15) díl

551 71 7
                                    

"Možná by bylo lepší mě přenechat Kaiovi, Lu." řekl najednou Sehun.

"Co? Ani náhodou. Vim, jak s tebou zachází." byl jsem trochu v šoku nad tím co řekl. 

"No...právě proto. Třeba to bude lepší, když mu nikdo nebude bránit." trochu jsem se zamyslel. 

Možné to jen přeci je. Ale co když se k Sehunovi bude chovat hůř? To nemůžu dopustit. A Soo by byl určitě na mé straně. Po chvíli přišel s jídlem pro Sehuna a já měl za úkol ho pohlídat, aby vše snědl. Jsem snad jeho matka? I když jsem jeho starší bratr, nemusím se o něj tolik starat, ne? Je přeci dospělý. 

"Sehune...jak to bude teď dál? Ke Kaiovi se vrátit nemůžeš a potřebuješ být s někým, kdo tě před ním dokáže ubránit." sedl si na jeho postel i D.O.

"A co Suho?" podíval jsem se na Sehuna. 

"To není nejlepší. Znáš ho. Laye se nevzdá. Ale...mohl bys tu být s námi." zamyslel se D.O.

 "Víš, že my dva jsme oproti Kaiovi jen slabá párátka, která může zlomit, že jo?" upřímně? Měl jsem z Kaie docela strach. 

"No a? Radši se nechat zlomit, ne?" zazubil se. 

To jeho pozitivní myšlení už mě dost štve. 

"Kluci...prostě půjdu ke Kaiovi, ať je tu klid. Znáte ho." Sehun už se chtěl postavit, ale já ho srazil svou rukou zpět na postel. 

"Na to zapomeň." zavrčel jsem a dost nehezky se na něj podíval. 

Občas je to potřeba použít. 

Soo se na mě udiveně podíval. Dobře...i já se celkem divil. Ale co dělat jinýho, když si to Sehun představuje tak lehce. 

"A co ho dát k Chenovi?" uvažoval dál D.O.

"Uvažuj...Chen se sice chytrej, ale...po fyzické stránce je horší než holka." ušklíbl jsem se. 

"Ty smrade malej! Já tě slyšel! Počkej, až slezeš dolů!." zařval na mě přes celý dorm Chen. 

"Tak fajn. Ale je to pravda." odpověděl jsem mu stejným tonem a vrátili jsme se zpět k tématu. 

"Tak...jak teda? Nejlepší by asi vážně bylo, aby zůstal u nás." zvážil jsem nápad D.O.a

"Kluci, posloucháte mě vůbec!" zvýšil Sehun najednou hlas. 

Úplně jsem zapomněl, že tu pořád něco mele. 

"A jo, sorry....mluv." dal jsem mu prostor. 

"Chci zůstat tady. Ale jen dokud to nebude lepší. Pak se vrátím za Kaiem." řekl rozhodně a pomalu vstal. 

Trochu zavrávoral, ale chytil jsem ho kolem pasu, aby nespadl. 

"Kam zase chceš jít ty turisto?" zamračil jsem se. 

"Potřebuju se trochu projít. Z toho ležení mě bolí nohy. A chci pro pití." já jen kývl a pomalu jsme sešli dolů do kuchyně. 

"Lidi, kde je D.O? Mám hlad." podíval se smutně na své břicho Kris. 

"Vždyť jsi dospělý. To si neumíš uvařit?" pozvedl jsem jedno obočí. 

"Ne...totiž...nikdy jsem nevařil." nervozně se zasmál. 

"Aha. Soo je u mě v pokoji." informoval jsem ho a Kris odešel nahoru. 

Vzal jsem Sehunovi vodu z lednice a otevřel mu víčko od lahve.

Step BrotherKde žijí příběhy. Začni objevovat