Brečela jsem. Zuřila jsem. Nenáviděla jsem. Nenáviděla jsem ho. Nenáviděla jsem ji. Nenáviděla jsem je.
Všechno byla úplná náhoda. Kdybych se nechtěla procvičovat v učebně, neviděla bych je.
Byla jsem bezradná. A co jiného mě mohlo napadnout, než zaklepat na Snapeův kabinet?
„Co se děje, Hermiono?" zeptal se překvapené, ustupující ode dveří, abych mohla vejít.
Nic jsem neříkala, čekala jsem, až se zavřou dveře.
Přiblížila jsem se k němu nebezpečně blízko, chvíli mu zírala do jeho černých oči, hledajíc v nich nějaké jiskřičky. Sledovala jsem ho. Byla jsem si jistá, že vypadám jako raněné zvíře. A možná proto jsem spojila naše rty.
Byl jako kámen. Zdál se překvapen, pravděpodobně to nečekal.
Najednou mi to začal oplácet. Držel mě pevně, přirazil mě ke dveřím. A mně se to líbilo. Nebylo to jako s Viktorem, jenže myslím, že s Ronem by to bylo lepší.
Prsty jsem zajela do jeho mastných vlasů.
Jeho rty se začaly dotýkat krku. Zaklonila jsem hlavu a zasténala jsem. Jenže necítila jsem se líp. Bylo mi mizerně.
A snad to i Severus Snape poznal. Odtáhl se.
„Chci tě, Hermiono, opravdu," vydechl.
„Tak nač čekáš?" zašeptala jsem sotva slyšitelně.
„Nemůžu tě využít."
„Vždyť se ti sama odevzdávám."
„Miluju tě, Hermiono, ale já nemůžu, já vím, že se ti teď něco muselo stát, dívala ses na mě jako raněný zvíře, ale tohle není řešení."
Přikývla jsem. A slzy se draly ven. A on udělal něco nesnapeovského. Ovinul mě svými pažemi. A dlouho mě nepustil. Mé slzy zmáčely jeho hábit.
„Děkuju," ozvala jsem se po chvíli a odešla.
Běžela jsem do koupelny prefektů. A tam se sesunula hned u dveří. Proč jsem nemohla milovat někoho, kdo mi píše toto:
Hermiono,
jsi krásná. Miluju tě, jakmile vcházíš do hradu a ve vlasech máš rozprášené vločky. Vlastně tě miluji neustále. Stačí jediný oční kontakt a cítím se jako nový člověk. Jen by mě zajímalo, proč jsi furt smutná, je to kvůli mně?
A dává mi čokoládové srdce?
Neměla jsem tam chodit. Viděla jsem Ronalda a Levanduli, jak si spolu užívají na lavici. A já chtěla být ta Levandule omotaná kolem Rona a vzdychat. A věděla jsem, že to nikdy nebudu já, vybral si bohužel Levanduli...
Moc děkuju za 1K votes :O
ČTEŠ
24 Presents (Harry Potter) ✔️
FanfictionCelý advent někdo dává Hermioně Grangerové dárky. Pokaždé ji u balíčku nechává vzkaz. A na Hermioně zůstává zjistit, kdo to je. Short story by @Unormalgirl Cover by @julaam 1. 12. 2016 - 24. 12. 2016 7. 12. 2016 - #12 v Povídce 11. 12. 2016 - #9 v P...
