Černá labuť

19. kapitola

Když jsem otevřela to ráno oči, připadala jsem si, že mám konečně nějaký smysl života. Neustále jsem na sobě cítila Mikovy polibky a jeho dotyky. Na jednu stranu jsem litovala, že to nedošlo dál, ale bylo to správné rozhodnutí. Vzpomněla jsem si hned na ten večer, kdy jsem šla pro něho do té hospody. Ta hospodská káča sténala až ven. Tolik jsem jí to záviděla. Neměla jsem sex od té doby, co jsem se vrátila z New Yorku.

,,Williamovi se udělalo trochu lépe." usmívala se babička u snídaně.

,, To je dobře." špitla přicházející Mary a políbila jí na tvář.

Jak já jsem tu mrchu nesnášela. To jak lezla lidem do zadku...Tak strašně jsem se bála, že s Mikem to bude stejné.

,,Jak ses vyspala?" otázala se jí hned babička a mě se nikdo nezeptal.

Dokonce ani neřešili, že jsem nebyla doma. Bylo mi tak úzko a cítila jsem se nepotřebně.

,,Dobře,i když jsme šli pozdě spát."

,,Ale,ale." usmívala se jedna na druhou a mě začínalo silně bušit srdce.

Nečekala jsem na nikoho dalšího u stolu a naházela do sebe snídani rychlostí blesku. Musela jsem vypadnout z domu. Zavítala jsem ke Grace.

,,Tak co se včera stalo v té nemocnici?"

,,Jakto víš?"

,,Volala mi tvoje matka, jestli u nás nejsi."

,,Ta hnusná mrcha." začala jsem plakat.

,,Moc mě to mrzí."

,,Víš,co se ještě stalo...nechtěla jsem ti to včera říkat před matkou, ale snaží se svádět Michaela."

,,Ne!Takže náš plán se zhroutil."

,,Jo.Netušila jsem, že se s ní hned začne cucat."

,,Počkej,on se s ní líbal?"

,, To je síla. Takže Mika můžeme ze svých plánů vyškrtnout."

,,To jsem si taky myslela, ale včera se stalo něco, co jsem nečekala ani ve snu."

,,Jsem jako na trní."

,,Málem jsme se spolu vyspali."

Zírala na mě jako bych si snad dělala legraci.

,,Pomalu.Jak se to stalo?"

,,Našel mě ve stájích a chvíli jsme mluvili. Nemohla jsem věřit tomu,co mi řekl. Že jsem hezčí než Mary. Chápeš to?"

,,Chápu a jestli to myslel vážně, tak bys ho měla tý potvoře přebrat."

,,Toby koukala, co?"

,, To teda. Ale pospěš si. Za chvíli se budeš vdávat."

V hlavě se mi začal rodit nový plán, který potřeboval jen vypilovat a rozhodně by s Mikovou pomocí mohl zabrat. Konečně bych Mary zavřela hubu.

Přiběhla jsem domů s úsměvem na tváři a málem mě přešel, když jsem se v obývacím pokoji střetla se Stevensonovými. Aaron i Jonathan s pusou od ucha k uchu.

,,Kathy,no konečně. Máme vzácnou návštěvu. Přišli se zeptat na Williamův stav." uculoval se Henry a samozřejmě nesměla chybět i povrchní a přetvařující se Mary.

,,Akorát jsme se bavili o práci." štěknul Aaron.

,,Hmm,Katherine a ty si hledáš práci nebo čekáš až tě po svatbě bude Jonathan živit?" zašklebila se Mary.

,,Ty jsi to tak možná měla promyšlené, ale mě by to nikdy nenapadlo." ušklíbla jsem se na ní zpět.

,,Víme,že není zrovna nálada na oslavu, ale jsme pozvaní, stejně jako vy, na slavnostní otevření nové kavárny." nadhodil Aaron.

,, Chtěl jsem se jen zeptat v kolik tě můžu vyzvednout." postavil se Jonathan a mluvil ke mně.

,, Řekni ty."

,,V šest?"

,,Fajn."

Otočila jsem se a hodlala odejít z obývacího pokoje, kdybych nezaslechla Maryina provokativní slova.

,, Mrzí mě, že nám to, Johne, nevyšlo. Byli jsme krásný pár."

,,Proto ses vdala jinde?"

,,Všechno zakázané je nejlepší."

Zahlédla jsem ještě jak se ho letmě dotýkala a flirtovala s ním. Co tím chtěla dosáhnout?

Proto jsem otevřela šatník a prohrabovala jsem ho jako o závod. Nic, co bych si mohla obléct na tu slavnost. Vzpomněla jsem si na Mikova slova, aby to hlavně bylo sexy. Tentokrát jsem chtěla vypadat nadmíru dobře.

Sama bych se sebou nedokázala nic sexy provést a tak jsem se vložila dorukou profesionálů. Nalíčili mě a pomohli s výběrem šatů.Nechtěla jsem nic extra slavnostního, protože se jednalo jen o otevření kavárny. Nakonec jsem řekla ,,ano" džínovým šatům a otevřela jsem si pár vrchních knoflíčků, abych provokovala rudou podprsenkou. Ještě k tomu nějaké šperky, navlněné vlasy s nezbednou patkou a vysoké podpatky.

Nikdy bych takhle ven nevyšla a už vůbec bych nešla na nějakou místní slavnost, ale Mary mě donutila jít až do takových extrémů, že jsem se jen těžko poznávala.

Sebevědomě jsem vkročila do obývacího pokoje a všichni utichli. Měla jsem trochu obavy, že mě někdo z rodiny nazve lehkou děvou a ztrapněně odkráčím zpět do pokoje.

Rovnou jsem nakráčela k Jonathanovi, abychom se mohli vydat na cestu.Vzápětí se objevili i naše hrdličky Mary s Mikem. Vyměnili jsme si pohledy a než jsem se vzpamatovala, naklonil se ke mně Jonathan a sklonil mi poklonu.

,,Musím říct, že jsem ani netušil, jak půvabnou budoucí ženu mám."podívala jsem se na něho a nevěřila vlastním uším.

,,To myslíš mě?"

,,Koho jiného?"

,,Třeba Mary."

,,Nejspíš si nepochopila o co tady mezi mnou a Mary šlo."

,,Asi nerozumím, co mi tím chceš naznačit."

,, To je na delší vyprávění. Jestli bude na té slavnosti čas. Rád se s tebou postavím někde stranou a popovídáme si."