ana boy./ tronnor

1073 dnů předtím

Mám narozeniny.

Nechci je.

Jsem snad jediné dítě na planetě, co se na ně netěší.

Budu muset jíst dort. Bojím se toho a moc. Měl bych hubnout a ne se přežírat dortem. Z těch dvou přibraných kil jsem zhubl pouze jedno.

Rodiče pozvali všechny příbuzné. Nechápu proč. Nejsem oblíbené dítě. Ale stejně, mininmálně polovina nepřijede, tak aspoň o jednu věc míň.

Už od rána jsem se jídlu snažil vyhýbat. Kupodivu se mi to dařilo. Mamka s Sagie dělaly dort a ostatním to bylo.

Průběh dne se nelišil od ostatních. Jelikož byl víkend, mohl jsem celý den proležet u laptopu a projíždět tumbrl. Až odpoledne jsem byl donucen přerušit můj stereotyp a nachystat se na oslavu. Opravdu, příbuzných moc nepřijelo.

Popřáli mi.

Falešně jsem se usmíval.

Potom se opět začali všichni zajímat o sebe. Jen jsem zběžně zkoukl dárky. Od někoho z nich jsem dostal dopisní papír.

A pak mě zavolali na dort. Sfoukl jsem svíčky.

Ať jsem hubený.

A pak mi kousek podali. A já se v něm rýpal. Hrál jsem na čas. Ostatní se pomaloučku začali zvedat a odcházeli do obýváku. Pak už jsem u stolu seděl sám. Vstal jsem a rychle dort nacpal do koše.

Připadal jsem si na jednu stranu hloupě. Potom mi ale na mysl vyskočily řeči spolužáku. Jeho řeči. A ten pocit, mě celého pohltil. Potřeboval jsem si něco udělat. Ale v domě plném příbuzných jsem si nemohl odskočit zakouřit nebo nahoru do koupelny pro žiletku.

Connie,
dnes mám narozeniny. Pořád jsem si myslel, že přijdeš jako v těch holčičích filmech, vyznáš mi lásku, budeme spolu chodit, pak se vezmeme a zestárneme spolu. Bláznivé, já vím. Vždyť ani nejsi gay! Asi jsem se úplně pomátl. Možná by bylo lepší, kdybych na to vůbec nemyslel. Kdybych nedělal tohle. Abych na to myslel tak, že jsi jen někdo, kdo mě šikanuje. Jenže to nejde.
Omlouvám se.
S láskou, Troye.

Netuším, proč jsem se pod ten dopis podepsal, když ho nikdy nikdo nepřečte. Přišlo mi to správné.

Večer jsem si zkoušel oblečení, co jsem dostal. Všechno mi bylo velké.