martin taky.

Martin: Tak co líbí?

Já: ANO!! Moc!!

Martin něco hledal za lavičkou, ale já měla moc práce zíráním na západ slunce. Martin vytáhl velkou kytici a čokoládu. Mě bylo jasné co chce udělat.... chce mě zpátky, ale já mám Vláďu.

Já: Martine víš.. já..... (Martin mě přerušil)

Martin: Týno je mi opravdu strašně moc líto.... chtěl bych aby z nás mohli být kamarádi a tentokrát to myslím vážně.... vím že mě už nemůžeš milovat, ale chci abychom byli kamarádi... prosím

Já: Martine.... ani nevíš jak jsem šťastná!!

Objala jsem ho a spolu jsme si ještě hodně dlouho povídali a koukali na západ slunce. Pak jsme šli domů, kde mi Martin chtěl ještě něco říct.

Martin: hele, nechtěla by jsi zítra jít do zábavného parku?

Já: určitě! Budu moc ráda

Šla jsem spát a ráno mě vzbudil Martin, protože už brzy budeme vyjíždět. Rychle jsem se oblékla, dala řasenku a šla. Byli jsme tam tak za tříčtvrtě hodiny. Bylo to tam naprosto perfektní: spousta atrakcí, spousta soutěží, spousta jídla! Prostě nejlepší den s Martinem. Byli jsme tam asi 4 hodiny a koupili jsme si trička s nápisem: Best Friends: Best jsem měla já a Friends měl Martin. Dorazili jsme domů a bez jediného slova jsme se naráz svalili na postel a usnuli.
Zdál se mi jeden sen......