Štěstí nalezené ve snu | BTS

12.část

Rozletěly se dveře. "Tae co se ti stalo?!" Do pokoje přiběhla vystrašená Hea s igelitkou v ruce. Rychle jsem se na ní otočil a usmál se. "To nic.. Jen jsem se pohádal s tim debilem a pak jsem dal pěstí do stromu a omdlel.. Kromě toho, že se teď nemam nikomu kromě tebe svěřit, jsem v pohodě.." Hea si sedla na vedlejší lůžko a podala mi igelitku, ve které byl můj oblíbený pudink s ovocem a toaletní papír se zvířátkama. Toaletní papír jsem vzal do ruky a nechápavě se na ní podíval." Ten jsem vzala, protože tady maj jenom jednovrstvý a to by tvoje rozmazlená prdelka nezvládla..." Oba jsme dostali záchvat smíchu. Ale vlastně měla pravdu, protože na ten recyklovanej šedej hajzl papír bych nesáhl. "Děkuju.. Ten se bude hodit.." Vycenil jsem na ní zuby tak, jak to umím jenom já.

"No a proč jsem měla přijít?" Úsměv mi po téhle otázce zase sklesl. "Jde o to, že když jsme včera s Jungkookem šli domů, tak mi řekl ať jsem v dormu zticha a necham ho mluvit. Vůbec jsem nevěděl proč, ale odkýval jsem mu to a to byla chyba. Před klukama o Nam mluvil hnusně a když padlo na mě, tak jsem o ní taky řekl špatnou věc, ale jen kvůli tomu, že jsem se bál, že o Kookieho přijdu a že bych ho tím zradil... No a pak jsem na Jungkooka řval v pokoji co to mělo jako být a on se mi akorát vysmál. Naštval jsem se a šel jsem ven.. No a zbytek už znáš.." Smutně jsem se na ní podíval a pokrčil rameny. "A jak ses dostal sem?" Byl jsem rád, že se ptá a hned neodejde jako Suga. "Yoongi mě tam našel, když se šel asi projít.. Popravdě ani nevim co tam dělal. No a zavolal záchranku a pak jsem se jen probudil tady.." Hea přikývla a usmála se.

Mam pocit, že mi věří. Myslím, že jí můžu říct i zbytek. "Dneska zamnou přišel Jungkook a držel Nam kolem ramen. Chtěl jsem mu jednu vrazit, protože se před ní přetvařuje.. A když Nam odešla, Jungkook ke mně přišel a řekl, že to co o Nam řekl, nikomu nemam říkat, jinak všem řekne nějaký lži o mě a pak budou všichni proti mě a přijdu i o Nam..." Sledoval jsem bílou zeď před sebou a nevěděl co dál říct.. "Já nijak nechápu, proč se takhle Jungkook chová.. Je to od něj dost hnusný.." Na to jsem přikývl. Byl jsem moc rád, že mě vyslechla a věřila mi. Trochu ve mě probudila naději, že se to všechno nějak vysvětlí. O Jungkooka ať klidně přijdu, ale Nam mam opravdu rád a je jediná dívka, se kterou si dokážu představit budoucnost. "Jungkook mi to určitě dělá schválně.. S něčím jsem se mu svěřil a to jsem asi neměl dělat..." Hea se na mě nechápavě podívala. "S čím jsi se mu svěřil? Jestli to teda můžu vědět.." Trochu jsem se styděl jí to říct, protože je to její nejlepší kamarádka, ale na jednu stranu by mi s tím třeba pomohla... "No... Já.. Vlastně.. No.. Prostě Nam se mi líbí a mám jí moc rád..." Hea vykulila oči a nechápala to. Ví, že jsme vždycky byli jenom kamarádi a taky jsem se jí ani jednou od té doby, co jsme odjeli, neozval... "Hele.. Když jí Jungkook bude proti tobě nějak pobuřovat, tak s ní promluvim.." Byl jsem strašně rád, že přišla. Je to moje záchrana.. Posadil jsem se a vtáhl si jí do objetí. Hea sice chvíli byla v šoku, ale pak mi objetí vrátila. "Děkuju ti.." Zašeptal jsem jí do ucha. "Nemáš zač..." Usmála se na mě a vrátila se zpátky na lůžko vedle mě.

Slyšel jsem zavrzání dveří, tak jsem k nim otočil hlavu. Ve dveřích stála usměvavá sestřička. "Pane Kime zítra ráno Vás pustíme domů.. Vaše výsledky jsou v pořádku, akorát budete mít pár týdnů stehy a sádru.. Stehy odpadnou samy, ale se sádrou sem budete muset přijít." Nemůžu jít domů. Nechci tam. "Dobře.. Děkuji za informace.." usmál jsem se na ní a ona odešla.

