Unesená

Únos

Byl poklidný večer. Sama jsem šla na autobus, protože jsem se musela dostat z party domů. Bylo okolo druhé hodiny ráno. Trochu jsme se bála, a tak jsem se pořád rozhlížela okolo sebe. Najendou jsem narazila do neznámé osoby.

"To si děláš srandu ne?  Čum na cestu a nebo nos reflexní oblečení, aby tě někdo viděl!" vykřikla jsem.

"Já? To ty se tady točíš dokola jak na kolotoči. Věř, že kdyby vynalezli reflexní černou, tak bych si to vzal." ironicky se mi vysmál. 

"A třeba jiné barvy ti nic neříkají co?" řekla jsem s ohruntým nosem a šla pryč.

Stoupla jsem si k ceduli, kde se psali jízdní řády. Jelo mi to za deset minut. Najendou jsem ucítila, jak mi někdo něco přiložil na obličej. Poté už si nic nepamatuji.

-

Probudila jsem se ve velké měkké posteli s černým povlečením. Promnula jsem si oči a rozhlédla se okolo sebe. Hned jak jsem pohla hlavou, ucítila jsem velkou bolest na straně mého krku. Zvedla jsem se z postele a až poté jsem si všimla, že jsem ve spodním prádle. U velkých dvoukřídlových dveří stál chlap v obleku. Oči měl zakryté brýlemi a pohled měl úplně zkamenělí. Na obleku měl vysílačku, do které po chvilce promluvil.

"Je vzhůru pane." řekl hlubokým hlasem opět bez výrazu.

"Kde to do prdele jsem?" zeptala jsem se ho.

"Za chvíli se to dozvíš." řekl a ustoupil od dveří.

Dveře se po chvilce otevřeli a dovnitř vstoupil on. Ten, do kterého jsem večer narazila. Měl na sobě černé džíny a černou rozeplou košili.

"Princezna už se nám probrala." pronesl s úsměvem.

"Chci okamžitě domů! A kde to vůbec jsem?" vykřikla jsem naštvaně.

"Jsi v mém království." pohodí rukama okolo.
"A domů nepůjdeš, od teď jsi moje a už se s tebou budu dělat co chci!" cyhtl mě za bradu a poté mi dal polibek.

"Fuj, dej tu svojí oslintanou držku pryč!" vysmykla jsem se mu že sevření.

"Tohle mi říkat nebudeš." vykřikl.

"Chci se obléct! Nebudu tady před tebou chodit ve spodním prádle." změnila jsem téma

"Ve skříni máš nějaké oblečení, ale to si piš, že budeš chodit ještě hůř než jen ve spodním prádle." úchylně se usmál.

"Úchyle." s tímhle slovem jsem odešla ke skříni s oblečením. 

"Jdi pryč, chci se převléct." štěkla jsem po něm.

"Ja jsem ten, který tady bude rozkazovat, takže se hezky převlékej. Jako bych tu nebyl." opět se usmál a sedl si na postel.

"Při tom převlékání ti řeknu pravidla, která budeš dodržovat.
Po bytě si můžeš chodit jak chceš, provádět tě tady nebudu. Můžeš chodit i ven, ale když se pokusíš utéct.. Co to říkám, ty mi neutečeš a i kdyby, snadno si tě najdu." dokončil svůj proslov.

"A kdo jsi vůbec ty?" zeptala jsem se v klidu a dal se hrabala ve skříni. Byli tam samé sexy šaty, krátké kraťasy, crop-topy, spodní prádlo které opět vypadalo sexy.

"Jsem Andrew Dennis Dean Biersack. Jsem ten nejbohatší mafián, který v této komunitě pracuje. Můžu dělat co chci, s kým chci, kde chci a kdy chci."

"A já tady s tebou budu jako zavřená jo?" řeknu opovrženě.

"Ano, ale neboj, budeš se mít moc dobře. A to nemluvím o tom, že si budeš moct  užívat s tím nejlepším." řekl egoisticky.

