Irunvale: Boj o přežití /AK 2023/ ✓

|19|

Seana se mi nepodařilo zastavit za celou tu dobu, co si to rázoval přes smečkový dům. Tolikrát jsem na něj volala, ale bez úspěchu. Když už nepomáhá vůbec nic, tak se rozeběhnu a chytím ho za ruku. Donutím ho zastavit.

„Počkej chvíli. Nemůžeš tam jen tak vletět," na to jen zamručí a vytrhne se mi.

„Má pravdu. Takhle ho jen vyplašíš," Matthias za mými zády mluvil potichu, abychom ho slyšeli jen my. Nepotřebovali jsme, aby to věděl celý dům.

„Tak fajn. Pojďte ke mně," oddálil se ode mě a zastavil se jen o pár pokojů dál. Zamračím se. To tu měl taky pokoj? Rozhodnu se to teď neřešit.

Otevře dveře a nechá mě projít jako první. Tiše mu poděkuju. Pokoj vypadal podobně, jako ten můj. Matthias je hned za mnou. Protáhne se kolem mě a posadí se na křeslo. Chci projít kolem něj. To se mi však nepodaří, chytne mě za zápěstí a stáhne k sobě. Nakonec se mi podaří se alespoň vydrápat na opěradlo křesla. Dál mě nepustil. Všimnu si, že nás následoval i doktor.

Sean se uvelebí na posteli. „Co teď?" jeho pohled se posouvá od muže v mé blízkosti ke mně. V hlavě se mi začíná rodit plán, ale ten se nikomu nebude líbit.

„Mohl bych si ho pozvat k sobě a vy byste ho tam mohli vyslechnout?" navrhne doktor. My tři však zavrtíme hlavou. To rozhodně ne. Nebudeme riskovat, že se mu něco stane. Duma mi nenápadně napovídá, že jeho pomoc budeme ještě potřebovat.

„Necháme ho sledovat," rozhodne Matthias. „Dám na něj pár vlků, důvěryhodných vlků. Počkáme několik dní, budeme hlídat, aby se něco nesemlelo. Kdyžtak zakročíme."

Zavrtím hlavou a otočím se na něj tak, jak jen mi to sezení na opěradle dovolí. Šeptem prohlásím: „Čím déle budeme čekat, tím větší je pravděpodobnost, že ublíží ještě dalším vlkům. To nechci riskovat."

„Já vím, malá, ale nic lepšího s tím teď neuděláme. Nemůžu ho nechat jenom tak zavřít a vyslýchat. To by vzbudilo podezření," nakloní se a opře se o mě. Ztuhnu, ale neodstrčím ho.

„A u Zacha to podezření nevyvolalo?" odseknu. Zavrčí, ale pořád se o mě opírá. Pravou rukou mě drží kolem pasu, abych nemohla utéct. „To je jedno, nechte mě s ním promluvit. Třeba z něj dokážu dostat něco, co by nám mohlo pomoc, abychom ho mohli začít vyslýchat."

„To je moc nebezpečné," Sean se ozve dřív, než Matthias. Jenže já se vzdát nehodlám. Chci začít něco namítat, když mě to uhodí do nosu.

„Mám to!" vyjeknu možná až moc nahlas. Pak se otočím na Seana. „Ty jsi říkal, že požádal o to, aby se s Audrey mohl dát dohromady nebo co."

„To pořád neřeší naší situaci, malá," Matthias mě pustí a opře se do křesla.

„Naopak. Je to řešení. Jestli spolupracuje s těmi, co se snaží Irunvale zničit, je to jednoduché. Jdou po mně, aby se dostali k tobě. Chtějí tě oslabit, aby mohli převzít smečku. Uděláme to samé," kouknu na doktora, „byl byste ochotný asistovat?"

„Sice nevím při čem, má paní, ale pro Vás cokoli," pousměje se.

„Zjistíme si, jak moc otci na Audrey záleží," zvednu se.

„Ty jí chceš zabít?" Sean se na mě mračí.

„Ne tak docela. Teda, zatím. Myslíš, že bychom mohli použít starý smečkový dům? Co jsem pochopila, nikdo tam moc nechodí," zadívám se na Alfa vlka v křesle.

„Chceš jí tam vyslýchat?" na tváři se mu usadí zákeřný úšklebek. „Půjdeme do toho. Nejdřív to tam však musíme připravit."

„To nechte na mě. Vezmu si sebou Lestera, pokud dovolíte, pane," když Sean dostane svolení, okamžitě mizí z místnosti. Nijak mu nevadí, že nás nechal ve svém pokoji.

„Doktore, měla bych na Vás ještě jednu prosbu," zamyšleně hledím ven z okna.

