19. část

30 0 0
                                    


Katrin

Vzbudila jsem se docela brzo. Když mám někam cestovat, tak toho moc nenaspím. Ale taky nemám moc hlad. Každopádně čím dřív odsud odjedeme, tím dřív budeme doma. Takže jsem vstala z postele a zamířila do koupelny. Po asi půl hodině a následném dobalení všech nezbytností, co mi ještě zbyli, jsme mohli jít.

Jack seděl v křesle a četl si svou knížku. Ale tentokrát si mě všiml. Položila jsem svou tašku ke dveřím. Následně jsem se vydala ještě jednou zkontrolovat, jestli mám opravdu všechno. Poté jsme mohli jít.

Vrátila jsem kartu od pokoje na recepci. Měli jsme půl hodiny, než přijede limuzína a tak jsem nám sehnala kávu. Konečně limuzína zastavila před hotelem. Řidič nám dal tašky do kufru a my nasedli. Řekla jsem mu adresu letiště. Vyjeli jsme.

Tentokrát byl provoz znovu hrozný. Nesnáším kolony. Vzala jsem si svůj mobil a procházela si emaily. Jack si četl. Po emailech jsem se rozhodla, že si přečtu nějaké nové zprávy.

Asi dvě hodiny a půl později, jsme byli na letišti. I tentokrát přeskakujeme dost letištních kontrol. A míříme k mému soukromému letadlu.

Na jeho palubě. Sotva jsme se posadili, přišla stevardka. Nabídla jídlo a pití. Tentokrát jsme si vzali na pití ledový čaj. Přinesla ho hned, jak jsme vzlétli. Vzala jsem svůj notebook a začala pracovat. Procházela jsem zprávy, co mi poslali mí podřízení. Taky jsem si kontrolovala, jestli mi všechno sedí.

Nebavilo mě to moc dlouho. Takže jsem se brzy přistihla, že pátrám na internetu po různých věcech. Po pravdě hledala jsem dárek pro Jacka. Nechci to nechat na poslední chvíli. Na chvíli jsem odložila svůj notebook na stůl a promnula si unavené oči. Pak jsem se podívala na Jacka. Musela jsem se usmát. Ve spánku byl strašně roztomilí. Neodolala jsem a vzala svůj osobní mobil a vyfotila ho. Poté jsem mu z rukou jemně vzala jeho rozečtenou knihu a založila jsem stránku záložkou, co měl na stole. Onu knížku jsem tam položila. Poté jsem vzala deku a jemně ho přikryla. Posadila jsem se zpátky. Usmála jsem se a podívala se, jak vyšla moje fotka. Vyšla docela dobře. V galerii jsem si vytvořila složku a tam onu fotku uložila. Znovu jsem se vrhla do práce.

Jack

Vstal jsem hodně brzy. Převlékl se. Poté co jsem udělal svou ranní rutinu. Prošel jsem apartmán ještě jednou, abych se ujistil, že mám všechno a dobalil poslední věci. Pak jsem si sedl v hlavní místnosti a začal si číst.

Katrin vstala na ní docela brzo. Ještě jednou celý apartmán prošla. A mohlo se jít. Půl hodinové čekání na limuzínu jsme si zkrátili kávou. Dnešní provoz byl hrozný. Chvíli jsem se díval z okna a pak si četl. Když jsem se na chvíli podíval na Katrin, vypadalo to, že něco řeší na mobilu.

Konečně na letišti. Přeskočení několik letištních kontrol a jsme na palubě letadla. Pohodlně jsem se usadil blízko okýnka. K pití jsme si od stevardky vzali ledový čaj. Během letu jsem se díval ven. Na chvíli jsem se podíval na Katrin. Měla svůj notebook a vypadalo to, že zase pracuje. Pokrčil jsem rameny a vzal svou rozečtenou knihu a dal se do čtení.

Musel jsem usnout. Protože jsem teď cítil ruku na rameni. „Jacku, jsme skoro na místě," řekla Katrin. Posadil jsem se a protřel si oči. Všiml jsem si deky, která přezemě byla přehozená, ale nemohl jsem si vzpomenout, že bych si jí vzal. Moje kniha byla zavřená na stole. Stránka na, které jsem skončil číst, byla označená záložkou. Letadlo přistálo.

A na letišti nás čekala limuzína. Nastoupili jsme. Stevardi nám dali tašky do kufru limuzíny. Vyjeli jsme. Naštěstí to netrvalo moc dlouho a byli jsme doma. Bodyguardi nám dali tašky z kufru. Vybalování nechám na zítra. Takže jsem tu tašku, jenom položil na bok v pokoji. Myslím, že Katrin se do toho taky nechce. Sešel jsem dolů do kuchyně. Tam stála Katrin. Všimla si mě. „Myslela jsem, že bychom si mohli objednat pizzu," řekla. „Dobře," řekl jsem. „Nějaká speciální žádost?" řekla. „Je mi to jedno, pokud na ni nebude ovoce," řekl jsem. „Fajn," řekla a objednala nám pizzu.

Netrvalo dlouho a dovezli ji. Dali jsme se do jídla. A pak jsem si šel lehnout. Nemám tušení, jestli Katrin ještě něco dělala nebo ne. To co vím je, že když už jsem skoro spal tak mě objala. A brzy na to jsem už tvrdě spal.

Ahoj. Tady je další část. Snad se líbí.

Mafiánská šéfkaKde žijí příběhy. Začni objevovat