Unesená

Útěk č. 1

Vrátila jsem se do svého pokoje. Sedla jsem si na postel a vydechla přebytečný vzduch z mých úst. Pak mě napadlo, že by třeba zapomněli zamknout. Vyběhla jsem z pokoje jako střela a vydala se ke dveřím. Panebože slituj se! Položila jsem ruku na kliku a s hlubokým nádechem jí zmáčknu. Zamknu to! Tak to ti Teda děkuji! Najednou jsem uslyšela klíče v zámku rozběhla jsem se do svého 'pokoje'. Lehla jsem si do postele a dělala, že spím.

 "Je v pokoji pro hosty" poví Andrew 

 "A jak vypadá?" řekne nějaký hrubý mužský hlas

 "Je zatraceně sexy! Ale je celkem drzá" řekne Andrew a otevře dveře

 "Musím říct, že nemáš špatný vkus. S tou bych si taky rád pohrál" zavrčí muž

 "Na to ani nemysli! Já jsem jí unesl. Měl sis jí vyhlédnout dřív" řekne Andrew a odejde.

 "Až s tebou skončím tak bude jen moje" řekne ten muž a zašklebí se.

 Proboha! Zavřeli se dveře a já se posadila. On chce zabít Andrewa. Bůh ví co teď dělají mí rodiče. Hledají mě nebo sedí u televize? Dveře se otevřeli a v nich stál Andrew.

 "Pojď. Někoho ti chci představit" řekne.

 Zvednu se z postele a jdu za ním. Objevíme se v obýváku. Na pohovce sedí ten muž. Je plešatý. Má černé brýle a na sobě padnoucí oblek.

 "Ahoj. Já jsem Lukas" řekne a vycení na mě jeho bílé zuby. 

 "Já jsem Alexis" řeknu slušně.

 "Já vím" řekne

 "Můžeš jít" řekne Andrew. 

 -

"Musím si jít něco vyřídit" řekne Andrew.

 Než stačí něco říct už byl pryč. Převlékla jsem se do pyžama a šla jsi lehnout. Okamžitě usnu.  

-

Probudil mě křik z kuchyně. Vylezla jsem z postele a opatrně otevřela dveře. Potichu jsem vyšla z pokoje a šla do kuchyně. Na gauči ležel Andy a po tváři mu tekla krev. Držel se za bok. Jeho ruka byla pokryta krví. Zacouvala jsem zpátky,ale vrzla po mě podlaha. Všichni se na mě otočili. 

 "Pojď jsem" zavrčí Andrew. 

Moje nohy se dali do pochodu i když jsem nechtěla. Stoupla jsem jsi ke gauči a koukala na Andrewa. "Pokud tě někdy kontaktuje Lukas nesmíš mu odepsat a nebo s ním mluvit" řekne Andrew.

 "To ti udělal on?" zakoktám.

 "Ano. Mimochodem tohle je zbytek mého gangu. Tohle je Christian Coma " řekne a ukáže na dlouhovlasého chlapa s černými vlasy. 

 "Čau. Říkej mi CC" řekne a usměje se.

 "Tohle je Ashley Purdy" řekne a ukáže na celkem pěkného kluka. Jen se usměje a odejde.

 "Tohle je Jinxx Ferguson" řekne a ukáže na kluka s krátkými černými vlasy s dlouhou patkou. Nic neřekl.

 "A tohle je Jake Pitts. Ten má dceru takže s námi moc není, ale když už jde tak to stojí za to." řekne Andrew. V rohu sedí postarší chlap a v ruce drží pistoli. Vypadá, že je nejstarší z nich. 

 "A teď jsi běž lehnout. Nebo tady CCmu vypadnou oči" řekne a já se dám na odchod.

 Lehnu si zpět do postele a zavřu oči a hned usnu. 

-

 "Alexo máš vstávat. Nejsou tady na dovolené" řekne mužský hlas.

 Otevřu oči a vidím CCho. Zabručím a jdu ke skříni. On odejde. Vytáhnu černý crop top a černé skiny džíny. Vyběhla jsem z pokoje a šla do kuchyně.

 "Pojď jsi sednout. Je snídaně" řekne Andrew. 

 "Nemám hlad" odseknu.

 "Sedni si a žer!" křikne až se leknu.

 Sednu si na barovou židli. On přede mě položí talíř s vajíčky a housku. Naberu si sousto a strčím si ho do pusy. 

