Unesená

Mafiánská sešlost

Celá cesta zpět do domu prběhla v tichosti.  Když jsme dorazili domů odešla jsem bez nějakého slova do svého pokoje a tam jsem zůstala do té doby, dokud jsem nedostala hlad. 

"Co tu chceš?" křiknul po mě Andrew.

"Mám hlad." odpověděla jsem. 

Kývnul a já jsem se šla kouknout do lednice. Uviděla jsem jogurt. Nechtěla jsem ho někomu sníst, tak jsem se radši zeptala. Po Andyho souhlasu jsem si ho vzala společně se lžičkou a šla zpět do pokoje. Sedla jsem si na postel a pustila se do jídla.  Po dojedení jsem hodila kelímek do koše a šla se osprchovat. Svlékla jsem se a šla do sprchy. Nebyla jsem tam moc dlouho. Radši. Rychle jsem se osprchovala a šla zpět do mého pokoje. Koukla jsem se z okna a už byla tma. Mě se ale spát nechtělo. Nachvíli jsem si lehla do postele a přemýšlela. Tak horzně moc jsem chtěla být na mámi svtabě i když si bere takového hajzla. Strašně ráda bych byla doma a koukala se na mé oblíbené seriáli, byla se svými kamarády, bavila se a nosila pohodlné oblečení od vietnamců. Tyhle všechny myšlenky spustili mé slzy. Z mého poštáře po chvíli byla jen promočená hrouda vaty. Najednou jsem slyšela někoho klepat na mé dveře. Dovnitř vešla vysoká postava s dlouhými vlasy.

"Je tě slyšet až nahoru." špitnul Jake.

"Tak to se omlouvám." vzlykla jsem.

"Nic se neděje, můžu?" ukázal na misto vedle mě.

"Co když tě tu uvidí Andrew?" řekla jsem.

"Ten už spí. Jen tak se neprobudí." řekl a šel si sednou na mou postel.

"Proč brečíš?" zeptal se.

"Tři dny byl jako vyměněný a dneska se pohádal s Makusem a řekl mu, že  není jeho syn. Samozřejmě se oba naštvali a on pak řekl, že je to moje vina. Pak mi dal facku až jsem spadla na zem a odvedl mě z té svatby." řekla jsem.

"Ono se to spraví, neboj. Je to čím dál víc podobné té věci s.. Vždyť víš." sklopil hlavu.

"Ale tak pokud je zamilovaný, proč to děla?"

"To je prostě Andy. Byl bych hrozně rád aby jsi ho znala takového, jakého ho známe i my. Ale když budeš pokračovat s chováním jako máš teď, tak to nepůjde. Já vím, někdy je i pro nás těžké nestřelit po něm kuklu, ale musíš to překousnout. Snaž se a bude to lepší, třeba ho i poznáš tak jako my." pohladil mě po vlasech.

"A co mám dělat jako první?" řeknu.

"Stačí omluva. Někdy se prostě musíš omluvit za něco, za co nemůžeš." usmál se.

"Dobře." kývla jsem.

"A teď už spi, budeš to mít náročné." zasmál se.

"Děkuju." obejmula jsem ho.

"Není vůbec za co." řekl a odešel.

Zavrtala jsem se do peřiny a usnula jsem.

-

Probudila jsem se s krásným pocitem, že mě nikdo neshání. Konečně jsem se mohla pořádně vyspat. Po tom včerejšku jsem si to zasloužila. Oblékla jsem se do županu a šla do kuchně. Nikdo tam nebyl. Lafe už bylo uvařené, takže mi je jasné, že někdo už je vzhůru. Vzala jsem si hrneček a nalila si do něj kávu s kterou jsem si pak sedla na barovou židličku. Upíjela jsem ze své kávy a po pár minutách jsem slyšla dupání po schodech.

"Dobré ráno." pozdravil mě Ashley.

"Dobré, nevíš kde je Andrew?" zeptala jsem se ho.

"Šel něco zařídit, zachvíli přijde." odpověděl mi.

