Chodící dominance

Večírek

Kattin pohled

„Jsme tady, pane," zavelel řidič, zastavil u luxusní vily, která byla dokonale osvětlena a já jsem si připadala jako v pohádce. Nico mi pomohl vystoupit z auta a já mu poděkovala svým zářivým úsměvem. Ani jsem se nestihla pořádně porozhlédnout a Nico už mě držel jeho chladnou rukou za tu mou a táhl mě dovnitř. Ocitli jsme se v obrovské vstupní hale, jejímž klenotem byl bezpochybně obrovský skleněný lustr. Design interiéru byl zařízen do bílé a šedé barvy, takže to na mě udělalo skvělý dojem.

Večírek byl již v plném proudu a všichni se dobře bavili. Nebylo to však ani z daleka takové, jaké jsem si to představovala. Bylo to na můj vkus všechno až moc formální.
„Nico, moc rád tě opět vidím," pokřikl naším směrem blonďatý muž v šedivém obleku. Nico ve chvilce pustil mou ruku ze sevření a, s pro mě neznámým mužem, se přátelsky obejmul. „Philipe, opět jsi zestárnul," rýpl si do něj a hned vzápětí se oba dva rozesmáli na plné kolo. Nikdy jsem neviděla Nica, aby se takhle smál. Byl to zcela upřímný a nefalšovaný úsměv, který mu pekelně slušel.

„Ten tvůj humor mě nikdy neomrzí," nepřestávali se smát "ale kdopak je ta půvabná žena po tvém boku?" ukotvil Philip svůj pohled na mně a zkoumavě si mě začal prohlížet.

„Philipe, dovol mi, představit ti mou," zasekl se Nico na chvíli a nevěděl, jak mě vlastně má představit. Nedivím se mu, protože sama nevím jak to teď mezi námi je. Jsem jeho přítelkyně, snoubenka, nebo někdo úplně jiný?

„Mou snoubenku, Kattie," Nico mě překvapil a podle pohledu na Philipa se dalo usoudit, že i on je překvapen. Neměla jsem však nic proti tomu, aby mě představoval jako jeho snoubenku, sice to tak vlastně nebylo, ale na druhou stranu jsme nemuseli vysvětlovat, co všechno se stalo a jak se věci mají.
„Snoubenku? A já o tom vím určitě zase jako poslední," postěžoval si a nepřestává se na nás usmívat „ale moc mě těší, Kattie," políbil mě lehce na hřbet ruky „jmenuji se Philip. Kdysi jsme byli s Nicem nerozlučná dvojka, ale mafie je nepředvídatelná a tak jsme museli po jednom nepříjemném incidentu jít každý vlastní cestou." Představil se v rychlosti a už nás s Nicem táhl k baru.
„Incident? Co se stalo?" zeptala jsem se Nica ve spěchu.
„Stalo se to už dávno," odbyl mě svou odpovědí a poslušně následoval Philipa. Chtěla jsem v rozhovoru pokračovat, ale to už jsme se ocitli u baru. Philip nám jediným mávnutím na barmana objednal pro všechny tři drink a spokojeně se opřel o bar.
„Na kdy to plánujete vy dvě hrdličky," vyzvídal Philip a usrkl si z drinku, který nám mezi tím připravil barman.
„Nechceme s tím spěchat, takže ti teď přesné datum neřeknu, ale slibuji, že až nějaké budeme mít, tak se o tom dozvíš jako první," usmál se Nico a já jsem byla ráda za jeho bleskovou odpověď. Neumím lhát a už vůbec ne před někým, jako je Philip.
„To si nemyslím," odmlčel se Philip a na jeho tváři se objevil ustaraný výraz „můžeme si promluvit o samotě?" dodal a já jsem hned pochopila, kam tím směřuje.
„Jistě," odpověděl Nico a omluvně se na mě podíval. Líbl mě na tvář a před tím, než odešel, mi pošeptal do ucha: „Budu hned zpátky, s nikým se moc nevybavuj."

Na souhlas jsem jen přikývla, zůstala poslušně u baru a pozorovala, jak Nico s Philip mizí na terase.
Na druhou stranu jsem teď měla čas se konečně porozhlédnout po této nádherné vile, která by mohla dokonale vystihovat slovo luxus. Už od pohledu tady kolovaly miliony peněz, ale já jsem se raději nezajímala, kde je Philip vlastně vzal. Bylo to však zcela jasné. Z mafie přece, kde jinde by přišel k tolika penězům.
„Ahoj, ještě jsem tě tady neviděla, jinak jsem Olivia," promluvila na mě z ničeho nic příjemným hlasem o něco vyšší brunetka.

„Ahoj, já jsem Kattie," odpověděla jsem mile, ale vzpomněla jsem si na Nicova slova.

„S nikým se moc nevybavuj."