Long way up |book 1|

Chapter 19

Nevěděla jsem jestli přijde. Neodepsal. A i kdyby nepřišel, tak bych tam seděla. Chci aby si Lucky zvykal na to, že budeme často chodit ven. Sehnula jsem se ke svému psíkovi a pohladila ho za hlavou. Lucky kousal kus větve a já čekala až se mi na displeji objeví zpráva, ale bylo to marný. ,,Lucky.. Jdeme." Řekla jsem trošku přísně což nebylo plánované. Podívala jsem se na Luckyho. Spokojeně ťapal s větví v  tlamě a vypadal komicky. Takovej chlupatej medvídek. Jak jsem nedávala pozor, omylem jsem do někoho narazila. ,,Promiňte." Šeptla jsem a navedla Luckyho aby toho pána obešel. ,,Kelly.." Ozvalo se. Zastavila jsem se a opatrně jsem se koukla přes rameno za sebe. Potom jsem se otočila celá. Stál tam.. Stál tam ten na kterého jsem chtěla zapomenout. A teď vím, že to byla chyba. Po tváři mi stekla slza. Pustila jsem vodítko a běžela jsem ho obejmout. Silně jsem do něj narazila až jsme z toho tak nějak oba zakopli a svalili se na trávu. ,,Evene.. Chyběl jsi mi. Promiň za to všechno.." Řekla jsem mu stěží a já jsem se zabořila do jeho mikiny. Cítila jsem jeho vůni, tu která mi tak chyběla. Odtáhla jsem se od něho, abych se mu konečně podívala do jeho smaragdově zelených očí. ,,Četla jsi to.." Uchechtl se. Přikývla jsem a usmála se na něj. Popadla jsem ze země vodítko. Bylo chvilku ticho. Nevěděla jsem co říct a tak jsem byla ráda, že to ticho prolomil právě Even. ,,Prý jsi byla ve Francii se svým klukem." Začal a řekl to trochu posmutnělým hlasem. Ušklíbla jsem se. ,,Nemám kluka." Odpověděla jsem a podívala se na něj. V jeho očích jsem viděla jak mu spadl kámen ze srdce. ,,Aha.. Ale tvoje mamka ří-" Přerušila jsem ho. ,,Ve Francii jsem byla s Lukasem a se Sentem. Sent byl ten co mi pomohl když jsi tu TY nebyl. Byl to můj nejlepší kamarád do tý doby, než si k nám na hotel přivedl dvě holky ty víš na co." Řekla jsem mu. Nechtěla jsem přesně mluvit O TOM a taky o tom co všechno tam dělali. Nikdy jsem O TOM mluvit nechtěla a ani jsem nemluvil. ,,Máš psa jo?" Usmál se a kleknul si k Luckymu. ,,Jo...Lucky.. Dneska jsem ho dostala." Řekla jsem pyšně. Z Luckyho jsem měla opravdu radost. Byl lepší než jakýkoliv dárek k narozeninám. Vždycky jsem dostávala jen menší dárky a jedno překvapení. ,, Je krásnej." Pochválil mi ho.

,,Chceš jít dál?" Zeptala jsem se když jsem odemykala dveře. Přikývl a vstoupil dovnitř. Pustila jsem Luckyho. Hned došel k misce a napil se vody. ,,Ahoj Evene.." Ozvala se mamka z kuchyně. ,,Dobrý den. Úžasně to tu voní." Pochválil mámě jídlo co vařila. ,,Děkuju. Jsi slušně vychovaný a milý. Zůstaneš na večeři?" Zeptala se ho. Normálně bych nesouhlasila. Ale vzhledem k tomu, že jsme byly doma s mamkou samy a já Evena dlouho neviděla, byla jsem pro aby zůstal. Chytla jsem ho za ruku a usmála se na něj. ,,Děkuji. Moc rád." Poděkoval a šel se mnou nahoru do mého pokoje. Ještě jsem se stihla podívat na Luckyho. Ležel ve svém pelíšku, který si přinesl z útulku.

