Na boku je hudba, kterou jsem poslouchala při psaní jedné scény, bude označena hvězdičkou, tak si ji když tak pusťte pro navození atmosféry. :) Přeji příjemné čtení.
Víkend s Olivií se blížil k zahájení. Ráno jsem vstala dřív, abych se stihla upravit a mohla pro ni jet. Včera mi s Maxem do práce donesla náš plán a pak mě vytáhli na oběd.
"Ahoj mami." Objala jsem ji a dala jí pusu na tvář když jsem vešla do jejich domu. "Olivia bude za chvíli dole." Vedla mě do kuchyně. "Doufám, že s Chloe přijdete na náš večírek." Nalila si do sklenice pomerančový džus, a zdvihla džbán v otázce jestli si dám taky, jen jsem kývla hlavou. "Vlastně... Chloe je Maxův doprovod." Pokrčila jsem jemně rameny a vzala si sklenici vychlazeného džusu. "Vážně?" Vydechla překvapeně. "To bude mít otec radost víš přeci, jak má Chloe rád." Rozplývala se. "Ano vím." S uchechtnutím jsem se ohlédla na chodbu, odkud jsem slyšela dunivé kroky. "Kam vůbec vyrážíte?" Ptala se máma, když vešla Olivia do kuchyně. "Nejdřív jedeme na oběd a pak do akvária." Sdělila jsem jí naše plány. "Tak si to užijte." Obě nás na rozloučenou objala a my mohly odejít.
"Dáme si dva burgery s hranolkama a colu." Objednala jsem nám jídlo v Driveu a vyjela k okýnku. Rusovláska ve žluté uniformě za okýnkem nám podala naši objednávku a usmála se. Dala jsem jí peníze a už jela směrem k akváriu. "Ellie?" Otočila jsem se na svou sestru, která už do sebe tlačila burger. "Hm?" Pohled jsem stočila zpět k silnici. "Mohly bychom do toho druhého akvária? Vím, že jsem říkala, že chci jet do toho na Park Ride, ale Shedd Aquarium je větší a má tam ty tunely." Ona tu byla šéf. Pamatuju si, jak jsme spolu trávily každý víkend a byly si bližší, ale teď už to není jako dřív. "Jasně že můžeme jet tam." Usmála jsem se. "Rozbalíš mi ten burger prosím?"
Během pár minut jsme parkovali před velikou budovou připomínající Pantheon. "Máma už nám koupila lístky přes internet, aspoň nemusíme stát tu příšernou frontu." Řekla mi Liv, když jsme vystoupily z auta, nechápala jsem proč se mě tedy máma ptala, kam jdeme. "Dobře." Vzala jsem si kabelku a po cestě dojídala hranolky a upíjela z coly. "Dobrý den, vaše lístky prosím." Za přepážkou stál mladý kluk, hádám, že to měl jako brigádu. Liv mu podala lístky a on si to zkontroloval v počítači. "Je mi líto, ale pavilon s karibským útesem je uzavřený. Místo toho se ale můžete podívat do venkovních chovných stanic." Oznámil nám a podal nám lístky s mapou. "Děkujeme." Usmála jsem se na něj a vyšly jsme vstříc vodnímu světu. Jako malá jsem sem chodila s rodiči a Maxem, ale pak se narodila Liv a už nic nebylo jako dřív. "Akorát stíháme show s delfíny." Olivia si četla časový plán na mapičce akvária a už mě vedla k tribunám před obrovskou vodní plochou. Bylo neuvěřitelné, jak se sem všechno vešlo. Našly jsme volná místa a čekaly co se bude dít. Za několik minut se u zábradlí pod námi objevila žena s mikrofonem v uniformě akvária a přivítala nás. Obeznámila nás s tréninkem delfínů a popřála nám příjemnou zábavu. **Z reproduktorů na stropě začala hrát hrát jemná hudba a z vody ze vynořil první delfín. Nikdo ani nešpitl, byla to neuvěřitelná chvíle. Všichni bedlivě sledovaly vodní hladinu a zanedlouho se z vody vynořily dva delfíni a během pár vteřin se k nim přidaly další dva. Skákaly nahoru a dolů a za každý správný pohyb jim byla hozena odměna z malého kamenného ostrůvku uprostřed bazénu. Dav lidí tleskal a po skončení show jsme se domluvily, že půjdeme do spodního patra do těch úžasných podvodních tunelů, kde nad vámi plavou ryby a jste ozářeni modrým světlem a všechno je tam naprosto kouzelné.
