Luke's pov.
Byl jsem v šoku, když jsem viděl Den s cigaretou v ruce.
„Vím, že se zlobíš," špitl jsem znovu během cesty.
„Nezlobím se, jen pořád myslím na to ráno," odpověděla.
„Promiň i za to," řekl jsem.
„Neomlouvej se, bylo to příjemný," pousmála se.
„Radši přidej, kluci na nás budou čekat v kině," odpověděl jsem.
„Už se těším," špitla.
„Já taky, obzvlášť na to, jak se ke mně budeš tulit," pousmál jsem se.
„Kde bereš tu jistotu?" zeptala se.
„Většina holek se bojí hororů," pokrčil jsem rameny.
„Proč jdeme na horor? Nesnáším horory," zamračila se.
„Neboj, budu celou dobu s tebou," pošeptal jsem.
„A co potom? Potom příjdu domů, neusnu a zapálím si cigaretu," řekla.
„Tak to ne, žádná cigareta," odpověděl jsem.
„Já cigarety potřebuju Luku," pošeptala.
„Nepotřebuješ a já ti to dokážu," pousmál jsem se.
„Hele, už vidím kluky," odpověděla a zrychlila krok.
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanfictionI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
