-5-

9.6K 328 7
                                    

Když recitál skončil vytáhla jsem sestru do centra na zmrzlinu, jako omluvu za to, že jsem to nestihla. Chvíli byla naštvaná, ale jakmile uviděla před sebou jahodovo-čokoládový pohár tvářičky jí splaskly a do očiček se jí nahrnuly jiskřičky. "Můžu u tebe dneska spát Ellie?" Zvedla jsem k ní oči od svého mobilu, kde jsem si prohlížela zítřejší rozpis schůzek. "Ráno brzy vstávám zlato, ale o víkendu bychom si mohli udělat společný výlet." Zhasla jsem telefon a dala ho do kabelky. "Tak jo." Pokrčila rameny a dojídala zbytek zmrzlinového poháru. "Musím doma ještě nachystat něco do práce, zavolám Maxovi, aby pro tebe přijel." Chtěla jsem vyndat telefon a zavolat našemu bratrovi, ale Olivia mě zastavila. "Max jel na nějaké jednání s tátou. Proto ani nebyli dnes na vystoupení." Slyšela jsem to zklamání v jejím hlase. Znala jsem to moc dobře, táta nikdy nebyl na žádném mém školním vystoupení a teď se to samé opakuje s Olivií. "Tak se svezeme taxíkem." Usmála jsem se na ni a mávla na číšnici, abych mohla zaplatit.

Když jsem konečně dojela domů, vzala jsem si laptop a sedla si do obýváku na gauč. Chloe byla nejspíš zase v práci, takže jsem si užívala to ticho a samotu. Zkontrolovala jsem e-mail a zjistila, že mi Dominic už poslal smlouvy na zítřek. Poslala jsem je do tiskárny a pak dala papíry do desek, které jsem schovala do kabelky. Vracela jsem se z pokoje do obýváku a slyšela, jak mi pípl laptop. Příchozí zpráva

___________________________________
18:31
Od: Dominic Shelter 
Předmět: Jaký byl recitál? 

Jak jste na tom se smlouvami?

Výkonný ředitel a zodpovědný 
redaktor časopisu W.A.Y. 
___________________________________

Musela jsem se usmát nad uvedeným předmětem. 

___________________________________ 
18:34 
Od:
Eleanor Cooper 
Předmět: Dorazila jsem v půlce,
                     děkuji za odvoz

Smlouvy jsou vytisknuté a pohodlně
uložené v mé kabelce. 

Osobní asistentka pana Sheltera,
výkonného ředitele a zodpovědného
redaktora časopisu W.A.Y.
___________________________________

___________________________________  
18:49
Od: Dominic Shelter
Předmět: Zodpovědná alespoň z poloviny.

Jsem rád, že berete svou práci vážně slečno. 

Výkonný ředitel a zodpovědný
redaktor časopisu W.A.Y.
___________________________________

___________________________________ 
18:53 
Od: Eleanor Cooper
Předmět: Práce mě nutí...

Můj šéf na tom trvá. 

Osobní asistentka pana Sheltera,
výkonného ředitele a zodpovědného
redaktora časopisu W.A.Y.
___________________________________

___________________________________ 
18:55
 Od: Dominic Shelter
Předmět: Zdrženlivost

Musím pracovat... 

Výkonný ředitel a zodpovědný
redaktor časopisu W.A.Y.
___________________________________

S úsměvem, který mi hrál na rtech jsem zaklapla laptop a šla si udělat něco k jídlu. Vchodové dveře se rozletěly a dovnitř vletěla Chloe. "Kam letíš?" Smála jsem se jí a zakousla se do svého sendviče. "Taky tě zdravím." Její jindy krásně načesané černé kadeře, byly teď rozlítané do všech stran. "Dobře, takže... Odkud letíš?" Zkusila jsem jinak formulovat otázku. Sklopila oči a protáhla se kolem mě do koupelny. Jen co zalezla za dveře mi to došlo. "Chloe Bennetová!" Vykřikla jsem, položila jsem svůj sendvič na linku a šla za ní do koupelny. Umývala si obličej a stála zády ke mně. "Kdo to je? Jak dlouho se znáte a kdy ho potkám?" Zahrnula jsem ji otázkami. Pokud se pokoušela smýt si ledovou vodou červeň z tváří mohla se pokoušet znovu. Podala jsem jí hřeben a čekala na odpovědi. "Tak za prvé, ho vůbec neznáš, tudíž nepotřebuješ vědět kdo to je. Za druhé ho nikdy nepotkáš protože to bylo jen jednorázové a za třetí se známe pár let. Víš moc dobře, že nejsem holka, která by takhle šla s někým jen na jednu noc." Červeň z jejích tváří mizela jak se pomalu uklidňovala. Naklonila jsem hlavu na stranu a usmála se, rozpřáhla jsem ruce na náznak objetí a Chloe mi tam ve chvilce přistála. Tyhle jednorázovky mi ke Chloe neseděly. "Je to někdo z práce?" Zkoušela jsem jestli se nedozvím alespoň minimum. "Jsi nepoučitelná Ellie." Vymanila se z mého objetí a vyšla z koupelny. 
"Ten sendvíč je vážně dobrej." Huhňala s plnou pusou. Vyletěla jsem z koupelny a našla Chloe opřenou o linku jak požvykuje můj sendvič. "Ten byl můj." Řekla jsem napůl uraženě. "Jo a teď už není." Vyplázla na mě jazyk. 

