Skrytá vášeň ❌

4.

Probudila jsem se v měkké posteli s hedvábným povlečením a rychle se posadila. To byla ale ta chyba. Ihned mi do hlavy vystřelila taková bolest,až jsem myslela, že spadnu z postele, na které jsem se právě nacházela. A pak mi to došlo. Já tu postel vůbec neznám, nevím kde jsem. Vystrašeně jsem se podívala, zda mám oblečení, a s úlevou si oddychla, když jsem zjistila, že jsem oblečená.

"Dobré ráno slečno, jak vám je?" Uslyšela jsem ode dveří a podívala se za hlasem. Když jsem ho spatřila s černými tepláky a upnutým trikem myslela jsem, že omdlím. Sakra hlavně mi neříkejte, že jsem s ním něco měla! Podívala jsem se na něj a chtěla jsem promluvit, ale z mých úst nevyšla ani hláska. Měla jsem strašné sucho v puse. "Chcete vodu?"  Optal se s pohledem na můj výraz a já přikývla. Otočil se a odešel do kuchyně, slyšela jsem jak něco hledá ve skříních. Mezitím co mi natáčel vodu snažila jsem se vybavit si nějaké vzpomínky, co se stalo včera v noci a proč se nacházím tady.

"Prosím."  Řekl po chvíli když se posadil vedle mě na postel a podal mi sklenici s vodou. Napila jsem se a ihned poděkovala. "Počkejte vyměním vám náplast."  Pronesl a odešel do dveří, ze kterých ráno přišel. Nechápala jsem co to právě řekl a jak přesně to myslel. Vrátil se ke mně a pohlédl na můj obličej. "Bolí to?"  Optal se se starostlivým výrazem. "Nevím o čem mluvíte, ze včerejšího večera si nic nepamatuji." Řekla jsem popravdě a sklopila zrak. "Aha. Jde o to, že jste včera šla do stejného baru jako já, opila se a pak se střetla s nějakým chlapem, který vás zmlátil a nadával vám."  Převyprávěl mi a Já si ihned dala dvě a dvě dohromady. "To byl určitě Noah, můj bývalý přítel."  Sklopila jsem zahanbeně pohled a mezi prsty stále držela sklenici s vodou. "Ano. Nevím, co se mezi vámi v minulosti stalo, ale já nesnáším když někdo bije ženu, proto jsem se vás zastal a jelikož jste nevypadala dobře vzal jsem si vás k sobě."  Dořekl a mé srdce vynechalo pár úderů. Znamená to snad, že mu na mně záleží? "Mnohokrát děkuji, to by skoro nikdo neudělal."  Usmála jsem se na něj a on se také usmál. Málem jsem se roztekla. "Tak ukažte."  Řekl a vztáhl svou ruku k mému obličeji, přesněji k nosu, odendal náplast, které jsem si doposud nevšimla, a dal tam tu druhou kterou držel v ruce. Už jen při každém malém doteku mnou projela vlna vzrušení. Poděkovala jsem a znovu se napila. 

"Tak kam vás mám odvézt? Myslím kde máte auto nebo kde bydlíte?"  Zeptal se a odnesl prázdnou sklenici do kuchyně. "No, víte, já teď aktuálně nemám bydlení. Jsem tu nově. Bydlela jsem u sestry, ale nepohodly jsme se a vyhodila mě. Teď nemám kam jít."  Řekla jsem a v duchu se nakopla. Bože ty jsi taková kráva!

Přešel ke mně s talířem koblih a hrnkem kávy a posadil se znovu vedle mě. "Tak můžete zůstat na pár dní tady, pokoj pro hosty mám volný."  Nabídl mi a Já nevěřila vlastním uším. "Děkuji za nabídku pane, ale nechci vás otravovat."  Řekla jsem a on jen zakroutil hlavou. "Kdyby jste otravovala nenabídnu Vám to slečno. Zůstaňte zde do té doby než si něco najdete."  Mrkl na mě a mně nezbývalo nic jiného než přikývnout. "Mimochodem, říkej mi Zacku." Odložil snídani a nabídl mi ruku. "Zoella nebo Zoe, jak chceš."  Přijala jsem jeho ruku a v duchu se stále srovnávala s tím, že budu bydlet s panem dokonalým.

Už teď jsem věděla že to nedopadne dobře.