Sešly jsme několik schodů a zamířily jednou z uliček k tunelům. "Projdu si tenhle." Oznámila mi Liv a ukázala na tunel určený dětem do 13-ti let. "Jdi. Já to zatím projdu tudy a potkáme se na druhé straně." Kývla jsem hlavou svým směrem. "Platí." Zmizela za černým závěsem a já se vydala tím druhým tunelem. Opět tu hrála příjemná a relaxační hudba a já šla opravdu šouravým krokem. Rozhlížela jsem se všude kolem a obdivovala dovednosti přírody, každá ryba v tomhle akváriu byla jiná, i když vypadaly stejně a já se na tu krásu nemohla vynadívat. V proudech vody se prohýbaly uměle nasázené květiny a menší rybičky jimi proplouvaly. S úsměvem a obdivem jsem toto vše sledovala a nekoukala na cestu, čímž jsem do někoho vrazila. "Omlouvám se." Podívala jsem se do koho jsem vrazila a můj úsměv se rozšířil. "Eleanor." Jeho bezchybný obličej vylepšil úsměv a nevím jestli to bylo tím světlem, které tu ozařovalo vše nebo něčím jiným, ale oči mu zářily a on celý vyzařoval pozitivní energie. Asi to bylo tím, že jsme nebyli v práci. "Pane Sheltere." V mém hlase hrálo překvapení. "Co vy tady?" Ptal se a otočil se směrem, kterým jsem šla i já, pomalu jsme se vydali k východu, který zatím byl v nedohlednu díky zatáčce, která nás čekala. "Trávím víkend se sestrou." Řekla jsem s úsměvem. "Chtěla si projít ten druhý tunel, tak jsme se rozdělily." Sdělila jsem mu důvod její nepřítomnosti. "Aha." Měl na sobě opět sako, ale dnes k němu měl obyčejné džíny, ve kterých měl zastrčenou čistě bílou košili s rozeplými knoflíčky u krku. Nemohla jsem lhát o tom, že byl vážně přitažlivý, ale byl to můj šéf. "Co vy?" Chtěla jsem znát důvod jeho návštěvy. "Domlouval jsem tu pracovní záležitosti." Kývl hlavou a zastrčil si ruce v kasách hlouběji. "Myslela jsem, že o víkendu nepracujete." Periferně jsem viděla jak se na mě podíval. "Někdy to nevyjde tak jak bychom chtěli." Odvrátil svůj pohled jinam a pokrčil rameny. Blížili jsme se ke konci a já už odtud viděla, jak Liv nervozně přešlapuje, hned co uviděla Dominica změnila výraz ve tváři. "Kde jsi takovou dobu?" Pohodila rukama a usmívala se. "Omlouvám se, nejspíš jsem ji zdržel." Ozval se Dominic na mou obranu. "V tom případě je odpuštěno." Liv se záludně usmála a já v té chvíli nevěřila tomu, že je jí teprve dvanáct. "Jsem Dominic." Podal Olivii ruku. "Olivia." Usmála se a potřásli si rukou. Dominic se podíval na své stříbrné hodinky a pak na nás. "Nechcete jít na oběd?" Kmital pohledem mezi Liv a mnou. "My jsme vl- ..." Zastavil mě Oliviin loket v mých žebrech. "Rády půjdeme." Nechápala jsem o co se ta malá snažila, vlastně ani nevím co si o nás dvou myslela, ale cokoliv se jí v té malé hlavičce vyplodilo, určitě mělo daleko od pravdy. "Nahoře je taková restaurace." Říkal nám Dominic s úsměvem, když jsme šli po schodech. Když byl Dominic asi o dva schody napřed střelila jsem po Olivii vražedný pohled. Ta jen pokrčila rameny a dál se přihlouple usmívala.
"Váš táta je Trevor Cooper? Myslel jsem, že to je shoda jmen." Říkal překvapeně Dominic, mezitím co jsme čekali na náš oběd. "Jop." Liv pokrčila rameny a já se jen usmívala. "Proč jste to nezkusila v rodinné firmě?" Divil se a jeho upřený pohled skenoval můj obličej. "Chci si udělat své jméno. Ne být známá jen jako dcera Emilie a Trevora Cooperových." Pokrčila jsem rameny a dělala, že je nápojový lístek nejzajímavější v celé místnosti. Stále jsem na sobě cítila Dominicův intenzivní pohled.
"Ten oběd byl výborný." Pochválila jsem si jídlo a utřela si ubrouskem rty v případě, že by mi tam zůstaly nějaké zbytky. "Budu už muset jít, mám ještě nějakou schůzku." Mávl přitom na číšníka, aby mu donesli účet, začala jsem vytahovat peněženku, abych zaplatila naši část oběda. "Pozval jsem vás." Podíval se na mě i na Liv. Vložil peníze do malé černé knížečky a my se zvedli. Oblékla jsem si černou koženou bundu a vyšli jsme před akvárium. "Uvidíme se v pondělí Eleanor." Rozloučil se se mnou. "Dominicu." Kývla jsem hlavou na rozloučenou a odhodlala se mu říct křestním jménem. Jeho výraz v obličeji vůbec nebyl překvapený, vypadal spíš jakoby byl spokojený s tím, co jsem řekla. Za chvíli jsem viděla už jen jeho záda, jak mizí v dáli. "Tak a teď je čas na zbytek našeho programu." Řekla jsem a vyšla k mému autu. "Ne teď je čas na to, abys mi řekla kdo to byl!" Liv mě doběhla. Čekala jsem, že se na to zeptá. "Byl to můj šéf." Vzdychla jsem. Vážně jsem tohle nechtěla probírat s dvanácti letou slečnou. "Takže šéf, huh?" Křenila se na všechny strany, odemkla jsem auto a čekala než si Liv nasedne. "Tak už vlez do toho auta!" Okřikla jsem ji se smíchem. Jen co dosedla a připoutala se, vyjeli jsme směr kino. Dnes hrály Papírová města a Liv o tom neustále mluvila, tak jsem si řekla proč ne.
Nějaké překlepy se určitě najdou, a tak se za ně omlouvám! :) Jen jsem se chtěla zeptat... Máme za sebou 8.díl, máte nějaké připomínky k příběhu? Co se vám líbí nebo nelíbí? Něco co byste změnily? :) Každopádně mám v plánu udělat 'Character Ask'. Pokud víte, co to je tím líp, pokud ne vysvětlím. :) Jsem strašně moc ráda za to, že tenhle příběh někdo čte, tenhle příběh mě vážně baví psát, tak doufám že někoho to baví číst :D Ještě jednou Vám děkuju i za hvězdičky :)) ♥
ČTEŠ
The Suit x Pan Správňák
Romance"Doufal jsem, že dnešní večer nebude v ničem jiný, což bylo jen zbožné přání, protože večer s Phillem nikdy nebyl podle očekávání. Kdybych ale věděl, co se ten večer odehraje a kdybych věděl, kam to všechno povede, zůstal bych ten večer doma a celý...
