Big boys don't cry💧.. |Taegi|

Polojasno - END

Držel mě v polibku a odmítal pustit. Ani jsem nechtěl. Po chvíli mi ale došlo, co se děje. Moje oči se otevřely a já mu stanul tváří v tvář. 

,, Stačí ti to jako dobrý důkaz toho, co si myslím? " Odsunul se ode mě. Prsty přejel po mé levé tváři. Kdybych byl kočka, vrněl bych... Bez přestání. 

,, Stačí.. " Odpověď byla prostá. Pořád jsem se z toho snažil vzpamatovat. Nic nedává smysl. Vlastně.. nechápu teď absolutně nic. Moje existence najednou dostala jakýsi záhadný důvod. Zaplavil mě pocit štěstí, jistoty, zájmu.. Nebylo to jako obvykle. Dnes jsem byl rád, že tenkrát pršelo.. Že mi ujel autobus.. Spadl mobil do kaluže.. 

,, Já.. Yoongi.. Trápí mě jedna věc. Tíží mě.. Myslím na ni celý den. Nedává mi spát.. Potřebuji se té myšlenky zbavit. Vím, že jsem psycholog a pomáhám ostatním, ale sobě nedokáži.. " Nasadil smutný výraz. Ten jsem u něj viděl poprvé. A nelíbí se mi. 

,, Tae.. Já vás vyslechnu. Chci vám pomoci.. nelíbí se mi, když jste smutný. " 

,, Miluji tě. " Zašeptal.. Náhle sevřel moji dlaň ve svých. Zvýšil se mi tep, zatajil jsem dech a snažil se to rozdýchat. ,, Pomůžeš mi s tím?! Opravdu mě to trápí. " Mé kývnutí mělo naznačit souhlas. 

,, Neměl by jste si zajít k psychologovi? Přijde mi, že jste se pomátl. " Opravdu mě nic lepšího nenapadlo. Taehyungův smutný, předstíraný výraz utekl. Začal se hlasitě smát. Opřel si své čelo o moje.. Zase ten jeho úchylný úsměv?!! 

Chyběl mi. Meh.. neskutečně. 

,, Zůstaneš tu tedy na noc? " Zase jsem jen kývl na souhlas. 

,, Kéž bych s tebou mohl zůstat už navždy.. " Dodal jsem a sklopil oči směrem do země. Co si bez něj počnu? Co když se budeme vídat jen krátkou dobu? Dlouhé časové vzdálenosti? Budu znovu sám.. Nikdo mi nezůstane a já se zřejmě zase budu snažit zabít. Kéž by se to někdy povedlo... ,, Nezvládnu to Tae. " 

,, Nejsem na tom nijak lépe.. i já bych sám potřeboval psychologa. Ta práce je těžká. Někdy podlehnu smutku a trápím se stejně, jako moji pacienti. Také mám pocit, že jsem všem ukradený.. Přemýšlím o smrti.. Jenže vím, že kdybych tu nebyl, tak lidé jako ty, nemají nikoho, komu by se svěřili. A to mě naplňuje. Proto pořád žiju. " 

Když to dořekl.. nevěděl jsem, co říct. Překvapil mě.. nepoznávám ho.. 

,, Děkuji vám za všechno.. " Pořád mu vykám.. jak vtipné. 

,, Yoongi.. já děkuji tobě, že tu jsi a dáváš mi smysl života. Ještě jednou. Mysli na to, že tě miluji.. Až na sebe budeš chtít znovu sáhnout a ublížit si.. jsem tu já. A ty mě držíš při životě. " Řekl. 

Zase jsem jenom pokýval hlavou a natáhl k němu svou ruku. Stiskl ji a podíval se mi do očí. Jako bychom tím zpečetili jakousi pomyslnou smlouvu. Možná, že ano.. Možná, že ne.. Ale to se nikdy nedozvím. 

Každopádně.. 

V ten moment jsem přišel na jednu důležitou věc, která mě bude pronásledovat.. 

Někomu na tomhle světě na mě záleží. Je tu někdo, kdo na mě bude čekat. Komu na mě záleží. Je možné, že jsem našel naději ve svém psychologovi?? 

I přes to, že psychology nenávidím?

Láska dělá divy. Nikdy mě nenapadlo, že změní i tak chladného člověka, jako jsem já.. 

----------~~-END-~~-----------
🌁💙👁

Oh my sweet guys..
Ano, ano.
Je konec Taegi.
TAK BRZO?

Ano, tak brzo.. prostě (don't HATE me, but..) se mi to hodilo ukončit.
Ale.!
Připravuji pro vás jeden příběh, konkrétně Vhope :3 Takže, žádné slzičky.. stačí jen, aby jste sledovali můj profil a čekali.. brzo to bude venku. ^3^

Jinak.
THANK YOU FOR EVERYTHING..
VČETNĚ PŘES 1K PŘEČTENÍ, JAK TADY, TAK NA CRUSH ME. 😭
Love you.xxxx..
*ADRIS*