"To jako myslíš sebe?" zvedla jsem obočí a sjela ho očima od shora až dolů.

"Samozřejmě, nikdo jiný není lepší než já." řekl a dal se do chodu.  Jeho kroky směřovali přímo ke mě.

"Neboj kotě, nebudeš litovat." políbil mě na líčko. "Obleč se. On tě pak odvede za mnou." ukázal na chlápka u dveří.

On mu otevřel dveře a Andrew pak odešel. Opět jsem se začala hrabat v šatníku a hledala něco nositelněho.

Nakonec jsem si vybrala černé šaty, které měly výstřih do V. Na nohy jsem si obula černé lodičky na jehlách. Přišla jsem ke dveřím, které mi chlap otevřel. Poté mě chytl za paži a vedl mě někam do neznáma. Při té cestě jsem si prohlížela ten obrovský byt. Všechno bylo laděno do černo bílá. V obýváku nechyběl černý kožený gauč a skleněný stul. Televize byla na zdi a mohl mít tal dva metry. Vypadalo to spíš jako domácí kino. Došli jsme ke dveřím, které bylo zakodované. Chlap namačkal kód  a dveře se otevřeli. Šli jsme tmavou chodbou a došli jsme až k černým dveřím. Otevrel je a hned se mi naskytl pohled na sedícího Andyho za velkým stolem. Andrew dál pokyn a chlápek odešel.

"Takže kotě. Trochu ti vysvětlím, proč tady jsi." řekl a zapálil si cigaretu.

"Už dloho jsme tě sledoval, chtěl jsem tě mít. Včera čirou náhodou,  jsem na sebe narazili a to byla poslední kapka. Mojí muži tě sbalili do kufru a tadá, jsi tady!" zasmál se a vyfoukl kouř z cigarety.

"Tak to jsem celá šťastná." ohrnula jsem nos. 

"Budeš se chovat slušně jasný?  Nebo to dopadne špatně." bouchl rukama do stolu.

"Já se tě nebojím."

"Až mě poznáš, tak se začneš bát." šibalsky se usmál.

"Moc mě to mrzí Alex, ale už musím jít. Mám ještě práci" pohladil mě po tváři.

"Jakto, že znáš moje jméno?" vykulila jsem oči.

"Já vím všechno." políbil mě.

Zakřenila jsem se a poté si utřela rty. Byl tak nechutný a zlý. Ale i tak se mi celkem líbil. Kdybych chtěla, můžu odtud utéct, stejně mě nenajde. Andrew šel ke dveřím, které se otevřeli. Odešel a já zůstala sedět v jeho kanceláři.

-

Není možné, abych se odtud nějak nedostala. Musím na to přijít. Právě teď jsem doma úplně sama, ti chlapy odešli s ním pryč. Asi mi musí hodně věřit, že mě tady nechal. Rozhodla jsem se, to tu trochu prošmejdit. Kuchyň a obývák už jsme viděla, rozhodla jsem se jít na druhé patro, kde mám i já pokoj. První dveře do kterých jsem vstoupila byli od koupelny. Všechno bílé, kromě kachliček, ty byli černé. Poté jsem  šla do dveří, které byli černé. Otevřela jsem je a uviděla velkou černou, koženou postel v pravo u zdi u okn. Místnost byla opravdu velká. Poděl celé levé zdi, byla skříň. Na jejich dveřích byli zrcadla. Otevřela jsem první půlku skříně. Tam byli samé obleky. V druhé půlce bylo hodně koženého oblečení, roztrhané džíny a obyčejná černá trička. Prohlížela jsem si to a uviděla něco opravdu zvláštního.

"Kostým Batmana?" zasmala jsem se pro sebe.

Zakroutila jsem nad tím hlavou a šla pryč z pokoje. Další dveře, do kterých jsem chtěla jít, byli zamčené..