Long way up |book 1|

Chapter 24

To, co mě probudilo, se jmenuje budík. Posadila jsem se na posteli a začala se rozhlížet kolem sebe. Nebyla jsem doma. Z včerejší noci si nic nepamatuju. Hrozně mi třeštila hlava. Ta bolest byla nesnesitelná. Na nočním stolku vedle postele, ve které jsem pravděpodobně přespala, ležel papírek a na něm prášek. Sněz mě. Přečetla jsem šeptem. Vedle toho stála sklenice s vodou. Prášek jsem hodila do pusy a napila se. Nic si nepamatuju. Ale jedno bylo jistý. Vlastně dvě věci byly jisté. To, že jsem to dost přehnala s pitím a to, že už nikdy nebudu pít. Jenže to člověk nikdy slíbit nemůže. Stále jsem ležela se zavřenýma očima. Vnímala jsem všechnu bolest hlavy a cítila jak ta 'zázračná pilulka' začala působit. ,,Takže princezna se uráčila vzbudit? Tys to teda přehnala." Řekl mi mě známý hlas. Otevřela jsem oči a vedle mě klečela Amber. ,,Nic si nepamatuju.." Zamumlala jsem a protřela si mé zarudlé oči. ,,Si myslim..Jsi toho dost vypila." Řekla. Zvedla jsem se a šla do koupelny. Umyla jsem se a zamaskovala mé silné kruhy pod očima. Podrbala jsem se na krku a ,,Sss.." Sykla jsem trochu bolestí. Co to kur*a?! Pomyslela jsem si. Byl to cucflek. Ale nebyl od Evena. ,,Hele..Já nechci být opilej. Jdu domu. Maxi dej na ní pozor." Vzpomněla jsem si jak mě opustil. ,,No do háje!!" Zaklela jsem a kopla do dveře. ,,Neznič mi to tu!" Zakřičela z dálky Amber. Já jsem kráva! Vyspala jsem se s NÍM? A s kým vlastně? Kur*a mám okno! Slzy jsem měla na krajíku.

,,Musím domu Amber." Řekla jsem a objala ji. ,,Jasně...Tak mi potom zavolej." Usmála se a vyprovodila mě ven. Šla jsem domu. Musím vypadnout. Musím na pár dní pryč. Doufám, že mamka bude doma.
Přišla jsem domu. Všimla jsem si svazku klíčů co byl na botníku. Mamka byla doma. ,,Ahoj." Pozdravila jsem vesele a dala mamce pusu na tvář. Dělala oběd. ,,Ahoj Broučku. Tak co?" Zeptala se mě. ,,Dobrý." Usmála jsem se. 'Dobrý' je moje častá odpověď když nemám náladu se bavit. Snažila jsem se dělat veselou. ,,Tak fajn..Jedu odvézt Lukase na letiště. Chceš jet s náma?" Vzala si mikinu. ,,Umm...Ne dobrý. Počkej...On letí už dnes?" Vykulila jsem oči. Mamka přikývla. ,,Aha..Fajn." Sklopila jsem hlavu. Sedla jsem si do kuchyně ke stolu a napsala Mabel.
Kelly: Potřebuju odreagovat. Co navrhuješ?
Mabel: Párty nestačila? :D Byla jsi královna parketu.
Kelly: Ha ha...
Mabel: Nezlob se..Jsem na chatě tak přijeď. Bude tu i Lukas. Možná ti to řekl
Kelly: Fajn..Zeptam se mamky. A ne neřekl

Vstala jsem a dala si mobil do kapsy. V předsíni stál Lukas a moje mamka. Oba se oblékali. ,,Zvládneš to tu beze mě?" Obejmul mě a udělal smutný obličej. Hah...Herec.. ,,Přijeď k Mabel." Šeptl mi do ucha aby to mamka neslyšela. ,,Neboj Luke zvládnu." Ušklíbla jsem se. ,,Tak pojď." Řekla mamka a Lukas mě pustil ze svého sevření. ,,Mami mohla bych jet k Mabel na chatu?" Vysypala jsem to na ní a doufala, že mi to dovolí. ,,A se svou matkou, která tě vychovala bys být nechtěla?" Zasmála se. ,,No ale mami..." Zakňučela jsem. ,,Tak jeď..Máš prázdniny tak si je užij." Usmála se. ,,Děkuju." Úsměv jsem jí oplatila.

Za půl hodiny jsem byla sbalená a připravená jet k Mabel. Luckyho jsem vzala sebou a rovnou si zjednala v práci volno, že máme problém v rodině. Čapla jsem vodítko a kufr a vyrazila na zastávku. K Mabel to byla jedna zastávka. Ovšem autobus tam jede hodinu. Koupila jsem si tedy lístek, dala Luckymu náhubek a posadila se úplně dozadu abych měla klid i když autobus nebyl nacpanej. Sedla jsem si a Luckymu jsem dala povel aby si lehl. Udělal co jsem po něm chtěla. Vytáhla jsem mobil. Čtyři nové nepřečtené zprávy a dva zmeškané hovory. Od Evena samosebou. Co mám dělat? Mám mu to říct? Nechci ho ztratit. Miluju ho a byla jsem opilá.

Myslel jsem, že mi zavoláš, abych pro tebe přijel.

Jaká byla párty?Opila ses dost?

Kelly žiješ? :D

Sakra nespi :D

Neodpověděla jsem. Nechtěla jsem, protože nemám chuť ani náladu. Pár dnů se mu neozvu. Nevím, co bych mu měl napsat. Koukla jsem se na hodiny na mobilu. Bylo 13:23. Dneska bylo celkem teplo, tak štěstí, že funguje klimatizace jinak se já a Lucky upečeme zaživa. Čas běžel dost pomalu a já měla pocit, jakokdyby se zastavil úplně.

Vyskočila jsem z autobuse a rozhlédla se kolem sebe. Stála jsem s puntíkovanym kufrem a psem uprostřed vesnice na zastávce. Tak snad si tu odpočinu a odreaguju se. Pomyslela jsem si.

Byla to chata uprostřed lesa s velkou zahradou. Lucky se mi okamžitě vyvlékl a mazal si to k Mabel a Lukasi, kteří už mě vítali. Lukas mi vzal kufr a odnesl ho do chaty. My s Mabel jsme si sedly na lavičku mezi stromy a povídali si o včerejšku. Řekla jsem jí vše od toho, že si nic nepamatuju, až po to jak mu nechci psát, volat, nic. Poprosila jsem Lukase a Mabel aby s Evenem o mě nemluvili. Oba mi vyhověli i když naprosto nechápali proč a i přes to, že jsem to Mabel vysvětlovala. Nebo spíš jsem se snažilala aby moje myšlenky a to co si pamatuju, pochopila. Ale asi marně...