Mé jméno, má krev III (Harry Potter FF)

Kapitola šestnáctá - Famfrpál

Kurz léčitelství, vyučuje madame Pomfreyová, bradavická ošetřovatelka (každé úterý od 18 hodin)

Studium kouzelnického práva, vyučuje Hermiona Weasleyová, vedoucí Oddělení prosazování magického práva (každou středu od 16 hodin)

Kurz bankovnictví, vyučuje Gorok, zaměstnanec Gringottovy banky (každou středu od 17 hodin)

Kurz hůlkové magie, vyučuje Garrett Ollivander, výrobce hůlek (každý čtvrtek od 17 hodin)

Studium alchymie a magických předmětů, vyučuje Laura Blacková, vedoucí Odboru záhad (každý pátek od 18 hodin)

Studium démonů, vyučuje Andrej Tarkovskij (každou sobotu od 20 hodin)

„Máma bude fakt učit?" vykulila Eileen nevěřícně oči. „Myslela jsem si, že si z nás Lola dělá srandu!"

„To si neumím představit, jak ji McGonagallová přinutila," připustil Edward. „Leda by jí řekla, že tě vyrazí ze školy, jestli nenastoupí."

„To si musím okamžitě zapsat," zašklebila se Eileen a ihned připojila svoje jméno k několika prvním podepsaným. „A co dál?"

„Já jsem uvažovala nad bankovnictvím," připustila Soňa. „Pracovat pro Gringottovy by byla skvělá příležitost."

„To mě moc nezajímá," připustila Eileen. „Ani kouzelnické právo, byť mám tetu Hermionu ráda, určitě bude ty chudáky nutit, aby se biflovali všechno zpaměti."

„A co si zapíšeš ty?" vyzvídala Soňa na Edwardovi, který se zase věnoval šachové partii.

„Nepovinné kurzy?" povytáhl obočí. „Proč bych se dobrovolně vzdával volných večerů?"

„Ty nevíš, co chceš dělat, až odejdeš ze školy?" zeptala se Soňa nevěřícně. „Nemáš žádný životní plán?"

„Já nemám ani denní plán, moje milá," ušklíbl se samolibě. „Jediný, co jsem si kdy dokázal smysluplně naplánovat, byla dvě rande na jeden večer."

„A to nakonec taky nedopadlo nejlíp," připomněla mu Eileen.

„Jak jsem měl vědět, že se ty dvě žáby znají?" ohradil se dotčeně.

Soňa se zakuckala smíchy čajem a pokusila se to zamaskovat nevinnou otázkou. „A jak to dopadlo?"

„Půl roku si se mnou žádná z Havraspáru nechtěla vyjít," připustil Edward poraženě. „Byl to promarněný rok, to vám povím."

Eileen, která se mezitím stačila podepsat ještě pod kurzem léčitelství a studiem démonů, podala Soně pergamen, aby se mohla také někam přihlásit.

„Nechceš se mnou chodit na studium démonů?" navrhla jí.

„Ani náhodou," zavrčela Soňa vztekle. „Zcela jistě budete probírat upíry a nerada bych skončila jako školní pomůcka."

„Promiň," vyhrkla Eileen zahanbeně. „Nemyslela jsem to tak."

Soňa však vypadala naprosto klidně: „To je v pořádku," mávla rukou. „Jsem na to zvyklá. Navíc k Tarkovskému se mi zrovna chodit nechce."

„Něco o něm víš?" zeptala se Eileen ledabyle.

„Nic konkrétního," pokrčila Soňa rameny. „Vím jen, že se s ním Karasov nesnese. Viděla jsem je, jak se hádají. Prý ho kdysi z Kruvalu vyloučili."

Eileen si v duchu pomyslela, že ten muž má s její sestrou alespoň něco společného.

„Možná bych se mohl zapsat na kurz hůlkové magie," přerušil trapné mlčení Edward, aby obě děvčata rozptýlil. „Koneckonců, jsem přece Gregorovič. Možná ve mně dříme nějaký skrytý talent."