Seděla jsem v restauraci o pár ulic dál, než redakce W.A.Y., alespoň vím, kam budu chodit na obědy, když mě přijmou. "Takže jsi ten flek dostala?" Ptal se mě můj bratr sedící přímo proti mně. "Ještě se mi ozvou." Vidličkou jsem se rýpala v zeleninovém salátu. Neměla jsem vůbec chuť jíst. "Tak když ozvou, tak ozvou. Nebuď nervózní Ellie." Usmál se na mě a stiskl mi ruku. "Za chvíli mám jednání." Podíval se znechuceně na hodinky.
Pracoval jako právník v tátově firmě, měla jsem možnost tam pracovat taky, ale nechtěla jsem se celý život spoléhat na rodiče. "Stejně už mám dojedeno." Pokrčila jsem rameny a strčila misku se salátem dál od sebe, dopila jsem poslední kapky své kávy a začala vyndavat peněženku. "Tys platil posledně." Tiše jsem se zasmála a tím uzemnila jeho nepříjemný pohled. "Dobře." zasmál se. "Tak jdeme." zvedl se ze židle a vzal si své černé sako. Podržel mi dveře, abych prošla. Venku foukal silný vítr a vypadalo to, že bude vážně hodně pršet. "Zavoláme si!" Křikla jsem, aby mě přes vítr slyšel. Přikývl a dal mi pusu na tvář. Rozloučili jsme se a každý jsme vyběhli na jednu stranu.
Proklínala jsem se za nápad nechat auto u redakce. Myslela jsem si, že těch pár ulic zvládnu pěšky, taky bych zvládla, kdyby v půli mé cesty nezačalo vážně šíleně pršet. Do svého auta jsem doběhla celá promočená, vlasy se mi slepily do velkých mokrých pramenů a kapala mi z nich voda. "Vážně pěkný." Řekla jsem si pro sebe a nastartovala auto, abych si mohla zapnout topení. V tenhle moment jsem byla neskutečně ráda za pedantství svého táty, nenechal mě jezdit v mém starém autě, a tak mi koupil tuhle úžasnou stříbrnou Audi.
Vyjížděla jsem z parkoviště a málem se srazila s právě vyjíždějícím černým BMW z podzemní garáže. Další výhoda nového auta, šlápnete na brzdy a hned zastavíte. Neviděla jsem na řidiče BMW, jelikož měl černá kouřová skla, ponadávala jsem si alespoň v tichu svého auta.
-
Večer jsem ležela na gauči, v růžovém fanelovém pyžamu, rúžových plyšových bačkorách s kyblíkem zmrzliny na klíně. Sledovala jsem nějaký seriál v televizi, slyšela jsem v zámku zarachotit klíče a následně černé zmoklé vlasy. "Ahoj El." Pozdravila mě má spolubydlící. "Čau." Nabrala jsem si další lžíci vanilkovo-oříškové zmrzliny. "Vešla do obýváku a kapala z ní voda. Podívala jsem se na ni vražedným pohledem. "Ráno jsem tu vytírala Chloe!" Křikla jsem po ní se zadržovaným smíchem. Jen na mě protočila oči a šla do koupelny. Kroutila jsem nad ní hlavou a dál jedla zmrzlinu.
"Nechalas v koupelně telefon." oznámila mi Chloe, když mi nesla zvonící telefon jen ve spodním prádle. "Děkuji." Vzala jsem si ho od ní a viděla neznámé číslo. "Prosím?" Ozvala jsem se, když jsem hovor přijala. "Dobrý večer. Slečna Cooperová?" Ptala se na druhé straně telefonu nějaká žena. "Ano to jsem já." Potvrdila jsem a odložila rozpouštějící se zrmzlinu na skleněný stolek před sebou. "Tady Amanda z personálního. Dnes jste byla na pohovoru v naší redakci. Máme pro Vás dobrou zprávu slečno Cooperová." Usmívala jsem se a byla šťastná, že mi z redakce někdo zavolal. "Jste přijata. Zítra si přijďte pro nezbytné papíry a budeme se na Vás těšit." Ukončila hovor. "Jo!" Zakřičela jsem na celý byt. Z koupelny vykoukla Chloeina hlava s nechápajícím výrazem. "Mám tu práci Chloe!" Začala se na mě usmívat. "Tak sundej to pyžamo Cooperová! Jdeme slavit!" Znovu se zavřela v koupelně.
_________________________________
Páni, včera se mi neskutečně rychle načítala přečtení! :O Totálně jsem nechápala. :D Tady je další :3
YOU ARE READING
The Suit x Pan Správňák
Romance"Doufal jsem, že dnešní večer nebude v ničem jiný, což bylo jen zbožné přání, protože večer s Phillem nikdy nebyl podle očekávání. Kdybych ale věděl, co se ten večer odehraje a kdybych věděl, kam to všechno povede, zůstal bych ten večer doma a celý...
