"Tak, je to. Podej mi to druhý prkno." Otřela jsem si pot z čela a převzala si od Caleba druhé dlouhé prkno. Přiložila jsem ho k desce na zdi a opět jsem začala tlouct kladívkem na místa, kde se nacházely dřevěné kolíčky. Když už to bylo hotové, mohli jsme přitlouct horní i dolní část a natlouct do dírek v těch delších prknech kovové kolíčky, na které jsme následně nasunuli poličky. Ještě jsem skříň otřela a vítězně jsem se usmála.
"No konečně, máme ho-" Přerušil mě zvonek u dveří. Caleb se tam okamžitě vydal a já šla za ním. Ve dveřích stála Amanda, které se jakmile mě viděla ulevilo.
"Am, promiň, pomáhala jsem Calebovi s poličkama. Mimochodem, Amando, tohle je Caleb, náš soused. Calebe, tohle je Amanda, moje spolubydlící." Podali si ruce a Caleb zavedl Amandu do něčeho jako obývák, který obsahoval jen tu poličku, co jsme dneska postavili a bordel.
"Já... Asi dojdu pro další poličky." Podrbal se Caleb nervózně na zátylku, čemuž jsem se musela zasmát. Odkráčel pryč a nechal nás tam s Amandou.
"Hele, já tu zůstanu, pomůžu mu. Jinak bychom nejmíň další dvě noci nespaly. Co hodláš dělat ty?" Podívala jsem se na svou kamarádku s otázkou v očích.
"Půjdu domů, doladit detaily a uklidit tam." Usmála se a já ji vyprovodila ke dveřím. Když jsem se vrátila, v obýváku už byl Caleb s velkou krabicí, na které byl náčrt celé stěny s poličkama. Chvilku jsem to udiveně pozorovala a pak jsem udivený pohled přesunula na Caleba. Ten jen pokrčil rameny, nervózně se usmál a vzal z podlahy řezačku na kartón. Protočila jsem panenky a jala se mu pomoct.
S montováním jsme unaveně skončili ve dvě odpoledne. Sedla jsem si na zabordelenou a zaprášenou podlahu, bez ohledu na to, že jsem na sobě měla stále pyžamo, které potom budu muset vyprat jsem si na zem nakonec lehla. Zavřela jsem oči a unaveně jsem vydechla.
"No tak, Violet vstávej. Je tam bordel." Pootevřela jsem jedno oko a usmála se na Caleba který se nade mnou skláněl. Zvedla jsem se, oklepala se, pomohla jsem mu tam ještě poklidit tu zem a šla jsem k sobě. Spát.
VOCÊ ESTÁ LENDO
Ten kluk odvedle
Não FicçãoByla to výjmečně hvězdná noc, kterou jsem tak trochu bezduše pozorovala z balkónu. Moje sledování neurčitého bodu na hvězdama poseté obloze narušila velká rána, z vedlejšího bytu. Z bytu, o kterém jsem doteď netušila, že má obyvatele, ne, že bych mě...