Černá labuť

43. kapitola

Katherine trávila dost času v nemocnici až mi to začalo vadit. Ne, že bych nějak žárlil vůči Jonathanovi, ale od té doby, co byl v kómatu, neřešilo se u násnic jiného. Bylo mi ho svým způsobem líto, ale říkal jsem si, že když už je přes dva měsíce mimo, tak se jen tak neprobere.

Jedno odpoledne přišla Kathy nějak vykolejená a podrážděná. Říkal jsem si, co se zase stalo.Posadil jsem se k ní hned, jak malý usnul.

,,Co se zase stalo? Něco s Mary?"

,,Dnes jsem mluvila s Aaronem a po rodinné poradě chtějí Jonathana odpojit. Lékaři si myslí, že už se neprobere. Navíc je to docela nákladné. Pojišťovna už to odmítá platit a víš, jak je Aaron opatrný na svoje finance."

,,Vždyť se jedná o jeho syna..."nechápal jsem.

,,Jeho stav se nemění a znáš to,doktoři přišli s tím, že podle testů takhle může být i několik let. To se Stevensonovým nelíbí."

,,A co s tím máš společného krom toho, že se ti to nezdá."

,,Jsem ještě pořád jeho manželka a chtějí po mně souhlas k odpojení."

,,A podepíšeš to?"

Tvářila se dost zle a vypadalo to spíš, že nic nepodepíše.

,,Nejsem vrah, Miku."

,,Ale když to oni chtejí?"

,,On ještě dýchá."

,,Kathy, dýchají za něho přístroje."

Byl jsem z momentální situace otrávený, protože jsem měl v plánu zajít do zlatnictví a vybrat Kathy zásnubní prstýnek, jenže to bylo nejspíš to poslední, co v téhle době chtěla. Měla starosti s Jonathanem až mi přišlo, že to přeháněla, ale nechtěl jsem se jí do toho plést.

Nechal jsem jí takhle ještě asi tři týdny a do bytu mi přišel Aaron. Na toho jsem tedy náladu neměl vůbec.

,,Co tu chcete?"

,,Chci s tebou mluvit o Kathy. Ty jediný na ní máš vliv."

,,Aarone, nemyslete si, že jí budu vtloukat do hlavy, aby ho nechala odpojit. Je to její rozhodnutí a už jsme se o tom spolu bavili."

,,Michaeli, vážně to nemá smysl.Všichni se akorát trápíme a nás to zbytečně stojí nesmyslné peníze za přístroje."

Po vážném rozhovoru se Stevensonem jsem nad tím skutečně začal uvažovat. Nemělo cenu, aby se Kathy zdráhala a nepodepsala ten zpropadený papír o odpojení. Pokud doktoři jasně říkali, že se neprobere, tak na tom asi něco bylo. Navíc mě začínalo rozčilovat denní téma ,,Jonathan".Zdálo se mi, že poslední dobou jsme neřešili nic jiného a nebyla nálada na nic okolo našeho vztahu, který se ani nijak nevyvíjel k lepšímu.

Byli jsme od sebe dost dlouho a ona do našeho vztahu tahala svého bývalého a já už ztrácel nervy.Rozhodl jsem se napevno, že jí koupím ten prstýnek a natvrdo jí povím, že chci odjet s ní a malým někam daleko a nezajímá mě nějaký Jonathan. Buď se za mě provdá a budeme šťastní nebo bude řešit svého bývalého, se kterým ještě nebyla ani plnohodnotně rozvedená.