Step Brother

24) díl

Ráno jsem se probudil s menší bolestí hlavy. Včera mi dal Sehun hodně zabrat. I když on byl ten dole. Podíval jsem se na spícího andílka vedle mě. Byl tak sladký. Spokojeně spinkal a lehce se usmíval. Pohladil jsem ho po vlasech a pomalu vstal, abych ze zaprvé nezamotal a zadruhé, abych toho andílka nevzbudil. 

Došel jsem ke skříni, vzal jsem si z ní kalhoty a šel s ručníkem v ruce do koupelny. Bylo tu nějak moc vedro. A nebo se mi to jen zdálo. Nemusel jsem se ani svlékat a hned jsem vlezl do sprchového koutu. Zavřel jsem dveře a pustil na sebe příjemně vlažný proud. Nikdy jsem moc nemusel vřelou vodu. Vlažná sprcha bylo to nejlepší po ránu, na co jsem se vždy těšil. Osprchoval jsem se a osušil. Oblékl jsem si trenky a šedé tepláky. Udělal jsem si hygienu a v klidu jsem odešel z koupelny. 

Sešel jsem po schodech dolů a v kuchyni a v obýváku nikdo nebyl. Ještě, aby jo, když bylo teprve osm a kluci měli den volna, který prochlastali nebo hráli hry celý den i přes noc. Udělal jsem si snídani a po chvilce sešel Sehun. 

"Ahoj. Proč ještě nespíš." pohladil jsem ho po vlasech a odsunul mu z čela pramínek vlásků. 

"Nebyl jsi tam." zašeptal a objal mě. 

"Ještě dva dny..." povzdychl si. 

"Sehune...tohle mi nedělej..." v očích se mi objevily slzy a pomalu jsem to nemohl vydržet. 

"Ty mi tohle nedělej. Neodcházej. Zůstaň tu. Kvůli mě." chytil mě za ruce. 

"Sehune...víš, že bych moc chtěl...ale nejde to. Chci, aby jsi byl v bezpečí. Xiumin a Suho už se o tebe postarají. Máš tu spoustu jiných kluků. Brzy na mě zapomeneš." přitáhl jsem si ho do objetí znovu. 

"Tohle si opravdu myslíš? Myslíš, že po tom všem na tebe dokážu zapomenout? Po téhle společné noci? Opravdu si myslíš, že to jde?" začal vzlykat. 

"Slibuji, že se potom brzy uvidíme. Budu dělat vše, co bude v mých silách, abych tě znovu našel a mohl tě obejmout. Sehune...klidně pro tebe budu i zabíjet. A to si nedělám srandu." řekl jsem vážně. 

"Děkuji Lu." položil si hlavu na moje rameno. 

Jeho vlasy byly na všechny světové strany a tím pádem mě lechtaly na krku. Trochu jsem se zasmál. Upravil jsem mu vlasy a po chvíli mě Sehun pustil. Udělal jsem mu snídani a Sehun se s ní posadil ke stolu. 

"Ahoj Lu." vyjekl Xiumin a skočil mi na záda. 

Byl nějaký veselý. 

"Ahoj. Co, že tak veselý?" zasmál jsem se a plácl ho přes zadek.

 "Nevím. Užívám si, dokud můžu." zasmál se a držel se mě jako klíště. 

"To tě mám tahat celý den?" zeptal jsem se ho zvědavě. 

"Nějaký problém?" řekl vážně. 

"Už mlčím hyung." dal jsem ruce nahoru, že se vzdávám. 

Xiumin mi zabořil nos do krku a spokojeně zavrněl. 

"Hmm...krásně voníš." zašeptal a prohrábl mi vlasy. 

"Ehh...jasně. To jsem přesně potřeboval vědět. Možná bys taky voněl, kdyby ses sprchoval. Jednou za čas to zkus." mrkl jsem na něj a se smíchem jsem dal Xiumina dolů. 

 " No promiň. Já se sprchuju každej den. Taky vím, co to znamená." bouchl mě pěstičkou do ramene. 

"Jasně." ušklíbl jsem se. 

"Ještě slovo a jsi bez snídaně." zabil mě pohledem. 

"Pozdě." ukázal jsem na prázdný talíř, na kterém jsem měl před chvilkou svou snídani a ranní kávu. 

"Fuck." řekl trošku naštvaně a pak se mile usmál. 

"Tak budeš bez oběda." řekl rozhodně. 

