Týdny v Síti

Týden 1. Neděle

Každý příběh má nějaký začátek, ale tenhle - tenhle prostě začal. Žádné "bylo nebylo". Prostě to začalo, když jsem otevřela notebook. Když jsem vyplnila políčka po rozkliknutí register. Toužila být někým víc. Někým, koho nikdo nezná, ale přitom jí znají všichni. Každá živá duše na tomto světě, alespoň jedinkrát zavadila o internet. A co víc? Každý druhý je na něm závislý.

,,Eivo." Nech mě... ,,Eivo. Eivo!" Hlas mi byl hodně povědomý, ale přesto jsem netušila, komu by mohl patřit. Dost jsem ho ignorovala. Dále se potápěla ve tmě. V té tmě hluboko v mé hlavě. ,,Jak je na tom?" Zeptal se ten hlas někoho, jehož identita mi byla skrytá. Ano pravda. Mohla bych otevřít oči, ale to jsem nechtěla. Potřebovala jsem, aby věřili, že spím. ,,No-" Řekl podle hlasu starší muž. ,,-Nevypadá to nijak zle. Nechal bych ji tu možná dva dny, abychom si byli jisti." Dál už jsem ani nemusela poslouchat. Věděla jsem, že ležím v nemocnici, a dokonce mě to ani nepřekvapovalo.

Co jsem zač? Normální puberťačka, co vám mám taky povídat, že? Často sedím u počítače s mobilem v ruce. Projíždím všechny možné sociální sítě. Ale víte vy co? Každý den se věnuji jiné. Mohla bych to prodloužit na týden, ale to je zbytečné. Je to taková moje úchylka a přátelé o tom ví. Když se něco změní, napíšou mi to na jinou sociální síť, případně do SMS. A proč jsem v nemocnici? Jen klid, nejspíš nic vážného. Jsem tu celkem často. Buď jsem vážně nemocná a nikdo neví co přesně mi je, nebo jsem prostě simulant. Tomu bych tak však neříkala. Jsem na tom jen psychicky špatně. Říkají nám ,,Hypochondři".

Nedošlo mi, že po předstíraném spánku, jsem doopravdy usnula. V každém případě, dnes je neděle a to pro mě znamená várka facebooku. Hledala jsem svůj mobil, ale nikde nebyl a až pak mi docvakl ten fakt, že jsem v nemocnici. Trochu jsem se porozhlédla po svém pokoji. Dvě lůžka, jeden stoleček, oranžově natřená zeď. Naproti oknu jedny dveře, naproti mě druhé. A co to znamená? Že jedny budou muset být záchod. A ten já právě nutně potřebovala.

Mobil jsem našla v mé kabelce, která byla pod mou novou postelí. Najela jsem na ikonu Facebooku a začala s "básnickou" chvilkou.