diagnóza

286 9 1
                                    

Sanitka, která přijela sice včas, ale docela zbytečně, Irenu tedy naložila a s hlasitým houkáním se znovu vydala směrem k nemocnici. Irena, která sice byla vlivem ztráty krve úplně bílá, se v duchu červenala při pomyšlení na Alenu. Jen pomyšlení na ni jí vlilo novou krev do žil a probudilo z bezvědomí. Byla to Alena, kdo ji zachránil. Byla to její láska. Teď se však probrala z chvilkového zamyšlení. Houkání sanitky jí způsobovalo pekelné bušení v hlavě. Nejspíš jsem se pořádně praštila. Pomyslela si, když si aspoň jednou dlaní promnula spánek. Druhou rukou nemohla hýbat. Ta jí nyní, zcela schovaná pod nánosy obvazů spočívala jen tak volně ložená v klíně. Zničeho nic, ale z celkem opodstatněných důvodu se Ireně udělalo zle. Chvílemi měla mžitky před očima, poté jakoby padala. Po chvíli dostala takový záchvat bolesti hlavy, že se pozvracela. Přímo na obsluhujícího sanitky, který seděl před ní.
"Promiňte." řekla s omluvným výrazem ve tváři.
"To se stává." řekl sanitář s blahosklonným výrazem.
"Nejspíš máte otřes mozku. Nebolí vás hlava?" zeptal se při pohledu na bledou Irenu.
"Pekelně." řekla Irena skrz zuby, protože ji znova zasáhla bolest.
"Už budeme v nemocnici, ještě vydržte." dodal sanitář a pohladil Irenu po zádech. Ta jen slabě přikývla. Po chvíli sanitka skutečně zastavila před nemocnicí. Sanitáři naložili Irenu na nosítka. Rychlým tempem ji pak odvezli do budovy, kde už na ni čekal její rodinný lékař, doktor Krühlich. Irena zmateně seděla na židli. Potom, co odpověděla na několik otázek týkajících se jejího stavu, čekala na doktorův verdikt.
"Ztratila jste docela dost krve, ale na krevní transfúzi to nevypadá. Co se týče vaší hlavy máte otřes mozku. Vypadá to, že si pár dní poležíte." Konstatoval doktor Krühlich a dopsal lékařskou zprávu.
"Vidím to tak na týden až dva doma. Kdyby se vám však přitížilo, budeme vás muset transportovat sem. Do té doby se však vyvarujte jakémukoli stresu a náročnější fyzické aktivitě." řekl a podal Ireně lékařskou zprávu.
"Napsal jsem vám léky na utišení bolesti. Můžete si je s okamžitou platností vyzvednout dole v lékárně. Volali jsme vašemu manželovi, auto pro vás už čeká před nemocnicí." Irena se při těchto slovech zvedla, stále se jí sice dělalo nevolno, ale docela jistým krokem vyšla ze dveří, kde už na ni čekal Lukáš...

Black SwanWhere stories live. Discover now