"Budu no. Za chvíli musím o studia." pokrčil jsem klidně rameny. 

Xiumin na mě hodil pohled /Jdi skočit z mostu/ a odešel. Jen jsem se zazubil a podíval se na Sehuna.

Ten pomalu dojídal. 

"Luhane, jsi připravený?" zeptal se mě Kai, který křičel přes celý dorm. 

"Jo. A buď ticho, nebo vzbudíš kluky." křikl jsem nazpět. 

"No a co? Můžou si za to sami." zakřičel jako odpověď. 

"Můžete držet huby. Někdo by tu rád spal." ozvali se Suho s Layem. 

"Buďte ticho." zakřičel Kris s Chenem. 

"Rádi bychom spali dál, tak tu přestaňte řvát." odpověděli BaekHyun a ChanYeol. 

Takhle mile se pomalu vzbudil skoro celý dorm a vznikla mezi kluky velká hádka bez konce. 

"Hmm Kaii. Šikovný jsi to kluk." řekl jsem si pro sebe. 

"Vím ne." pokrčil rameny. 

Lekl jsem se. Ani jsem si nevšiml, že by sešel schody. On se umí fakt teleportovat? 

Neser mě a ukaž mi, jak to děláš! 

"Jak...Kde....proč..." začal jsem koktat. 

"Roky praxe." řekl a šel pomalu ven. 

"Ahoj Sehune." políbil jsem ho na rty. 

"Dávej na sebe pozor." usmál se a já s kývnutím odešel.

Kai si sedl na místo řidiče.
Sedl jsem si vedle něj a připoutal se.
Kai se pomalu vydal na cestu. Dneska jsme to měli s kluky nazpívat, zítra natočit video a pak jenom pápá Luhannie pojede domů. 

Kai zastavil před studiem a vystoupili jsme si z auta. Šli jsme pomalu dovnitř. Byli jsme tu kupodivu první. Vždy chodíme poslední. Spokojeně jsem se usmál a sedl si na židli.

"Luhane...proč musíš bejt tak blbej? Kdyby jsi si nestál za svým, vůbec bych se k tobě nechoval takhle a mohli bychom být přátelé." prolomil Kai to uklidňující ticho. 

"Jo? Najednou! Kaii, řeknu ti něco, co se ti ani náhodou nebude líbit. Jsi rozmazlenej, sobeckej spratek, co si o sobě myslí kdo ví co a myslí si, že může mít všechno na světě. Ale realita je jiná chlapečku! Nemůžeš mít všechno, na co ukážeš a nemůžeš mít někoho, kdo tě nemá ani trochu rád, je ti to jasný? Proč si asi tak myslíš, že Sehun byl se mnou a ne s tebou? Seš prostě jenom kus vola a nic jinýho." vyjekl jsem a držel jsem se, abych nevstal a jednu mu nevrazil. 

"Tak hele, já to s tebou chtěl všechno urovnat do pořádku a dát ti celkem dobrou nabídku. Ale fajn! Dělej jak myslíš! Můžeš si o mě myslet co chceš, ale já mám dost dobrý důvod, proč se takhle chovám a říkám ti, že já se prostě nezměním, jenom proto, že to chce pár namyšlených kluků, co si o sobě myslí, že dokážou kdo ví co." zakřičel a prudce se zvedl. 

"Neznáš mě tak jako většina kluků. A možná za to jsem i rád." řekl nějak podivným hlasem a rychle odešel. 

Zdálo se mi, jako by se v jeho očích objevily slzy. 

Ale to je přeci kravina. Kai by nikdy nebrečel. Každej ví, co je zač. I když ho Soo zná nejlépe. Myslím, že si o něm myslí to samé, co zbytek skupiny. 

Po chvíli přišel i Key s Chulem. Začali se vyptávat hned na Kaie. Řekl jsem jim, že šel na záchod a HeeChul šel hned za ním. 

"Pohádali jste se?" zvedl obočí Key. 

"Jak to...?" 

"Je to vidět." pokrčil s lehkým úsměvem rameny a po chvíli se dostavili i ostatní s naším manažerem.

HELLO BI+CHES!!! :D

Další díl je tu a kupodivu i včas. Za to jsem celkem ráda. Minulý týden mi to zase nějak nevycházelo. Do budoucna to nevidím moc růžově :)

Je to o ničem, ale aspoň těch pár slov jsem napsala :)

Snad se vám to líbilo 

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)