Chodící dominance

Jsem tady!

Kattin pohled

Nevím, jak dlouho jsem jela pryč dodávkou, ale připadalo mi to jako věčnost, než se konečně dodávka zastavila a můj únosce se rozhodl vysvobodit mě z tmavým prostorů dodávky.
„Tak dělej, pojď sem," pokřikl na mě razantně a mě jeho hlas přišel velmi povědomý. Někde už jsem ho slyšela, ale přes kuklu, kterou měl na hlavě to všechno znělo hrozně tlumeně, takže jsem skončila pouze s podezřením a nikoliv odhalením svého únosce.
Poslechla jsem však jeho rozkaz, abych vystoupila, protože jsem nechtěla celou situaci ještě zhoršovat. Hned co jsem se ocitla mimo tmavé útroby dodávky, tak mě na chvíli oslepily světla v jakémsi skladu a nemohla jsem si tedy nepovšimnout mých ušpiněných a potrhaných svatebních šatů.
„Pojď sem!" zakřičel na mě muž v masce a hrubě mě kamsi táhl za zápěstí, na kterém jsem měla již určitě modřinu.
„Kdo jste a co po mně chcete?!" zakřičela jsem zoufale a snažila se bránit.
Muž jen mlčel a táhl mě dále skladem, až jsme se zastavili u dveří a následně do nich vstoupili. Byli tam další dva muži, které jsem vůbec nepoznávala a tak jsem stále netušila. kdo za tím vším vlastně stojí. Můj otec, Nightovi, nebo snad někdo jiný?
„Překrásná Kattie Darwinová, pardon, tedy už Whiteová," zasmál se postarší z nich a muž vedle něj se ihned přidal.
„Co po mě sakra chcete?!" vykřikla jsem a snažila se vyprostit z pevného stisknutí mého únosce.
„Informace. Jediné co po tobě chceme, jsou informace, protože ty dokáží změnit ledacos," usmál se postarší muž.
„A to jste opravdu tak naivní, že si myslíte, že zrovna já vím něco, co chcete vědět vy?" doslova jsem se jim vysmála do obličejů a na chvíli zapanovalo hrobové ticho.
Postarší muž se prošel bez jakékoliv hlásky po místnosti, až se zastavil hned přede mnou. Snažila jsem se zachovat chladnou hlavu a nesesypat se strachy, protože by se na mě dívali jako na slabého člověka, se kterým se dá snadno manipulovat.
„Jak odvážná," ušklíbl se, „tak to vezmeme oklikou, abys byla konečně v obraze," poškrábal se na bradě a sebevědomě si upravil sako, „jsi Nicova žena a určitě na Nica něco máš. Víme, že se Nico poslední dobou až moc potuluje, zařizuje si něco a je u toho velmi opatrný. Nemyslel však, ale na jeho největší slabinu. TEBE!" vítězně se usmál a predátorsky si mě dokola obešel.
„Takže si tedy vyber Kattie. Buď nám to řekneš po dobrém, nebo po zlém, ale to mi věř, že nebude vůbec pěkné," ušklíbl se a zastavil se na svém původním místě.

Nic jim neřeknu. Ohrozilo by to nejen můj, ale i Nicův život a to nikdy nedovolím.

„Myslím si, že všechny vaše snahy ze mě něco vydolovat budou marné, protože nic nevím," odpověděla jsem jim až s nečekaně pevným a sebejistým hlasem.
„Fajn, tak tedy po zlém," zlostně se usmál. Mávl na muže po své pravé ruce a ten se ke mě rozešel jako nějaký opravdu naštvaný boxer.
Nestihla jsem na cokoliv zareagovat a už jsem se v bolesti chytala za břicho.
„Jsem obeznámen s tvou historií i tvým charakterem a moc dobře vím, že jsi v tomhle ohledu silný člověk, ale nikdo nebude stát mezi mnou a našim rodinným dědictvím," arogantně se na mě usmál a zkontroloval si hodiny.
„Dědictví? Počkat? Vy patříte do rodiny?" zeptala jsem se zaraženě a konečně mi to všechno začalo zapadat do sebe.