"Já nechci jít domů... Nechci vidět Jungkooka.. Zas by mi vyhrožoval.." Hea si ke mně sedla a pohladila mě po rameni. "Nam říkala, že máte pauzu, takže můžeš jít k rodině ne?" Usmála se na mě a rozcuchala mi vlasy. "K rodině bych jít mohl, ale mám barák hned vedle Nam a po tom co jsem o ní řekl se jí nedokážu podívat do očí. Hlavně se bojim, jestli jí Jungkook něco neřekl." Smutně jsem se na ní podíval a víc se zachumlal pod peřinu. "Hele přes noc zjistim, jestli Nam něco ví a ráno ti dám vědět a klidně sem za tebou přijdu. A vlastně bych ti i mohla přinést nějaký oblečení, abys nešel domů v košili s holym zadkem.." Tomu jsme se oba zasmáli, protože já přece svůj luxusní zadek nikde vystavovat nemůžu.. Na to je moc úžasnej. "Tak jo.. akorát.. kde vezmeš moje oblečení?" Nadzvedl jsem obočí a čekal co odpoví. "Vezmu něco tátovi.. Nějaký tričko a tepláky se u něj najdou.." Představa toho, že mam na sobě cizí tepláky a tričko je celkem v pohodě, ale horší je spodní prádlo.. "Eeeem a co spodní prádlo?" Vykulil jsem na ní oči. "No tak buď nějaký šlohnu tátovi, nebo prostě půjdeš na ostro.. Pod teplákama to nikdo nepozná.. teda pokud zrovna nebudeš chtít stavět stan..." O tomhle tématu jsem se s ní moc nechtěl bavit, ale cizí trencle si na sebe nevezmu. "No.. asi to zvládnu bez prádla tvýho taťky.." Vlastně by mě teď docela zajímalo kde mam oblečení, ve kterým jsem byl v lese a kdo mě převlíkl do tý košile. A ta představa, že mě nějaká sestřička převlíká. Neeee. Cokdyž to je nějaká fanynka a co když si mě vyfotila. Tak a teď jsem v prdeli. Bojim se kouknout na internet, jestli tam někde neni vystavenej můj kamarád.. Ta představa mě dost děsila.

"Hele už budu muset jít.. Ráno hned jak to půjde ti napíšu, jestli Nam něco ví a přijdu za tebou. Pořádně se vyspi..." Vstala z lůžka a a začala si oblíkat bundu. "Dobře.. Taky se pěkně vyspi.. Dobrou.." Od dveří na mě zamávala. "Dobrou.." Usmála se na mě a vyšla ven. "Počkej!" zakřičel jsem, když zavírala dveře. "Co je?" mezi dveřma a futrama se vynořila její hlava. Byl to docela vtipnej pohled. "Děkuju ti!" Hea se na mě usmála a zamávala. Zavřela dveře a byla pryč. Zase jsem tu sám. Ale za její návštěvu jsem byl moc rád. Měl bych vymyslet nějakej plán.. Možná bych si měl promluvit s Jungkookem a zjistit co ho tak žere, ale bojim se, že to pak bude ještě horší. Teď bych se měl asi pořádně vyspat, ať zítra nevypadám jako zombie, co sežere každýho člověka, kterýho na ulici potká. A možná bych měl nějakýmu doktorovi šlohnout roušku, aby mě nikdo nepoznal, protože kdyby mě vyfotila nějaká fanynka v teplákách bez trenek, tak by to asi nebylo moc příjemný.

To be continued...

----------------------------------------------

~Annyeong~
Vítejte u další části. :) Zase je to z pohledu Taeho, ale teď ty části budou hodně z pohledu Taeho, Hey, Jungkooka a možná i Yoongiho, takže to bude trochu pestřejší.. :D Z pohledu Nam teď části asi moc nebudou.. :D Každopádně Hea začala teď psát svůj vlastní příběh, takže doporučujeme si ho přečíst.. :D

Děkujeme za přečtení a votes.. sice by potěšil i nějakej ten komentář, abychom tak nějak věděly, jestli se vám to líbí a jestli jsou tam nějaký chyby, ale už jsme smířený s tím, že se od čtenářů nic nedozvíme :D...No uvidíme se u další části.. :D Snad to bude brzy, protože jsme obě šíleně líný..

~사랑해 ❤️~