Kapitola 34

4.2K 283 32
                                    

Tak tu máme další kapitolu :) snad se vám bude líbit :) musím říct, že tohle pro mě byl vážně oříšek a byla jsem rudá snad všude, když jsem to s bráchou psala 😂 vážně už abych byla v pořádku, protože tohle jinak za chvíli bude těžký 😃 ráda bych už psala něco víc a ne se držet na uzdě 😃 sice je můj brácha dost starej, ale nemusí vědět, co všechno bych ráda napsala 😃 předem se omlouvám za chyby a překlepy :) Ewie 😊

Po pár minutách chlapec s dívkou dorazili na astronomickou věž, která byla ozdobená svíčkami a na zemi byla deka s košíkem. James odhrnul z nich neviditelný plášť a pak poklepal na Pobertův plánek. ,,Neplecha ukončena." a vše z plánku zmizelo a on se složil. Lily na to překvapeně koukala a na tváři se jí utvořil krásný úsměv, který tak moc Dvanácterák miloval.

Lily stála u deky a usmívala se, když v tom k ní přišel James a v ruce držel kytici lilií.

,,V den, kdy jsme se vsadili si řekla, že máš ráda lilie tak jsem ti chtěl udělat radost." usmál se chlapec a rukou si zajel do vlasů.

Dívka kytici s radostí přijala a pak přišla k Jamesovi a políbila ho na tvář.

,,Děkuju Jamesi." zašeptala mu do ucha a chlapec mírně na tvářích zrůžověl a vzal Lily za ruku a posadili se na deku.

,,To si všechno připravil sám?" nadzvedla dívka obočí, když viděla, co je v košíku. Byl tam talíř plný ovoce pak jahody v čokoládě, dýňový džus a nějaké ty čokoládové žabky.

,,Skřítci z kuchyně mi pomohli." usmál se na ní chlapec a rukou si nervózně zacuchal vlasy. ,,Byla si tam někdy? Já jsem tam s poberty pečenej vařenej už hodně dlouho teda hlavně Červíček, ale znáš Červíčka on je prostě takový."

,,Jo to máš pravdu. Samozřejmě, že vím, kde je kuchyň. V pátém ročníku jsme tam zašly s Ell a Adeline a přejedly jsme se sladkým, že jsme pomalu myslely, že se nevrátíme zpátky na pokoj. Taky jsem pak nemohla sladké minimálně týden vidět."

,,Na to si vzpomínám. Tenkrát jsem před tebe dal daňové košíčky a ty jsi zezelenala, že jsem myslel, že se mi tam složíš." smál se James.

,,To není vtipné. Bylo mi vážně zle." snažila se dívka vážně tvářit.

,,Jsi vážně roztomilá, když se takhle tváříš." usmál se na ní chlapec a vzal jahodu v čokoládě. ,,Sladká jahoda pro mou sladkou Lily." přesto dívka pusu nechala zavřenou. ,,Neříkej, že nechceš. Možná je to ta nejlepší jahoda na světě a ty už to nezjistíš protože jí nechceš ochutnat." zašklebil se na ní chlapec a Lily jahodu ochutnala.

,,Měl si pravdu. Je vážně výborná." zářili dívce oči a vzala další jahodu do ruky. ,,Teď jsi na řadě ty." zaculila se na něj Lily a nabídla mu jahodu. James jí celou snědl dívce z ruky a mírně jí kousl do prstu. ,,Auu Jamesi!!!" podívala se na něj dívka a James se k ní nahnul a něžně jí políbil na rty, ale jen na chvíli, přičemž Lily na něj vyjeveně civěla a mírně zčervenala.

,,Měla jsi čokoládu na rtech tak jsem chtěl ochutnat." zazubil se chlapec s oříškově hnědými oči, ale když viděl jak na to reagovala Lily, měl co dělat, aby se nezačal smát. Byla pro něj tak moc roztomilá hlavně, když se červenala.

Lily však ho přeci jen překvapila. Přitáhla si ho k sobě a políbila ho na tvář, na bradu a pak ho políbila na krk, to už však chlapec nevydržel a snažil se jí políbit, ale Lily ucukla a vzala si kuličku hroznového vína a hodila jí po chlapci.

,,Lily vzpomínáš si na dnešní ráno?" přičemž dívka sebou cukla.

,,Samozřejmě, že si vzpomínám na dnešní ráno. Jak bych mohla zapomenout na ten tvůj únos. Na ten jen tak nezapomenu. Hlavně jak na nás všechny obrazy civěly a nechtěly od nás odtrhnout zrak. Myslím si, že kdyby v tom kumbálu byly nějaké tak by vlezly i tam jen, aby nás viděly." snažila se dívka odbočit na jiné téma, ale i přes to věděla, že se tomu nevyhne.

,,Myslím, že jsme něco nedořešili nebo spíš tys mi nestihla odpovědět na mou otázku, protože nás vyrušili ti dva." přičemž Lily zrudla jak rajče. ,,Takže?" a přitáhl si jí k sobě tak, aby se mu dívala do očí. ,,Co ke mně cítíš Lily?" a s nadějí se na ní podíval.

Vsadíme se, Evansová? ✔ (opravuje se) Kde žijí příběhy. Začni objevovat