 "Být tebou tak ho moc nepokouším" šeptne CC. 

Když to sním jdu do svého pokoje. Už ho nazývám svým pokojem,protože moc dobře vím,že se odsud tak rychle nedostanu. 

"Alexis! Posaď se na gauč" křikne Andrew. Jak řekne tak udělám. On po chvíli přijde ke mě. Sedne si naproti mě.

"Řekneme jsi pár pravidel. Za prvé- pokud budeš drzá tak ti budu muset ublížit. Za druhé- pokud se pokusíš utéct což určitě pokusíš tak jsi tě najdu. A nebudu hodný. Na tebe. Za třetí- pokud na tebe jeden z kluků sáhne. Buď tě zmlátí nebo se tě pokusí znásilnit tak mi to řekneš" řekne Andrew a stále mi kouká do očí.

"A co když budu chtít s někým z nich spát? Třeba s CC. Te je vás nejvíce komunikativní a hezký" řeknu. Hned jak to dořeknu přeletí mi facka. Tvář mě štípe a on je rudý vzteky. 

"A jestli budeš ještě drzá už to facka nebude" křikne a jde pryč. Já stále sedím na gauči a přemýšlím jak se z tohohle pekla dostat. Dveře zamykají. Jedině si počkat až někdo půjde z venku dovnitř. Schovat se za dveře a pak ho něčím praštit. Seberu se a jdu do pokoje. Sednu si na postel a čekám. Nevím na co,ale čekám.

- 

"Odcházím. Přijdu tak za hodinu, dvě" řekne Andrew a jde pryč "A co ostatní?" stihnu říct než se zavřou dveře "Jdou se mnou" řekne a zavře. Vezmu jsi čisté spodní prádlo a jdu najít koupelnu. Po asi půl hodinovém bloudění po domě jsem jí našla. Sundala jsem ze sebe oblečení a vkročila do sprchového kouta. Umyla jsem se a vyšla ven. Osušila jsem se a pak jsi oblékla čisté spodní prádlo. Šla jsem do pokoje a ze skříně jsi vytáhla černé legíny a černé obyčejné tričko,které jsem tady našla. Na nohy jsem si dala tenisky. Vůbec jsem se divila,že tady nějaké tenisky mám. V podpatkách běhat nebudu! 

- 

Po hodině a půl slyším hlasy na chodbě. Vyběhnu z pokoje a schovám se za dveře. Vezmi vázu,která leží na stole a připravím se na útok. Dveře se otevřou a já to hodím po první osobě,která se objeví ve dveřích. Vyběhnu ze dveří nejrychleji co to jen jde. Už jsem v druhé poschodí když si mě někdo přehodí přes rameno a jde se mnou nahoru. Podle oblečení jsem zjistila,že je to Andrew. Když jsem došli ke dveřím hodil mě na podlahu. Myslela jsem,že je to vše,že bude ještě křičet,ale on mě vzal za vlasy a táhl mě do pokoje. Tak strašně to bolelo. Když jsem přejela přes práh tak mě hodil na postel. Už mi bylo jedno co udělá. Věděla jsem,že to nebude dobré a tak jsem si hlavně kryla hlavu. A jak tušila. Začal do mě kopat,ale takovou silou,že to nebylo ani možný. Bolelo mě celé tělo. Pak přestal. Bála jsem se si odkrýt hlavu,aby mě nekopl do hlavy. 

"To máš proto,aby sis zapamatovala,že utíkat nemáš!" prskne a s třísknutí dveřmi odejde. Opatrně se zvednu,ale pak zase spadnu. Bolí mě celé tělo. Z toho jak jsem se kousala do rtu mi teče krev. Oči mám oteklé od slz i když jsi nepamatuji,že bych brečela. Sundám ze sebe tričko a hodím ho pryč. Zjistím,že se mi na těle začínají dělat modřiny. Někdo otevře dveře a já už jsi myslím,že jsi přišel kopnout znova a tak si jdu lehnout do postele. Ale ve dveřích stojí CC a kouká na mě. V ruce drží lékárničku. 

"Nemusíš se bát. Já ti neublížím. Andy mě jen poslal ať tě ošetřím. Do nemocnice s tebou jet nemůžeme" řekne a mile se usměje. Po tváři mi sklouzne slza a jeho úsměv povadne. Aspoň někdo kdo mi to tu pomáhá přežít.