Kapitola 9

5.9K 347 10
                                    

Bylo konec vyučování a Lily šla s její nejlepší kamarádkou Adeline do knihovny. Vždy sem chodila, když nechtěla potkat žádného z pobertů, kromě Remuse, který zde trávil hodně času a pro ní byl jako aspoň jeden normální kluk z té jejich party. Měla ho moc ráda už od prvního ročníku, kdy se prakticky spolu seznámili až pořádně v knihovně, kde oba trávili hodně času. Od první hodiny Lily na Jamese byla pořád naštvaná za to, že s ním musí mít školní trest a to ještě v Zapovězeném lese, ve kterém žije tolik nadpřirozených stvoření, což Lily nahánělo hrůzu.

,,Adeline pomoc. Co mám proboha udělat, abych dnešek s ním přežila. Bylo by to mnohem jednodušší, kdybych se k němu mohla chovat, tak jak jsem se chovala ještě do minulého týdne, ale to teď nemůžu." sedla si Lily na židli a její hnědovlasá kamarádka vedle ní. 

,,Ale no tak. Zase tak hrozné to být nemůže. Vždyť jde jen o jeden školní trest, který zabere tak maximálně dvě hodiny. To zvládneš." povzbudila svojí kamarádku. 

,,Ale přeci moc dobře víš, jaký James je a jestli mě tam bude provokovat, tak se z toho zblázním." dala obličej do dlaní. 

,,Lily. Ty to zvládneš. Jsi přece ta Evansová, co mu odolává řadu let a vždycky ho nějak krásně setře. I když to teď nemůžeš, tak to neznamená, že ho nemůžeš provokovat." usmála se na ní ďábelsky Adeline. 

,,A to jako jak?" měřila si jí pohledem dívka s ryšavými vlasy. 

,,No třeba, tak jak jsi ho ráno provokovala ve společence." 

,,Hillová?" 

,,Evansová?"

,,Myslím si, že bys měla méně času trávit s panem Blackem. Zdá se, že má na tebe zvláštní vliv." ušklíbla se Lily. 

,,To není pravda! On se mnou nic nedělá!" hájila se Adeline a mírně zrůžověla na tvářích. 

,,Vážně ne?" 

,,Ne." 

,,Vážně?" 

,,Jo vážně. Lily o co ti jde?" mračila se na ní její kamarádka. 

,,O nic. Jen říkám, že si poslední dobou s Blackem víc rozumíš to je jediný." 

,,Jako by se tvůj vztah mezi tebou a Jamesem taky nějak nezměnil." 

,,Nevím o čem to mluvíš." 

,,Ale víš." 

,,Nic se mezi mnou a jím nezměnilo. Pořád ho nesnáším a tak to taky bude." 

,,Vážně ho tak moc nesnášíš? A nebo si nechceš přiznat, že náš James Potter konečně taky trochu dospěl a tebe teď víc přitahuje." ušklíbla se na ní její kamarádka a Lily jí vraždila pohledem. 

,,On mě nepřitahuje!" mračila se Lily. 

,,Jo jasně a já jsem Alžběta II. Tak proč jsi ho dneska políbila?" 

,,Protože to bylo kvůli sázce a musela jsem něco udělat, abychom přesvědčili Severuse, že jsme spolu." 

,,Dobře. Jasně bylo to jen kvůli sázce. No nic měly bychom se pomalu vrátit do věže, aby ses stihla ještě připravit na večer na ten tvůj trest a ještě musíme na večeři."

Když přišly do společenské místnosti, tak zde moc lidí nebylo. Spíš jen pobertové a tentokrát i a Červíčekem, který jako vždy něco jedl. James seděl na křesle a povídal si se Siriusem a Remusem a Červíček je jen poslouchal a ani nedutal. 

,,Nazdar dámy. Kde jste byly, tak dlouho? Tady James si dělal starosti, kam zmizela jeho Lily." 

,,Možná kdyby se Dvanácterák zeptal svého kamaráda Náměsíčníka, tak by to věděl." vyplázla jazyk na Siriuse, Adeline. 

,,Ahoj Remusi." pozdravila Lily Remuse a obejmula ho. 

,,A já jsem jako vosk?" podíval se na ní James s pohledem malého štěněte. 

,,Samozřejmě, že nejsi. Ahoj." podívala se na něj Lily, ale neobjala ho jako Remuse. James věděl, že se stále ještě na něj zlobí a proto využil, že stojí u jeho křesla a přitáhl si jí k sobě, tak že mu teď seděla na klíně. 

,,Co zas děláš?" mračila se na něj Lily. 

,,Jen chci, abys seděla v pohodlí, když na gauči není dost místa." usmál se na ní šibalsky James. 

,,Ale mě by nevadilo stát a nebo si sednout do druhého křesla." 

,,A na mě ti snad vadí sedět miláčku?" podíval se na ní smutně James. 

,,Ano, protože jsem na tebe naštvaná za to ráno." mračila se stále na něj. 

,,Myslíš ten trest? Vždyť to tak hrozný není. Jen půjdeme do lesa hezky na vzduch a něco tam pro Filche najdeme a zase se vrátíme." 

,,Říkáš to tak jako by to bylo bůh ví jak jednoduchý." 

,,Miláčku možná to bude tím, že v Zapovězeném lese jsem za celých sedm let byl několikrát a zase tak hrozný to tam není." 

,,No jo vlastně já zapomněla, že tam s jedním s Pobertů půjdu. Tak to jsem hned klidnější." řekla ironicky Lily. 

,,Víš co jsi?" 

,,No co jsem." usmála se na něj Lily. 

,,Jsi zase na mě zlá." ušklíbl se na ní James. 

,,To se ti jen zdá. Já a zlá na tebe? To bych si přece nedovolila." a vyplázla na něj jazyk. 

,,Evansová." 

,,Vážně jsi mi právě řekl Evansová?" 

,,No já zapomněl." 

,,Teď jsi zlý ty a zasloužíš trest." povytáhla Lily obočí. 

,,Tak ještě před tím trestem to ještě dořeknu, proč jsem zapomněl. Protože ty už vlastně brzo Evansová nebudeš, ale Potterová." ušklíbl se na ní James a čekal jak zareaguje.

Tak tu máte další kapitolu :) snad se bude líbit :) Dneska je trochu delší než předešlé kapitoly :D Budu moc ráda za komenty a pokusím se zase co nejdříve napsat další :) Ewie :)

Vsadíme se, Evansová? ✔ (opravuje se) Kde žijí příběhy. Začni objevovat