It's Our Beginning, Elena... » Damon & Elena (TVD) /✓/

5. Kapitola

K obědu jsem si udělala palačinky. Mňam... Jahodová marmeláda a kakao jako posyp. Moje nejoblíbenější. Palačinek jsem měla víc, takže jsem zbylé uklidila pro Jennu a Jeremyho. Své palačinky jsem spapala rychle, vážně jsem měla hlad. Když jsem si nalila sklenici minerálky a celou ji vypila, tak jsem se vydala zpátky do svého pokoje. Sedla jsem si ke stolu a hlavně ke svému notebooku a zapnula ho. Ihned jsem najela na internet a pustila se do hledání mých růží.

Bylo sedm, když jsem na sobě dodělávala poslední úpravy. Vlasy jsem si sepnula do culíku, nalíčila jsem se jenom lehce a na sobě jsem měla své oblíbené fialové šaty. Upnuté kolem ňader a pak už jen volné až nad kolena. K nim jsem si vzala černé balerínky, sladěný náhrdelník a dva náramky s náušnicemi. To celé jsem doplnila černou, krátkou bundičkou a tmavě fialovou kabelkou. Do té jsem dala to nejnutnější a zkontrolovala jsem, jako obvykle, svůj vzhled v zrcadle. Usmála jsem se na svůj odraz a vyběhla jsem ven. Dveře jsem jenom zavřela, jelikož Jenna i Jer byli doma.

Před Grillem, kam jsem došla s doprovodem havrana, jsem se váhavě zastavila. Nadechla jsem se a vešla. První co jsem uviděla, byla Vicki, která se míhala mezi hosty a obsluhovala. Pak jsem uviděla své kamarádky, Bonnie a Caroline, jak sedí v jednom z boxů a nadšeně na mě mávají.
,,Eleno!" Zvolala Bonnie a já se usmála. Zamávala jsem jim taky, ale naznačila jsem, že nejdu k nim. Pochopily to holky rychle. Naznačily totiž, že mi drží palce a pak jsem se rozhlédla. U baru seděl muž, u sebe růži, která byla stejná, jako ty co jsem dostala. Pomalu a odhodlaně jsem se k němu vydala. Když se otočil, tak jsem na něj zůstala koukat. Zato on si mě prohlédl od hlavy k patě a nasadil šišatý úsměv.
,,Krásná Elena," zvednul mou ruku ke svým rtům. ,,Zdravím," dodal a líbnul mne na hřbet té ruky, kterou držel. Pak mi podal tu krásnou růži.
,,Damone?" nevěřila jsem vlastním očím a pousmála jsem se. Usmál se a chytil mě za ruku. Odvedl si mě ke kulečníku.
,,Hraješ ráda kulečník?" optal se a sundal si svou černou, koženou bundu. Přikývla jsem a nechala ho sundat tu mou. Koutkem oka jsem zahlédla pohled Bonnie a Car, které na mě a Damona jenom zíraly. Nepokrytě.
,,Ten havran.." začala jsem. Usmál se na mě a zavrtěl hlavou.
,,Teď ne," pousmál se. ,,A navíc je to mé tajemství." Mrknul. ,,Jsem rád, že jsi přišla." Dodal s úsměvem.
,,Byla jsem zvědavá." Přiznala jsem a on se usmál, pak mi podal tágo.
,,Tak tím pádem jsem rád za tvou zvědavost. Doufám, že nejsi zklamaná, že jsem to já a ne někdo jiný." Pousmál se a líně se opřel o své tágo.
,,Ne, zklamaná rozhodně nejsem." Zavrtěla jsem rozhodně hlavou
,,To jsem rád, já jsem totiž naprosto a zcela jistě spokojený." Uculil se a narovnal nám kulečníkové koule na stůl, abychom mohli hrát.
,,Mimochodem, ty růže jsou nádherné, krásně voní," zasnila jsem se. ,,Ale muselo to být velmi drahé." Dodala jsem ještě.
,,Neboj se, drahé to nebylo." Mrknul na mě a začali jsme hrát. U toho jsme se bavili a já si to náramně užívala.

