Černá labuť

3. kapitola

Po tom, co mi máti složitě vyprávěla, jak se chce zbavit naší Mary, jsem měla jasno. K něčemu takovému bych se nemohla odhodlat. Mary jsem neměla ráda, ale někoho zabít bych nedokázala.

,,Chtěl bych dnes večer uspořádat večeři na počest mojí vnučky Mary Anne. Mám pro vás důležité sdělení." překvapil mě dědeček až jsem málem zavrávorala.

Sotva se  za ním uzavřely dveře, matka si chtěla rvát vlasy.

,,Co to zase bude? Už nemám sílu na tyhle žvásty o jejích diplomech."

,,To neznělo, jako by nám chtěl ukazovat diplom."

Sešli jsme se celá rodina u večeře a jakmile se dědeček postavil, Maryiny rodiče se divně poculovali.

,,Vzhledem k tomu, jak se Mary Anne zajímá o podnik, rozhodl jsem se jí přenechat svůj podíl. Ihned v pondělí bych tomu tak učinil před notářem." šokoval nás s matkou natolik, až jsem se odebrala do svého pokoje bez večeře.

Snažila jsem se to rozdýchat. Ještě ten večer jsem zaslechla z obývacího pokoje, jak se baví o zásnubách s Jonathanem Stevensonem.

Samozřejmě, Stevenson byl pro ni dokonalá partie a jen by pozvedla svojí reputaci.

,,Jonathana sis měla vzít ty!" vztekala se matka.

Jenže já jsem věděla, jak skončím. Nezadaná nebo s nějakým obyčejným obchodníkem. To na mě bude rodina pyšná.

,,Skončím stejně jako černá ovce rodiny."

,,Ty víš, že by tomu tak nemuselo být..." nadhodila mi opět její záludný plán.

,,Mami,k tomu mě nepřinutíš."

Ačkoliv jsem byla rozčílená do červena, netušila jsem, že by to mohlo být ještě horší.

Následující měsíc, když už se Mary chopila téměř vedení celého podniku, se u večeře řešilo něco dalšího, což bylo poslední kapkou mého nervového systému. Věta, kterou prohodil strýc mě téměř položila.

,,Přemýšlel jsem a bylo by vhodné, aby se do vedení také zapojila Katherine."pousmál se na mě dědeček.

,,Samozřejmě."usmála se Mary Anne.

,,Mohla by jí zpočátku třeba asistovat, aby se do procesu zapojily obě dvě." vložila se do toho babička.

,,Odešla nám prodavačka na mateřskou. Bylo by nutně potřeba, aby jí zaskočila na nějaký čas ve městě." poručil mi přímo strýc.

Oni se zbláznili? Studovala jsem vysokou v New Yorku, abych prodávala pralinky a slečna dokonalá si bude sedět na zadku v kanceláři a poroučet? To nemysleli vážně. Mary nejspíš vycítila, že se mi ten nápad nelíbil.

,,Tati,říkala jsem ti přeci, že každý není na to, aby pracoval v rodinném podniku. Proto to budu dělat já a Kathy ať si jde za svými sny." usmála se na mě jako by to myslela od srdce.

,,Tedy Mary, to bych do tebe neřekl, že bys prodávala lidem čokoládu."chválil jí dědeček.

,,Naší čokoládu. Navíc budu ráda mezi lidmi, které znám." usmívala se jako pipka.

Přesně jsem věděla, kam tím mířila. Když čekali mojí reakci odmítnutí, vzali to jinak...začali hrát dědovi na city a vyšoupnout mě ze hry. Pěnila jsem vzteky.

,,Moc dobře totiž vím, že vlastnit takový rodinný podnik není jen o té kancelářské práci." pokračovala s tím drnkáním mi na nervy.

Všechno věděla a uměla nejlépe a mezi tyto schopnosti patřila i manipulace s lidmi.

Ještě ten večer jsem se šla do kuchyně napít a zaslechla z obývacího pokoje hlasy strýce a Mary.

,,Ty zásnuby nebudeme dlouho odkládat."

,,Na názor, jestli chci nebo ne tě nezajímá, co?"

,,Jestli chceš dopadnout jako tvůj strýc, tak si najdi někoho dle vlastního uvážení."

,,Pořád jen skáču jak ty pískáš. Už mě to nebaví." urazila se Mary.

Také to se svým otcem neměla jednoduché, ale dopadla výborně.

Ulehla jsem do postele s myšlenkou, kterou mi do hlavy vehnala máma. Bylo to příšerné, ale už snad nic nebude horší než zacházení vlastní rodiny.

Propadala jsem hlouběji a hlouběji do deprese a skutečně jsem nenacházela jiné východisko než to, které vymyslela matka.

,,Co se zase děje?" vyptávala se kamarádka Grace.

Jakmile jsem jí pověděla, jak se ke mně opět rodina zachovala, těžko jsem jí udržela doma na pohovce.

,,Takhle to přeci nejde. Měla by ses ozvat."

,,Navíc si Mary bude brát Jonathana."

,,No jistě pokud se mezi sebou nedají tyhle rodiny dohromady, nezbohatli by. Je to trapný."

,,Slib mi, že mě nebudeš zatracovat, když ti něco povím."

Pověděla jsem jí to přesně tak, jak to matka vymyslela. Bylo to divný, ale Grace mě celou dobu poslouchala.