-

Ráno, než jsem vyšla do práce mi zazvonil telefon. "Dobré ráno pane Sheltere." Stála jsem akorát před zrcadlem na chodbě a obouvala si své černé semišové kozačky nad kolena. Z neznámého důvodu se mi do tváří vlévala červeň. "Dobré ráno slečno Cooperová." Pozdravil mě z druhé strany. "Za 5 minut bude před vaším domem stát můj řidič, odveze Vás do práce." Takže proto jsem si s cestou do práce neměla dělat starosti. "Děkuji pane." Dopla jsem zip na své botě. "Nezapomeňte ty smlouvy." Protočila jsem svýma modrýma očima nad jeho pedanstvím. "Nemějte strach." Rozloučili jsme se  a já típla telefon. V zrcadle jsem si všimla, že se jeden pramen mých hnědých vlasů uvolnil a splýval mi po jedné straně s obličejem. "Sakra." Zaklela jsem. Dala jsem pramen za ucho a vyběhla ven. Před domem už stál černý Mercedes. "Dobrý den." Usmála jsem se na řidiče, který mi otevřel dveře. "Dobrý den slečno Cooperová." Sedl si za volant a vyjeli jsme k redakci. "Pan Shelter Vás očekává se smlouvami." Koukly se na mě postarší oči ve zpětném zrcátku. "Dobře." Přikývla jsem a sledovala cestu zpoza okýnka. Během pár minut jsme dojeli na parkoviště a Dominicův řidič mi opět otevřel dveře. "Děkuji za odvoz pane..." Nechala jsem větu vyznít do ztracena, protože jsem nevěděla jak se jmenuje. "Cyrus, slečno." Byl velmi přátelský. "Nashledanou Cyrusi." Rozloučila jsem se s ním a vešla dovnitř. U recepce se na mě opět smála zrzavá recepční. "Dobrý den slečno Cooperová." "Dobré ráno Stacy." Opětovala jsem jí úsměv a přivolávala si výtah, nastoupila jsem dovnitř a čekala až mě výtah vyveze nahoru. V zrcadle jsem zkontrolovala svůj pečlivě udělaný účes a musela se pochválit za to, že mi nevypadl žádný další pramen. 
Jen co jsem vystoupila málem jsem narazila do Dominica. "Dobré ráno Eleanor." Vypadalo to, že spěchá uvolnila jsem mu výtah. "Dobré ráno pane Sheltere." Povzbudila jsem ho úsměvem a on zaplul do výtahu. "Za deset minut v zasedačce." Připomněl mi. "Budu tam." Přikývla jsem a šla si odložit věci do své kanceláře. Nachystala jsem si veškeré smlouvy, které se dnes budou podepisovat a vyšla z kanceláře. 

"Naše pobočka v New Orleans by mohla začít fungovat od příštího týdne. Mí lidé jsou na to už připravení." Upřesňoval věci napsané ve smlouvě Dominic. "S tím načasováním bude menší problém." Ajéje. Dominic nadzvedl obočí a čekal vysvětlení. "Budova, do které se měli začít stěhovat kancelářské věci z poloviny vyhořela." Řekli opatrně. Viděla jsem v Dominicových očích šok. "Vyhořela?!" Pustil na stůl propisku, kterou do teď drtil v ruce a s ohněm v očích se díval na ty dva před námi. "Naše firma už pracuje nad odděláním škod. Budova by měla být opět bytelná tak za tři měsíce." Snažili se to ještě usmlouvat. "Tři měsíce? To snad nemyslíte vážně." Dominic byl pořádně naštvaný. "V New Orleans potřebuji fungovat nanejvýš za tři týdny." Zakroutil hlavou a zavřel desky se smlouvami. "Můžeme Vám nabídnout jinou budovu z našeho seznamu." Nechtěli se vzdát spolupráce s naším časopisem, ani se jim nedivím. Byla to pro ně dobrá reklama. "Váš seznam jsem procházel, ta budova byla to nejlepší, co jste na něm měli. My potřebujeme mít sídlo někde v centru a ne na předměstí." Zvedl se a chtěl odejít z místnosti, všiml si že stále sedím na svém místě a zastavil se s tázajícím se pohledem v očích. "Eleanor?" Čekal na mě až se zvednu. "Nashledanou pánové." Rozloučil se s nimi. Zamumlala jsem také svůj pozdrav a zmizeli jsme za dveřmi. 

The Suit  x  Pan SprávňákWhere stories live. Discover now