Vyšli jsme z Grillu. Přesně tak, VYŠLI! Damon se totiž nabídnul, že mě doprovodí. A bylo to jedině dobře. Smála jsem se totiž jeho vtipným historkám a snad každou chvíli jsem si přivoněla k růži.
,,Takže tohle je ten důvod, proč jsem u vás cítila růže." Usmála jsem se.
Přikývnul. ,,Přesně tak, byl jsem to já. Přiznávám svou vinu!" Dal ruce se zasmáním nad hlavu a já se k jeho smíchu připojila.
,,Bylo to fajn," usmála jsem se mile.
,,Moc jsem se bavil," přikývl a usmál se.
Chvíli jsme šli mlčky, než jsem se odvážila promluvit.: ,, Jak jsi.. jak jsi vůbec věděl, kde bydlím?" zeptala jsem se.
,,Brácha se prokecl." Uchechtnul se. Pousmála jsem se.
,,Aha," vydechla jsem vědoucně. ,, A to jsi mi to nemohl říct, když jsem byla u vás?" usmála jsem se tázavě.
,,To by pak nebylo překvapení." Poučil mě s úsměvem.
,,To je pravda, ale stejně bych to radši věděla." Uculila jsem se.
,,Dobrá, příště ti to řeknu sám." Zasmál se.
,,Příště?" zeptala jsem se s úsměvem.
Přikývnul. ,,Co zítra? Piknik, místo oběda, u vodopádů?" optal se s úsměvem.
,,Dobře," přikývla jsem s úsměvem. Mé vnitřní já se tetelilo blahem.
,,Vyzvednu tě o půl dvanácté, ano?" opal se s šibalským úsměvem.
,,Budu se těšit," kývla jsem. ,,Mám něco vzít?" zeptala jsem se ještě.
,,Jedině sebe." Usmál se a zastavil na ulici před mým domem.
,,Děkuju, byl to krásný večer. Bavila jsem se." Usmála jsem se na něj.
,,Také jsem se bavil." Přiznal s úsměvem.
,,Takže zítra?" ujistila jsem se a šmátla do kabelky pro klíče.
,,Jistě," přikývnul a nahnul se ke mně. Ucítila jsem zvýšení svého tepu a srdce se mi rozbušilo na plné obrátky. Dívala jsem se, jak se sehnul a krátce mě políbil na rty. ,, Dobrou noc, Eleno." Zašeptal a já zamrkala.
,,Dobrou noc, Damone." Pousmála jsem se a pak jsme se každý vydal svou cestou. Za dveřmi domu, které jsem zamkla, jsem se usmála. Damon je skvělý!

***

Probudila jsem se do nového dne s úsměvem na rtech, který mi na nich však zamrzl, když jsem zjistila, že je půl jedenácté. Jako blesk jsem se vřítila do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu, vlasy jsem si nemyla. Pak jsem vylezla ze sprchy, omotala se osuškou a vyčistila jsem si zuby. Nalíčila jsem se, učesala a vlasy nechala rozpuštěné. Na sebe jsem si vzala své oblíbené tmavé džínové kraťásky a červené tílko. Vzala jsem si kabelku, do které jsem dala to nejnutnější a seběhla schody dolů. Navlékla jsem si své conversky a odešla si udělat kávu, když někdo zazvonil. Bylo teprve jedenáct, takže Damon to být nemohl.
,,Už jdu!" Zavolala jsem a přešla ke dveřím. Otevřela jsem a zůstala na něj oněměle koukat. Pak jsem polkla a odkašlala si. ,,Ahoj," vydechla jsem zaskočeně.
,,Ahoj, neruším?"
,,Ne, jen.. Za chvíli jedu pryč." Pustila jsem svou návštěvu dovnitř.