Mafiánská šéfka

11. část

Katrin

Probudila jsem se kolem osmé hodiny ráno. Bylo to taky z toho důvodu, že jsem se těšila na dnešní večer, kdy budou závody. Jacka tam beru taky. Když už jsme u něho tak tu zase není. No nevadí.

Vstala jsem. Ze skříně jsem si vzala nějaké oblečení a vydala se do koupelny, která byla spojená s ložnicí. Poté co jsem tam vešla, jsem vlezla do sprchy. Pustila jsem si horkou sprchu.

Potom jsem se usušila a oblékla se. Následně jsem se vydala udělat si snídani. V jídelně Jack taky nebyl. Pokrčila jsem rameny a vzala si ze špajzu müsli. Bylo čokoládové. Zalila jsem si to mlékem a udělala si kávu.

Po snídani jsem uklidila nádobí do myčky a vydala jsem se najít Jacka. Našla jsem ho v obyváku. Sledoval televizi. Zrovna v ní dávali film s Terencem Hillem a Budem Spencrem. Mými oblíbenými herci.

Po delší době jsem si vzpomněla na to, že musím na nákup. „Jacku," řekla jsem, abych upoutala jeho pozornost. „Jo?" řekl Jack. „Pojedu na nákup. Chceš jet taky nebo zůstaneš tady? Nemám totiž ponětí, co jíš a co ne," řekla jsem. „Pojedu s tebou. Teda pokud nepojedeš tak rychle jako včera," řekl. „Neboj. Tak rychle nepojedu. To si schovávám na večer," řekla jsem po pravdě.

Tak jsme se vydali do obchodu. Koupili jsme nějaké to jídlo. A jak to u mafiánu je neodolala jsem obchodu se zbraněmi. Zahrála jsem si na hloupou holku, co o zbraních nic neví. Poté co jsme vyšli ven z toho obchodu a došly do auta, jsem se začala smát. Až na mě Jack koukal. „Co je k smíchu?" nechápal mě. „Ty zbraně a ten prodavač," řekla jsem. Ještě víc nechápavě se na mně podíval. „Víš, proč jsem si žádnou zbraň nekoupila?" řekla jsem. Zakroutil hlavou. „Tak já ti to řeknu. Tu hloupou jsem hrála schválně. Aby mi ten prodavač něco o těch zbraních řekl. Ovšem u těch zbraní co mi ukazoval, byli různé defekty. Ani bych se nedivila, kdyby ti zbraně byli jen nějaké špatně vyrobené. Nebudu riskovat, že se mi zbraň uprostřed střelby zasekne a granát mi vybuchne v ruce. A osobně jsem radši, když se můžu spolehnout na své zbraně," dokončila jsem svůj výklad.

To už jsme, ale mířili na nějaké jídlo. Dala jsem si kuře s hranolkama a Jack lososa s těstovinami. Po jídle jsme došli do auta. Nasedli jsme a vyjeli domů.

Zaparkovala jsem v garáži. Vzali jsme tašky nahoru a šli je uklidit. Konečně jsme to už měli uklizené. Jack měl kupodivu energie víc než já. Zrovna teď jsme se dívali na nějaký film. Byla to myslím nějaká komedie.

Najednou zazvonil zvonek. Už jsem se zvedala, že tam dojdu, když Jack řekl: „Já tam dojdu." A dřív než jsem mohla něco říct, byl pryč. Povzdechla jsem si. Vydala jsem se za ním. Měla jsem pravdu. Protože se ozval Jack: „Katrin mohla bys sem jít?" „Jo už jdu," řekla jsem tak, aby mě slyšel.

Došla jsem tam. Jack stál u dveří. Majetnicky jsem si ho přitáhla k sobě. A podívala se, kdo to je a co chce. „Čau Auguste," řekla jsem. „Včera si mi řekla, abych přišel dneska, že dokončíme náš rozhovor," řekl August. „Máš pravdu. Mezi dveřmi, ale není dobré místo na mluvení. Takže pojď dál," řekla jsem. August kývl a vešel. Já jsem pustila Jacka. Ten zavřel dveře. Podívala jsem se na Augusta a řekla jsem: „Pojďme do mé pracovny." August se tam tedy vydal. Já jsem vtiskla Jackovi na tvář pusu a zamířila za Augustem.

Teprve až se za námi zavřely dveře, řekla jsem: „O co jde?" „Proč sis vybrala jeho?" řekl August. „Myslím, že na tohle už jsem ti odpovídala. Protože mu nejde o peníze jako ostatním," řekla jsem. „Takže ti na něm nezáleží," řekl August. „Co to sakra kecáš za nesmysly? Mě na něm záleží," řekla jsem. „Jak moc?" řekl August. „Hodně. Miluju ho," řekla jsem. „Mohla sis vybrat kohokoliv," řekl August. „Já vím. Ale vybrala jsem si jeho. A tak to i zůstane," řekla jsem. „Fajn. V tom případě si na něj dej pozor," řekl August. „Co to má znamenat? Vyhrožuješ mi?" řekla jsem. „Ne nevyhrožuju ti. A znamená to jen to, že nechci, aby se mu něco stalo. Máš hodně nepřátel," řekl August. „To je mi novinka. A mimochodem vyznělo to tak, že si mám dát pozor na něj. Ne na své nepřátele. Pokud mě chceš rozhodit tak to se ti nepovedlo. O post bosse mu nejde. To bych poznala. A navíc jejich rodina by si něco takového nedovolila," řekla jsem. „Když myslíš. Jen jsem tě chtěl varovat," řekl August. „Fajn. Pokud je to všechno. Víš, kde jsou dveře, ne?" řekla jsem. August kývl a odešel. To jsme, ale ani jeden netušili, že nás Jack poslouchal.