Co když to bylo jinak? (HP FF)

Kapitola 22.

Byla na sebe hrdá, všechny schůze co se konaly, prožila velice klidně, nikdy nic neřekla, tvářila se jako vzorný smrtijed. Přesně takhle se na pohled zdála, naopak to co se dělo uvnitř se od toho velice lišilo. Celou dobu jen vymýšlela, jak a co udělat, při maření plánů svého otce.

Nedávno použila kletbu imperio na pár čarodějů, aby řekli různé datumy Harryho bezpečného přesunu do ústraní. Bohužel jí to nevyšlo úplně podle plánu a stejně je přepadli. No, nakonec se nikomu nic moc nestalo, jen Moody zemřel.

Několik dnů na to měl ovšem Voldemort jeden velký plán. Chtěl získat ministerstvo a následně zaútočil na Harryho, o kterém věděl, že bude na svatbě u Weasleyů. Třeba by ho i konečně dostal, kdyby se ale Isabell nerozhodla Harryho varovat.

Ve chvíli, kdy se dozvěděla o útoku na ministerstvo, věděla, co to znamená, proto se rozhodla vyrazit dřív než Voldemort pošle své kumpány na tu svatbu ho zabít. Neváhala ani minutu a přenesla se tam. Objevila se u velikého stanu, byl tam velký hluk a hodně lidí. Nějakou chvíli ji trvalo, nežli našla osobu svého zájmu, jak stojí u Ginny a vesele se s ní baví. Z povzdálí ho pozorovala a čekala, až bude sám stát někde blízko u stanu. Trvalo to pár minut, kdy už konečně stál v pozici, kterou potřebovala.

Ihned ho popadla za ruku a vytáhla ven. Chlapec se nejprve vylekaně oháněl.

„Harry, přestaň!" začala.

Harry si uvědomil, kdo to k němu mluví a tak se zklidnil, podíval se na ni. Pořád v něm byla zloba, kvůli tomu incidentu s Brumbálem. Slíbil jí, že ji to odpustí, ale zatím pořád nebyl připravený, proto nechápal, co tu dělá.

„Co chceš?" vyprskl na ni.

To dívku vyvedlo z míry. Zírala na něj vyplašenýma očima. Nepočítala s tím, že by ji už odpustil, ovšem takovou reakci si rozhodně nepředstavovala.

„Já-já..." koktala ze sebe. ¨

Harry si všiml, jak moc je dívka jeho chováním rozrušená, to byl také důvod, proč trochu uvolnil svůj obličej a znovu, tentokrát mnohem klidněji, se zeptal: „Co chceš? Nebo teda co tu děláš?"

Isabell se trochu uvolnila a spustila. „Harry, musíš odsud rychle odejít, ministerstvo padlo, odejdi, za chvíli se sem přiženou smrtijedi." Chlapec vytřeštil své zelené oči.

„Cože? To není možné. Jak?"

„Volemort před chvílí napadl ministerstvo, nejspíš už ho dobyl. On ví, že jsi tady, půjde pro tebe a ty jsi v nebezpečí. Jdi za Ronem a Hermionou a vypadněte odsud!" Ve tváři se mu zračil strach. Chystal se nejspíš ještě něco namítnout, ona ho ale zastavila. „Harry, prosím přestaň a jdi. Nehodlám tě vidět umírat." pošeptala sklesle.

Harry se celkem zarazil.

„Díky" řekl, otočil se, zaběhl rychle do stanu a zrovna, když už byl skoro u svých přátel, vletěla tam modrá koule, oznamující pád ministerstva.

Okamžitě vypukla panika, lidé se začali vytrácet, nebo zběsile běhali po stanu, přičemž se tam začali objevovat smrtijedi. Strhl se tam menší boj, viděla dokonce i několik mrtvých ležících na zemi. Jediné co ji však v tu chvíli zajímalo, byl hnědovlasý chlapec, který se probojovával, ke svým kamarádům. Modlila se, aby to stihl. A přímo se vyděsila, když za ním spatřila smrtijeda. Vyřítila se tím směrem.

„Mdloby na tebe."

Muž padl k zemi, za ním se rýsovali její přátelé. Ron s Hermionou ji sledovali šokovaně a zároveň vyděšeně. Harry jen děkovně kývl. Rychle se chytli se za ruce a zmizeli.

S úsměvem na tváři se černovláska otočila a přemístila zpět do Malfoy manor.

Draco ji už netrpělivě vyčkával v pokoji.

Tak se vám opět hlásím. Každý vote, nebo komentář mě potěší.