horor začíná ...

30 2 0
                                    

uběhlo 14 dní, a Týny stav se velmi výrazně zlepšil. doktor nám řekl že pokud všechno bude dobré, tak za 3 dny jí pustí....
pohled Týny
ráno jsem se vzbudila a opět jsem viděla Martina jak sedí na židlí vedle mého lůžka a usmívá se na mne.

J: proč se pořád tak usmíváš? vždy když se probudím, tak tě vidím se usmívat.

M: já jen že jsi hrozně roztomilá když spinkáš (uculí se)

M: nechtěla by ses jít projít?

J: moc ráda, hlavně když to bude s tebou.

Převlékla jsem se a nějak jsem si upravila vlasy. Chytila jsem Martina za ruku a už jsme šli ven.
hodně jsme se s Martinem zasmáli, ale úsměv mi náhle zmizel z tváře. očima jsem se dívala jedním směrem a zastavila jsem.
Martin se na mne otočil.

M: copak se stalo?

J: t-t-tam jsou ty holky co mne zranili!
Rychle jsem se schovala za Martina a rozbrečela jsem se.

M: šššš... neboj se, já tě ochráním

J: už se chci vrátit!

M: dobře, musíš hodně odpočívat.

Vrátili jsme se na pokoj a mne se hrozně třásli ruce a byla jsem hodně nervózní. Martin to poznal a obejmul mne a řekl mi že se nemám čehož bát.
.... o 3 dny později....
v noci jsem se probudila a uslyšela někoho, jak pomalu otevírá kliku od dveří. myslela jsem si že je to Martin ale ne.....
dovnitř vstoupili 4 holky co mne brutálně zmlátili v té zoo...

H: ale aleeeee, kdopak nás nepochopil a je pořád s Martinem??

J: co tu chcete?

H: musíte ti dát zavyučenou, protože jinak by chudák Martin musel i Nadále žít s takovou slepicí jako jsi ty!!!

holky přišli k mé posteli, dvě z nich mi drželi nohy a ruce, jedna z nich vtáhla z kapsy nůž a poslední mi držela pusu abych nemohla křičet.
mrskala jsem sebou, ale najednou mi jedna z nich přiložila nůž ke krku.
potom mi přejela přes ruce tím nožem a když byla u mých prstů, tak prudce a rychle přejela tím nožem zpátky na mé rameno a tím jsem začala krvácet.
v očích jsem měla strach a slzy, ale ona dál pokračovala.....
taaaaaak, tady bych to asi dnes ukončila. Do komentářů mi napište jestli se vám tento příběh líbí a můžete mi hodit i like.
děkuju za přečtení a ahooooj.

Martin a já Onde histórias criam vida. Descubra agora