Dopadá na kamennou podlahu přízračné krčmy. Několik cizinců v roztodivných šatech tráví svůj čas po domnělé práci nebo dlouhé cestě.
„Tak už máš taky za sebou?" ptá se ho jeden od stolu. V rukou svíral masivní skleněný kalíšek s alkoholem a ledem. Něco na něm mu je povědomé. Hraje karty se stvořením s lidskými tvary. To se po něm také ohlédne. Má tři rudé bulvy a kůži podobnou nějakému plazu.
„Ne asi, další neřád." Hlas jiného hrdlořeza je jako rezavé železo.
Nedaleko si povzdychne nějaký opilec pod stolem. U baru popíjí někdo v bílém hábitu s rytířem jak ze starých dob.
„Ten líp než nějakej neřád jako ty parchante." říká rytíř. Škoda, že ses toho v životě naučil tak málo.
„Prosil bych to nejlepší víno, které tu máte," usedne John k baru a napije se vína, které se zhmotní před ním. Chutná jako hrob se skořicí. Když odloží sklenici, v její rudé barvě se prožene několik obrazů z jeho života.
„Ash? To se mi snad zdá." Promluví pro sebe.
„Bodejť." odvětí rytíř.
„Vskutku Johne." řekl muž v bílé róbě.
„Jak znáš moje jméno?"
Pak se mu obraz rozmazal do temnoty.
YOU ARE READING
John S. Pecný & Tajemství Trojúhelníku: Cesta do Murádu
FantasyČest pro sira Johna Sartre Pecnyho znamená vše. Vydává se jí očistit za konec světa do Bermudského trojúhelníku, kde musí čelit Griefthingovi, temnému parazitu z jiného světa, který se snaží pohltit a pokřivit vše živé. Nevědomky tam vstoupí do hry...
