LVI. Držím tvou ruku, i když dávno jsi pryč

218 11 0
                                    

,,Peťo? Kdy budeš mít zase nějakou schůzku?" zeptala jsem se.

,,Už zítra, proč?"

,,Hele jen tak mě to napadlo, protože jsi měl schůzky dost často tak jestli se v kavárně zase uvidíme" usmála jsem se na něj.

Takže zítra se zase s Dominikem uvidíme... nesmím zapomenout na to, že spolu nic nemáme a vlastně se ani nějak nebavíme no...

---

Zrovna vycházím z bytu, v ruce mám jen mobil a přes rameno kabelku. Vedle mě jde Petr, takže nejdu sama.

Popravdě, teď jsem i ráda, že nejsem sama, protože bych se zase ponořila do nepěkných myšlenek.

,,Ty jsi Stein, že?" zapištěla na nás, nebo spíš na Peťu nějaká už na první pohled totální pizda. Přeměřila mě pohledem který naznačoval to, ať se na Petra tak nelepím.

,,Ano jsem" řekl jednoduše.

Abych vám tu týpku nějak popsala, vypadala jako štětka a zlatokopka v jednom, upřímně. Ty její blond kudrnaté vlasy, modré velké oči a prsa obří jak XXL melouny, nepovedeně napíchané rty a prdel větší než zeměkoule...

,,A tohle je tvoje holka?" projela si mě ještě jednou.

,,No, jo" řekla jsem a věnovala ji falešný úsměv. Petr jen stál a vše sledoval. Týpka se jen uchechtla a vrátila svůj pohled na Petra.

,,Můžu fotku?" zapištěla a on jen kývl.

Bože, já na jeho místě bych jí nakopala prdel.

Ona zapózovala, samozřejmě co si nemohla odpustit, našpulila pysk jak ptakopysk a věnovala polibek Petrovi na tvář.

,,Piča" zasyčela jsem když odcházela a třásla svým pozadím ze strany na stranu, a Petr se rozesmál.

,,Co je? Ty jsi jí snad neviděl?" rozhodila jsem rukama on se smál dál.

Můžu fotku? A ještě ten její pysk" napodobila jsem jí a Petr se rozesmál tak moc, že se na nás všichni otáčeli.

,,Ty na ni snad žárlíš?"

,,No dovol? Však o téhle můžu jednoznačně říct, že byla štětka, která ometla snad všechny kluby v okolí, a zlatokopka, která si ani nemůže zajít na kliniku kde by ji napíchali správně rty, dali správnou velikost implantátů prsou a zadku" prskla jsem podrážděně při pomyšlení na ni.

,,A ještě, beztak nevěděla ani tvý jméno Steine"

,,Stává se no, ale pravda je, že vypadala hrozně" zasmál se a já s ním.

---

,,Hele včera jsem si ještě psal s klukama a dneska okolo oběda přijdem" a je to tady...

,,Dobře, budu s váma počítat a teď už raději jdu, ať na všechno není Pepa sám" rozloučili jsme se, věnovala jsem mu polibek na rty a spokojeně vcházela do kavárny...

,,Čau Pepo!" zavolala jsem přes celou kavárnu, odpovědi sem se ale nedočkala, tak jsem to neřešila. Pepa byl zřejmě vzadu, jediné co jsem slyšela byla hudba vycházející z jeho mobilu.

Tak známý hlas, ale čí je...

Čau, nevím, jestli víš já
Jednu dobu jsi tu byla, má
Píšu zase dopis když mám v sobě litr vína
A ta hoe tu leží, jenom dívá se

𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂Kde žijí příběhy. Začni objevovat