"Dobře, děkuji." s těmito slovy jsem odešla do svého pokoje i s kávou. 

Sedla jsem si na postel a dopila si kafe. Poté jsem se šla obléct. Vzala jsem si černé kratší kraťasy, bílé tílko a černé tenisky. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Slyšela jsem v druhé místnosti Andyho hlas. Poté kroky, které mířili ke mě do pokoje. Otevřeli se dveře a Andrew vešel.

"Prý si mě scháněla, chyběl jsem ti?" nadzvedl obočí a zavřel dveře.

"No, chtěla jsem se ti za včerejšek omluvit." řekla jsem.

"Omluva se přijímá." usmál se a políbil mě.

"Doufám, že už budeš hodná." pohladil mě po tváři a už chtěl odejít.

"Málem jsem zapoměl. Dneska máme menší mafiánskou sešlost. Nechtěl jsem tě tam brát, ale po tomhle tě tam vezmu. Za půl hodiny vyrážíme. Víš co chci vidět," mrknul na mě a odešel.

Teď jsem se oblékla a zase se musím převkélknout. Super. Zalezla jsem si zpátky do šatníku a začala se v něm přehrabovat. Nakonec jsem si vzala Černé pozdrové šaty s výstřihem do V. Na nohy jsem si vzala černé lodičky se špičatou špičkou. Vzala jsem si zlaté doplňky a šla do koupelny. Trochu jsem se nalíčila a vlasy jsem si vyžehlila.  Tohle vše mi trvalo půl hodiny. Sešla jsem z koupelny do obýváku a Andrew už seděl na gauči. Měl na sobě to samé, co včera na svatbě. Tohle mu dost slušelo. Po mě pak přišli ostatní kluci. Všichni na mě koukali s otevřenou puso.  Protočila jsem oči a šla ke dveřím. Když se kluci probrali, vydali se za mnou. Nasedli jsme do limuzíny. Já jako vždy seděla vedle Andyho. Jeho ruku položil na mé stehno a do ucha mi pošeptal.

"Buď hodná a nezapoměn, že mě strašně moc miluješ." políbil mě na líčko.

-

Jsme tady. Všude okolo mě chodí samí chlapy v oblecích a připadá mi, že já jsem tady jediná holka. Mojí myšlanku jsem ale zavrhla, když jsem uviděla vyhublou blondýnu s umělou chloubou v dekoltu.  Vedle ní šel pohledný chlap. Měl blonďaté vlasy a modré oči. Byl vysoký, ale pořád menši než Andrew. Blondýna, která s ním šla hned začala házet svůdné pohledy na Andrewa. V tu chvíli mě Andrew chytl za pas a přitáhl k sobě. Nejen na Andrewa padaly svůdné pohledy. Mě si začal očima prohlížet ten blonďák.

"Nazdar bratranče, dlouho jsme se neviděli." řekl Andrewovi.

"Musím říct, že to bylo lepši když jsme se neviděli." prsknul.

"Co to máš za kočku?" mrknul na mě.

"Ta je moje, ty se můžeš držet té své plastelíny." ironicky se na něj usmál a pak jsme všichni odešli.

Posadili jsme se ke stolu do první řady. Pořád k nám chodily nějací chlapy, kteří se mě pokaždé snažili sbalit. Pak přišel dalši chlap. Lukas.

"Ahoj Andy. Máš tady sebou zase svojí prdelku jo?" koukl na mě.

"Přesně tak.  Mojí." zdůraznil slovo mojí.

"A taky jeho zůstanu." ironicky jsem se na něj usmála.

"Jak já ti ji zavidím. Taky bych chtěl najít něco takového." vzdychl.

"On mě nenašel, ja jsem s ním dobrovlně." zalhala jsem.

"Přesně tak, takže už nás tady nech. Třeba si tady někoho najdeš. Viděl jsem tady takovou krásnou chodící plastelínu. Je s mým bratrancem, tak se ho zeptej jestli ti ji nepřenechá." Andrew se provokativně usmál.

Lukas zavrčel a naštvaně odkráčel.