LA dokonce i chytrá," promluvil za mými zády Liam a po každém boku mu stáli vysocí muži, nejspíše z jeho ochranky.
Hned vzápětí si sundal masku i můj únosce a já jsem nedokázala pobrat, co všechno se právě odehrálo. Najednou přede mnou stál Andrew s Nicovým strýcem Liamem a vítězně se usmívali od ucha k uchu. Všechno mi to konečně došlo. Na té svatbě se nás snažili s Nicem od sebe držet co nejdál, aby mě pak mohli nepozorovaně unést a měli by tak před Nicem obrovský náskok.
„Co to má sakra znamenat?!" vyštěkla jsem naštvaně a nevěřila vlastním očím.
„Nico nikdy nebyl v naší rodině uznáván ani respektován. Neuměl se chovat na úrovni a dělal ostudu naší rodině. Ale pozor, třešnička na dortu je unikátní. Po vstupu do manželského sňatku má zdědit veškeré Donovy obchodní partnerství a má zaujmout i jeho místo v mafii a to jak všichni víme je na velmi vysoké úrovni," pronesl Liam zabručeným hlasem, prošel kolem nás a zastavil se u postaršího muže, který jen mlčel a odkýval mu každé slovo. „Dostanu ho. Zjistím, co před námi skrývá a slibuju ti, že se nezastavím, dokud Nico White zbaběle neuteče z vlasti a nevzdá se všech dědických práv. Kdyby se takhle však nestalo, tak bychom museli přistoupit na tu horší variantu a nadobro se jej zbavit," založil si ruce na hrudi a zářivě se usmíval.
„Vy sami víte, že se tohle nikdy nestane!" odsekla jsem a hned na první pohled šlo poznat, že Liam není zvyklý na jakýkoliv odpor.
„Tak jinak holčičko, já vždy dostanu co chci a pokud Nicovi cekneš cokoliv o našem dnešním incidentu, tak se vás obou dvou hned zbavíme," začal vyhrožovat a jeho chování mi připomínalo malé děti, které se začnou vztekat, když nedostanou co právě chtějí.
„Nechci ti kazit tvou představu, ale myslím, že si Nico určité všiml mě nepřítomnosti," sebejistě jsem odpálkovala jeho výhružky a vyčkávala na jeho další krok.
„To je pravda, ale víš ty co? Únos nevěsty, aby si ji svůj manžel našel, je skvělá a neprůstřelná výmluva," nenechal se čímkoliv zaskočit.
„Jo? A modřiny a pohmožděniny na mých rukou mu vysvětlím jako to, že jsem zakopla a spadla?" ušklíbla jsem se a napodobila Liamův postoj.
„No, to," skočil mu do řeči Nicův nahněvaný hlas.
„Co to do prdele má znamenat?!" přicházel k nám doslova vytočený Nico s rozcuchanými vlasy, dvěma odepnutými knoflíčky košile u krku a s rozvázanou kravatou. Vypadal velmi podrážděně a začala jsem se bát, co bude následovat.
„Nico!" ihned jsem se za nim rozběhla a doslova na něj skočila. Pevně mě sevřel a přitiskl si mě do objetí, co nejvíce to šlo.
„Hrozně jsem se o tebe bál, Kattie," zašeptal do mých vlasů hned, co jsem se k němu přilepila a schovala si obličej na jeho hrudi.
„Co tady děláte s Katt, kterou se jako blázen snažím najít?" zazuřil Nico a svým pohledem doslova propaloval Liama a zbytek mužů.
„Únos nevěsty. To lidi na svatbách obvykle dělají Nico. Opět se projevila tvá nevzdělanost," řekl arogantně Liam.
„A pokud dobře vím, tak v mafii tyto tradice obyčejných smrtelníku nedominují," vrátil Liamovi úder a já jsem ho konečně propustila ze svého sevření.
„Jdeme Kattie, otec s matkou a zbytkem rodiny nás již očekává," dodal už klidněji Nico a bez jakéhokoliv dalšího slova jsme se společně vydali k autu. Nico se neskutečně moc ovládal, aby se tam ještě nevrátil a neprohnal Liamovi kulku hlavou. Nasedli jsme ihned do auta a vydali se zpátky domů. Asi v půli cesty jsem se však odvážila a řekla Nicovi co se opravdu stalo.
„Všechno to bylo jinak," prolomila jsem ticho a byla si zcela jista toho co právě dělám a co riskuji.
„Jak?" vyhrkl Nico a hned zastavil auto na odpočívadle u lesa.
„Chtěli mě pouze využít, abych na tebe napráskala co poslední dobu řešíš a kolem čeho se točí tvé zájmy," řekla jsem Nicovi pravdu a vyčkávala na jeho odezvu.
„To snad není pravda!" zvýšil hlas a praštil do volantu, „Co ještě říkali?"
„Chtějí tě vidět na úplném dnu a hlavní o co jím jde je to tvé dědictví po otci. Nakonec mi vyhrožovali, že pokud ti řeknu, co se stalo, tak se nás obou dvou ihned zbaví." řekla jsem nejistě a ihned skončila v Nicově náruči.
„To se nikdy nestane. O všechno se postarám, neboj," řekl nejistým hlasem a já jsem se bála, co za nápady se mu honí hlavou.
„Bojím se Nico. Nejen že po nás jde můj otec s bratry Nightovymi, ale teď se tě snaží zbavit i část tvé rodiny," řekla jsem proti jeho hrudi.
„Teď na nic z toho nemysli. Dnes je pro nás oba dva velký den a my si ho nenecháme nikým a ničím zkazit," odtáhl se ode mě a jen se usmál.
Poté opěr uchopil levou rukou volant a vydali jsme se na cestu domů.
Jen tak jsem tiše seděla a prohlížela jsem si každičkou část Nicova těla.

„Jak je to možné, že mu vždy podlehnu a nedokáži mu odolat?" řekla jsem si pro sebe.

Je to snad jeho šarmem, nebo jsem se do něj prostě zamilovala?
Zamilovala. Ani nevím, kdy se to stalo, ale je to tak. Miluju Nica Whitea, kterého jsem zprvu nesnášela a teď bez něj nechci být.