„Jsem jedno ucho," nad tím se musím pousmát. Jeho energičnost bych chtěla mít.

„Dokázal byste v rychlosti vyrobit něco neškodného, aby to třeba způsobilo malátnost, zvracení a takhle?" pohledem tikám mezi oběma vlky.

Tentokráte je to doktor, kdo se podle usměje: „Vy chcete imitaci běsu. Ale neškodnou. Chcete jí vystrašit."

Pokývu hlavou. Když to bude zapotřebí, hodí se to. Třeba se jí pak jazyk rozváže. Matthias přikývne, ale jeho další slova jsou velmi naštvaná. „Já do toho plánu zapadám jak?"

„Když mě zvládnete odnavigovat, dovedu jí tam. Pak už to bude jen na tobě. Použij klidně svou moc, nebo pěsti, ale dostaneš z ní to, co potřebujeme," pokýve hlavou. Samozřejmě, kdo jiný by jí měl vyslýchat, než její Alfa? Snad to nebude trvat dlouho a promluví.

„Doktore, vy se vrhněte na tu imitaci. Malá, pojď, v kanceláři ti ukážu, kudy s ní musíš jít," zvedl se a oba ho následujeme ven, „Dám vám vědět, až se ozve Sean."

Doktor na to už nereaguje a zmizí z chodby. Duma je neklidná. Nedivím se, něco tu smrdí. Ale zatím nevím co. Přijdeme na to. Matthias mě zavede do kanceláře, ale když za námi zavře dveře, nerozejde se ke stolu jak bych očekávala. Místo toho mě natiskne na dveře a opře si čelo o mé.

„Slib mi, že kdyby se cokoliv dělo, zmizíš odtud. Daleko od Irunvale. Pak si tě najdu," jeho tón je vážný. Natáhnu ruku a prsty mu projedu skrz vlasy.

„Až se něco semele, rozhodně nebudu utíkat," když začne nesouhlasně vrčet, plácnu ho rukou do hrudi, „nech toho, za tu dobu už bys měl být schopný mě odhadnout. Tohle neudělám. Zůstanu tady a budu bojovat. O tvojí smečku."

„O naší smečku," povzdychne si, než mě v rychlosti políbí na tvář. Protočím oči, ale to už mě táhne k pracovnímu stolu. Z jednoho ze šuplíků vytáhne mapu a rozloží jí.

Postupně mi ukazuje, kudy bude nejlepší, když s ní půjdu. Snažím se ho vnímat, ale zároveň vymyslet, jak Audrey donutit, aby šla se mnou. Co jí mám jako říct? Myslím, že za všechno můžeš ty a můj otec, tak chci abys šla se mnou, protože tě tvůj Alfa potřebuje vyslechnout a zmlátit? Jo, tak tohle asi úplně nepůjde.

Matthias mi ukazuje nejkratší cestu. Zamračím se a prstem poklepu na budovu kavárny. Souhlasně přikývne. Odtamtud se totiž dá vrátit na stezku vedoucí ke starému smečkovému domu. A navíc, do kavárny by se mnou mohla jít. Když v ní nevzbudím žádné podezření.

Kdyžtak jí tam prostě dotáhnu, ozve se Duma. Jo, to by taky šlo, ale nechceme zbytečně přitahovat pozornost.

Podívám se z okna a modlím se k Bohyni, aby se nám podařilo zjistit,co potřebujeme. A že se nemýlíme. Matthias vedle mě zpozorní. Očividně s někým mluvil skrz vlčí frekvenci.

„Doktor je připravený a už vyrazil. Sean a Lester budou hotový už brzo. Není potřeba tam toho připravovat mnoho. Poběžím za nimi, zvládneš to tu?"

Kývnu a zamířím ke dveřím. Jsem nervózní a potřebuju se nějak odreagovat. Matthiase mám přímo za sebou, takže když náhle zastavím, málem do mě vrazí. Prudce se otočím, chytím ho za tričko a přitáhnu k sobě. Políbím ho. Odtáhnu se až po chvíli. Dobře, jdeme na to.

∆∆∆∆∆

Hezký večer všem,
normálně pod kapitoly nic nepíšu, ale teď už mi to nedá.

Chtěla bych se omluvit, že poslední dny vycházejí až takhle pozdě. Přišla mi však z nakladatelství kniha, u které byla potřeba narychlo udělat korekci, takže jsem pracovala hodně na tom. (Aneb Aish se plní další sen.) Ale dobrá zpráva je, že jsem jí dnes už odeslala zpět do nakladatelství. (Jupí, mám chvíli volno! :) )

Mějte se krásně,
Aish