Game On | √

Nemocnice

O tři týdny později...

Mia: Dylane?

Dyl: Hm?:)

Mia: Jsem v nemocnici...

Dyl: Co se stalo?!

Mia: Nic vážnýho... 

Dyl: Mio?!

Mia: Přivezla mě Maddie... Já bych řídit nemohla...

Mia: Asi jsem jen chtěla abys to věděl.

Dyl: Maddie? Proč do háje Maddie?

Dyl: A ptám se naposledy, Mio. Co. Se. Stalo?

Mia: Mám zlomenou levou ruku, a dostatečně velkou modřinu na tváři.

Dyl: Jak se to do hajzlu stalo?! 

Mia: Byla to nehoda...

Dyl: Mio?!

Mia: Steve se trochu naštval...

Dyl: To ti udělal on?! 

Mia: Jo...

Dyl: Hned mi napiš jeho adresu...

Mia: Notak...

Dyl: Hned, Mio.

Mia: Kašli na to... Prostě mu ujely nervy... Já to později vyřeším...

Dyl: Mio, napiš mi tu adresu.

Mia: Nedovolím ti udělat něco, z čeho budeš mít problémy.

Dyl: Do prdele Mio! Mně je úplně jedno, že z toho budu mít problémy! Tohle ti prostě ten kretén dělat nebude!

Mia: Já to vyřeším sama...

Dyl: Mio... Víš, že nesnášim když na tebe musím být hnusnej.. Ale budu, dokud mi nenapíšeš adresu toho debila. Protože ho prostě nenechám ho ti tohle dělat. 

„S kým si to píšeš?" zašeptala tiše Maddie. Neopovídala jsem. Jen jsem zírala na obrazovku a přemýšlela, jestli to mám udělat.
„Jaká je přesně Steveova adresa?" zeptala jsem se potichu.
„Proč?" vyzvídala.
„Jaká?" ptala jsem se dál a mobil si položila vedle sebe.
„South Holland Court." odpověděla a pokoušela se přečíst zprávy na mobilu.

Mia: South Holland Court... Je to ten největší a nejčistší dům, jakej kdy uvidíš.

„Nějakej kluk?" optala se zase zvědavě.
„Hm..." odpověděla jsem skoro neslyšně.
„A adresu chtěl proč?" ptala se dál, teď už s ďábelským úsměvem.
„Je naštvanej..." nemám na její otázky vůbec náladu. Vlastně nemám náladu na nic, co s ní souvisí.
„To se mu nedivím. Steve je debil. Navíc, netušila jsem, že máš kluka."
„Nemám..." hlesla jsem ještě víc potichu a prohrábla si prsty vlasy. 
„Ou, jasně. Friendzone." ušklíbla se a dala si nohu přes nohu. 
„Právě, že ne." opřela jsem si hlavu o čistě bílou zeď.
„Chci vysvětlení!" křikla radostně a přisedla si vedle mě na postel.
„Právo o vysvětlení jsi ztratila už dávno." řekla jsem klidným tónem a vzala do ruky telefon, kde už byla nová zpráva.

Dyl: Doporučoval bych ti příští dvě hodiny nechodit do okolí jeho domu.

Mia: Dylane, nedělej to...

Dyl: Proč?

Mia: Jestli ti na mně záleží, nech ho na pokoji.

Dyl: Mio, víš, že mi na tobě záleží. A právě proto to udělám, ať chceš nebo ne.