Black Swan

Zpátky do minulosti🙏

Mdlé sluneční paprsky pronikaly do automobilu, stojícím za Zlatou labutí. Ten, ačkoliv se to na první pohled nemuselo zdát, ve svém nitru ukrýval nečekaný obsah. Na sedadlech tvrdě spaly dvě ženy. Jedna z nich se právě, po naléhání dotěrného slunce, probudila, promnula si oči a rozhlédla se kolem. Celé tělo měla rozbolavělé ze spaní vsedě, hlava jí třeštila, blonďaté kadeře měla slepené a rozcuchané a byla jí zima. Není divu, měla na sobě jen lehkou plátěnou košilku, která rozhodně nebyla právě vhodná do stávajícího počasí. Mladá žena se napřímila na sedadle a začala horečnatě přemýšlet. Hned poté, co se probudila, ke svému údivu zjistila, že se nachází na předním sedadle osobního automobilu. Větší překvapení jí ale čekalo, když zjistila, kdo spí na sedadle vedle ní.
Její zrak náhle spočinul na šatech, které ležely na zadním sedadle. Opatrně se pro ně natáhla. Dávala si při tom načas, chtěla si utřídit myšlenky a zjistit, vo se vlastně přihodilo. Opět jí zasáhla vlna bolestného uvědomění, zároveň s ní se však dostavil nový, nepříjemnější pocit. Ještě jednou pohlédla na ženu vedle sebe. Stále tvrdě spala. Alena se při pohledu na ni lehce zachvěla, napůl zimou a napůl odporem. Co to proboha udělala? Co ji to napadlo? Nebyl však čas rozmýšlet nad minulostí, musela okamžitě zmizet. V rychlosti na sebe oblekla šaty a opatrně vystoupila z vozu. Když se zdálo, že její odchod ženu v autě nevzbudil, vydala se Alena rychlým krokem k domovu. Nezáleželo jí na tom, že má v Labutí stále kabelku a další osobní věci, toužila se co nejrychleji dostat pryč. Ze všeho nejvíce teď toužila být doma. Ze všeho nejvíce také toužila být s Irenou, položit jí hlavu do klína a nechat se vískat ve vlasech. Představa to byla vcelku příjemná, brzy se však znovu dostavil bolestivý pocit v hrudi. Jakoby jí někdo zarazil di srdce nůž. Skoro až cítila, jak jí z levé strany hrudi vytéká krev a malými pramínky stéká po celém těle. Skutečně najednou ucítila, jak jí po krku a tváři stékají pramínky horké tekutiny. Alena si chvíli myslela, že snad opravdu krvácí, že bolest byla tak intenzivní, že jí pod jejím vlivem skutečně prasklo srdce. Brzy však ucítila povědomé pálení v očích. Z nich se jí hrnuly pramínky horkých slz, které jí nyní máčely oblečení i kůži. I přes intenzitu pláče a bolesti pokračovala Alena v chůzi a po necelé hodině dorazila ke dveřím domu, ve kterém žila spolu se svými kamarádkami, babi a Martinem. Neměla u sebe klíče, takže když dorazila k zamčeným vchodovým dveřím, několikrát zoufale zabušila. Po chvíli se dveře otevřely.
"Kde jsi byla?" zeptala se starostlivě a lehce naštvaně babi, netrpělivě vtáhla Alenu dovnitř a zavřela. Ta prošla předsíní až do kuchyně, kde se posadila na jednu ze židlí, stojících okolo stolu. Zhluboka se nadechla a lehce popotáhla nosem. Z očí jí stále tekly slzy. Babi si toho všimla a jelikož měla velmi zvídavou povahu a zároveň jí na Aleně dost záleželo, přisedla si k ní a objala jí kolem ramen.
"Co se stalo?" zeptala se po chvíli, když se zdálo, že se Alena lehce uklidnila.
"Irena." odpověděla po chvíli Alena a znovu se rozplakala. Babi jí k sobě ještě více přitiskla a konejšivě jí hladila po zádech.
"Vy jste se rozešly?" zeptala se po chvíli možná lehce necitlivě babi. Věděla sice, že důvodem Alenina pláče je Irena, nevěděla však, co přesně se přihodilo. Alena na její otázku jen lehce přikývla hlavou, přitom stále plakala.
"A z čí strany to bylo?" zeptala se opět babi, která se nespokojila s Aleninou odpovědí.
"Z mojí." odpověděla opět Alena, která se pomalu začínala uklidňovat.
"Strašně toho lituju, chci to vrátit. Strašně ji tu teď chci. Chybí mi." řekla opět o něco klidněji a podívala se babi do očí.
"Co když mě teď už nebude chtít?" zeptala se Alena a tvář se jí bolestně zkřivila. Babi ji pohladila po vlasech a znovu ji objala.
"Jestli ji skutečně miluješ a ona tebe, tak by se s tím snad dalo něco udělat." zašeptala směrem k Aleně. Ta opět lehce kývla hlavou. Po slovech babi byla o něco klidnější. Po chvíli se odebrala do pokoje, který sdílela se svými kamarádkami, a lehla si do postele.
Musím to všechno vrátit zpátky - byla její poslední myšlenka před tím, než se propadla do říše snů....