Posadil se na mojí postel. ,,Zase jsi tu nechal mikinu." Řekla jsem a vzala jeho mikinu ze skříně. ,,To bylo záměrný." Ušklíbl se a vzal si svojí mikinu. ,,Hele nekecej.. Poznám když kecáš. Na to tě znám až moc dobře." Upozornila jsem ho a jednou rukou jsem do něj drkla tak, že si lehl na mojí postel. ,,Hele.. Co máš v plánu?" Zasmál se a já se jen usmála. Podívala jsem se do jeho očí. Pak už jsem jen cítila své rty na těch jeho. Nevím kdo z nás si začal, ale jedno jsem věděla určitě. Že ho miluju.. Že jsem do něj zamilovaná a že právě teď začala válka jazyků. ,,Volala mi Sanny. Chce si udělat dámskou jízdu. Večeři máte v ledničce. Ahoj." Zakřičela mamka. Já se zmohla jen na pitomé ,,Mhm.." Které stoprocentně moje mamka nemohla slyšet. Sedla jsem si na Evena obkročmo a zabořila mu své prsty do jeho vlasů.  On mi rychle sundal triko. Cítila jsem se před ním nesvá. Ne že by mi to nějak extra vadilo, ale trochu jsem se styděla. Chtěl to. A já ostatně taky. Seděla jsem na něm jen v podprsence a v legínách. Sundala jsem mu triko a chvilku jsem si prohlížela jeho dokonalé břicho. ,,Co tě na tom tak udivuje? Zasmál se asi po 3 minutách mého prohlížení jeho těla. ,,Všechno." Odpověděla jsem a zkousla si ret. Někdo dole zazvonil. ,,Agrrr...." Naštvala jsem se. Zrovna teď! Zrovna teď v tuhle chvíli! ,,Lež..Dojdu tam." Poslala jsem mu polibek a za chůze si oblékla tričko. Seběhla jsem schody. Ne hlučně. Nechtěla jsem vzbudit Luckyho. Asi je to mamka.  Zabouchla si klíče. Lukas to být nemůže, jel na pár dní ke kamarádovi. Otevřela jsem dveře. ,,Sente.." Řekla jsem a nahodila falešný úsměv jakoby se mezi námi nikdy nic nestalo. Aniž bych něco řekla, vešel dovnitř. Fajn tak se pozvi sám." Pomyslela jsem si a protočila nad tím hlavou. ,,Chtěl jsem říct.. Že tě miluju a že mě mrzí to co se mezi námi stalo a chci abys mi odpustila." Řekl omluvně. ,,Kelly? Kdo to je?" Ozvalo se seshora. Sent se na mě vyděšeně podíval. ,,On je tady?!" Vypískl a neustále se divil. Přikývla jsem. Ze schodů seskákal Even bez trička a jakmile uviděl Senta, zpomalil aby si ho mohl prohlédnout z dálky. ,,Sente.." Přikývl na pozdrav. ,,Evene.." Pozdravil Sent také. ,,No nic.. Tak se měj." Rozloučil se a já za ním zavřela dveře. Sklouzla jsem se po nich a Even na mě koukal s výrazem 'co chtěl'. ,,Chtěl abych mu odpustila." Protočila jsem očima. Jeho výraz se z úšklebku změnil na kamennou tvář. Chtěla jsem ho trošku rozesmát nebo mu alespoň zlepšit náladu a vykouzlit tak na jeho obličeji úsměv, který mi celý ten čas chyběl a díky kterému jsem měla lepší pocit. ,, Musíš mě neustále provokovat tím, že tu chodíš polonahej?" Usmála jsem se a lehce se zamračila. Ušklíbl se. Zřejmě se mu líbilo, že mě takhle provokuje. Propalovala jsem ho pohledem. ,,Ale prosimtě.." Řekl a oblékl si tričko. ,,Měla bych vyvenčit Luckyho, půjdeš semnou?" Zeptala jsem se a začala se oblíkat do legín a mikiny, protože venku pěkně foukalo. ,,Jasně. Jen si dojdu pro věci." A vyběhl po schodech do mého pokoje. Pohladila jsem Luckyho a připnula mu  vodítko. Zvedl hlavu a já ho jemně zatáhla, abych mu naznačila, že si má stoupnout a jít za mnou. Nemotorně a líně se zvedl a šel za mnou ke dveřím. Otevřela jsem je a čekala než se vrátí Even. Seskákal schody dolu a šel ke mě. Zamkla jsem za ním dveře a vydala se k autobusové zastávce. ,,My někam jedem?" Zeptal se a rukou si pročísl vlasy. Přikývla jsem a podívala jsem se kdy nám jede autobus. Měla jsem chuť jet za Pillgrimem. A tak jsem to taky udělala. ,,Za minutu to jede." Přečetla jsem si a otočila se na Evena, který se mazlil s Luckym. Usmála jsem se a sledovala, jak mu Lucky kouše bezbolestně ruku. Autobus přijel, a my s Evenem a Luckym, jsme nastoupili.

Pomalu jsme šli ke stájím. V tuhle dobu by koně neměli být venku. Podívala jsem se k jeho boxu. Okamžitě zvedl hlavu a já ho pohladila po čumáku. Zafuněl a dál se věnoval senu co bylo na zemi. Vzala jsem si Luckyho do náruče, otevřela box a opatrně k Pillgrimovi vstoupila. Hlavou drcnul do Luckyho který z toho byl celý nesví, ale dál o něho nejevil zájem. Přivřela jsem trochu box, dala Luckyho na zem a šla k sudům, kde jsme měli otruby, oves atd. . Nabrala jsem to do kýblu a dala to Pillgrimovi do žlabu. Potom jsem jen do tabulky na jeho boxu zaškrtla, že byl nakrmený a že nemá jít zítra do výběhu. Měla jsem v plánu ho zítra trochu prohnat.

Domu jsem se vrátila krátce po 7 hodině. Odepla jsem Luckymu vodítko. Even už jel autobusem domů. Jsem za dnešek ráda, ale ještě si musím zařídit jednu věc. Vzala jsem telefon a vytočila číslo kadeřnice, kam jsem měla jít na brigádu. Domluvili jsme se na zítřek, že tam dopoledne zajdu a že by mi vše ukázala a tak.