Long way up |book 1|

Chapter 6

Ten večer u nás Mabel a Even spali. Objednali jsme si pizzu. Even si dal sýrovou a my s Mabel jsme si daly šunkovou. Byla hrozně dobrá. Even vypadal nějak sklesle. Asi byl unavenej.

Když jsme dojedli, šla jsem se osprchovat. Dala jsem si oblečení na pračku a vlezla do sprchy. Byla příjemně teplá. ,,Mabel?Přinesla bys mi prosím ze skříně pižamo?" Zakřičela jsem přes zvuk vody. Otevřely se dveře a vešla Mabel. Položila mi pižamo na pračku a bez jakéhokoliv slova odešla. ,,Děkuju" Zakřičela jsem na ní ještě. Vzala jsem si ručník a omotala si ho kolem těla. Chtěla jsem si vzít pižamo, ale zjistila jsem, že mi Mabel pižamo nedonesla a vzala mi oblečení. Takže jsem tam stála jen v ručníku.

Vyšla jsem ze dveří a zamířila jsem k sobě do pokoje. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Nedošlo mi že tam sedí Even... Seděl v tureckém sedu a něco dělal na mobilu. Jak jsem tam přišla, zvedl hlavu a začal se smát. Hrozně jsem se ho lekla a zaječela jsem. On vstal, přešel ke skříni a otevřel ji. ,,Tak kde máš pižamo?" Zeptal se a koukal do skříně. ,,Nahoře vlevo." Řekla jsem překvapeně. Vyndal kraťasy a růžové tílko. Prošel okolo mě a na prsa mi dal pižamo. Odešel někam pryč z mého pokoje. Ještě chvilku jsem tam stála, abych zjistila jestli se vrátí a nebo ne. Nevrátil se. Slyšela jsem zvuk vody. Mabel se sprchovala. Oblékla jsem si pižamo a na hlavě jsem si udělala turban. Měla jsem mokré vlasy.

Asi o půl hodiny později jsme všichni tři seděli na mé posteli a koukali na horor. Neznala jsem ho. Vybrala ho Mabel. ,,Jdu si pro pití. Chce po mě někdo něco?" Zeptala se Mabel a odšourala se ke dveřím. Oba jsme s Evenem zakroutili hlavou na znamení, že ne. Mabel přivřela podezíravě oči a odešla. Lehla jsem si. Od toho sezení mě bolely záda. Koukala jsem do stropu. Všimla jsem si, že se na mě Even dívá. Podívala jsem se na něj a potom zase na strop. Even se zvedl a přisunul se blíž ke mě. Potom do mě šťouchl a zeptal se:,, Jsi lochtivá?" A opět do mě šťouchnul. ,,ANI TO NEZKOUŠEL" Řekla jsem. Začal se hrozně smát. Panebože...Měl tak úžasnej smích. Začal mě lechtat. Strašně jsem ječela. Naštěstí doma nikdo kromě nás tří nebyl. Naši byli u babičky. Potom si na mě obkročmo sedl a přidržoval se rukama aby mě nezalehl. Byla jsem celá udýchaná a asi i rudá. Furt jsem se tlemila jak debil. On jen na mě seshora koukal a usmíval se. Jeho zelené oči teď byly světlejší než jindy. Vlasy měl rozcuchané. Potom se usmál a odtáhl se ode mě. Trošku jsem se zamračila. 

(Z pohledu Evena.)

Rád bych tu pozvánku pro Kelly na párty zrušil. Měl jsem v plánu odjet pryč. Pryč, z tohoto města a pryč z tohoto státu. Ležela vedle mě a byla krásná. Ten pocit, že jí opustím mě zabíjí, ale vím, že je to tak lepší. Pro ní..

Mabel se vrátila. V ruce držela skleničku vody. Chtěl jsem se na něco zeptat Kelly, ale usnula. ,,Mabel?" Zeptal jsem se a nadzdvihl obočí. Posadila se na postel. ,,Mmmm?" Odpověděla a znovu se napila. Otočil jsem se na Kelly abych se ujistil jestli opravdu spí. Spala. ,,Musím ti říct něco co nesmíš, vážně nesmíš říct Kelly. Asi za 3 dny odjedu. Odjedu z tohoto města a z tohoto státu. Nechci Kelly ublížit. Ona si zaslouží někoho jiného." Řekl jsem a sklonil hlavu. ,,Cože?! To si děláš srandu? Zbláznil ses?" Začala na mě šeptem křičet abychom nevzbudili Kelly. Zakroutil jsem hlavou jakože to sranda není. ,,Dobře..Takže ty se hodláš jen tak sebrat? Bez rozloučení? Víš jak jí tím ublížíš? Co ty si to za magora?" Vyjekla. ,,Bude to tak lepší." A lehl jsem si do spacáku.

(Z pohledu Kelly.)

Konečně jsme dostali vysvědčení. Nojo... Dvojky a pár trojek. Hlavně, že jsem to přežila. Ostatní na tom byli hůř. Teda alespoň většina.