Ano nebo Ne?!

28 3 2
                                    

Martin vytáhl z kapsy malou červenou krabičku, klekl si na jedno koleno a otevřel krabičku. V krabičce byl nádherný stříbrný prstýnek s kamínkem uprostřed.
M: Milá Týno, už od první chvíle co tě mé oko spatřilo, tak se do tebe zamilovalo. Prožil jsem s tebou ty nejkrásnější chvíle mého života. A proto bych tě chtěl požádat, jestli by ses stala mou ženou a žila se mnou navždy?
Do očí se mi vrhnuli slzy, já se zvedla a začala mu říkat proč mne unesl a že jsem měla velký strach. co nejrychleji jsem běžela do parku. V parku jsem se posadila na lavičku, zabořila jsem svoji hlavu na mé kolena a brečela.
Pohled Martina:
Požádal jsem Týnu o ruku, ale ona na mně začala hlasitě křičet a měla slzy v očích. rozeběhla a běžela do parku. Já jsem neváhal a běžel jsem za ní. Ona je o něco rychlejší než já. Když jsem doběhl do parku, tak vidím Týnu jak má zabořenou hlavu a brečí. Nic jsem neřekl a šel k ní...
Pohled Týny:
Slyšela jsem jak ke mně někdo jde, ale v tu chvíli mně bylo jedno jestli je to vrah, nebo někdo jiný. Někdo si vedle mě sedl a objal mě. Poznala jsem že je to Martin. Martin mně vzal do náručí a odnesl mně domů. Tam mě položil na pohovku a všichni jeho I mí kamarádi si ke mně přisedli a začali mne objímat a říkat jak moc jim je to líto.
Pak přišel Martin a skoro se taky rozbrečel. Dal mi pusu na čelo a řekl že se mi moc omlouvá. Pak se zvedl šel ke koši a vyhodil tu krabičku I s prstýnkem uvnitř a odešel nahoru do pokoje.
Ostatní mi něco říkali, ale já neposlouchala, zvedla jsem se a šla jsem ke koši. Z koše jsem vyndala tu krabičku s prstýnkem a šla nahoru. Zaklepala jsem na dveře a otevřela jsem je. Viděla jsem Martina na posteli jak mu ukápla slza. Sedla jsem si k Martinovy na postel a dala jsem Martinovy pusu. Pak jsem mu podala krabičku:
J: něco jsi ztratil...
M: ne neztratil
J: mám takový pocit že mi něco chybí na prsteníčku...
M: POČKEJ!!! Ty si mě chceš vzít?
J: samozřejmě že ano! Miluju tě z celého svého srdce!
Martin mi nasadil prstýnek, chytil mě za ruku a šli jsme dolů za ostatními kteří na nás netrpělivě čekali.
Martin zastavil a zvedl mou ruku aby ukázal co mám na prsteníčku.
Všichni začali jásat, pustili hudbu, dali nám dárečky a měli jsme takovou menší párty...
Doufám že tato část byla nejvíce zábavná.

Martin a já Onde as histórias ganham vida. Descobre agora