Tom
S pocitem štěstí jsem vyšel z kavárny. Mám co jsem chtěl, už se mě nezbaví i kdyby sebe víc chtěla. Ale jsem si jist, že Beth budeme jí tak oslovovat když se jí nelíbilo, jakou jsem jí dal přezdívku, nebude chtít, abych odešel. To nepatrně vyznělo jako bych ji jen využíval, i Beth si to nejspíš myslela, viděl jsem na ni, že se mě chvíli dívala podezíravě. Ale není to tak, chci jen aby někoho měla ve svém životě, na koho se může spolehnout, být zatím jejím přítelem, a časem snad něco víc. Něco mi napovídá, že v jejím životě jí bylo ublíženo, proto na můj dotek reágovala tak zbrkle a v očích byla vyděšená. Nějaká vzpomínka, ale co ji způsobilo, to netuším. Moment, teď se mi vybavilo, že jsem se dotknul její levé ruky, přesně tam kde má to tetování. Dost by mě zajímalo, co je pod černým inkoustem... Můj typ byl před tím správný, někdo ji v minulosti ublížil. Někdo hodně blízký o kom si myslela, že není takový, za jakého ho nebo ji měl/a.
Taky se jí nelíbilo, jak jsem se zeptal na rodiče, potom co jsem jí dal na papírku své číslo. Věřil jsem ji že si ten papírek nechá pro sebe, její oči byli upřímné, když mluvila že nemá nikoho, komu by můj kontakt dávala. To je smutné, že tu Beth v Londýně nikoho nemá, nemůže se nikomu svěřit se svými trablemi, třeba nějaké kamarádce.
Ale co mě těší je, že není v jejím životě žádný mladý muž, co by mi lezl do zelí. Jen se mi nelíbilo, jak s ní flirtoval ten brunet s tím jeho přiblblým úsměvem u pultu, kterého Beth obsluhovala, ještě než jsem se rozhodl ji navštívit. Přiznám se, že jsem ji chvíli sledoval naproti přes ulici schovaný ve svém autě. Plus pro mě bylo, že Beth neví jaké vlastním auto, i když stojí na parkovišti u starších bytovkách mezi ne moc luxusních vozů. Ale všiml jsem si, že tam neparkuje jen jediný Range Rover, nejen ten můj, který má tmavě modrou barvu. Co si tak vybavuji, bylo tam i v bílé barvě.
„Tome," zaslechl jsem své jméno, jež mě to vyrušilo z myšlenek, hlas byl jemný a podíval se, komu patřilo. Nepřekvapilo mě, že mě někdo z mladých lidí poznal, dívce mohlo být tak sedmnáct a její oči zářily radostí, že se ji poštěstilo mě potkat.
__
Trochu odfláknuté, ale víc jsem toho nenapsala. 🥺🤷
Napsané: 10.1.24
Publikováno: Dnes (16.1.24.)
Ale ta další je dlouhá, jak zácpa na dálnici. 😂
Aspoň vám část zpestřím obrázkem Tom se Zawe. 😍❤️ (EMMAS 2024)
__
PETRA_T-H
YOU ARE READING
Annabeth | Blue eyes || Tom Hiddleston
Fanfiction„Vůbec netuším, co po mě chce, já nejsem žádná z jeho fanynek, jen jsem mu donesla jeho kávu, co si objednal." Jednoho dne ji Hiddleston, obyčejné servírce Annabeth změnil život a obrátil ho naruby, aniž by o to stála, když dostal chuť na kávu v jed...
