Alenka v říši divů...pokračování?

Šťastný jak blecha

Kloboučník ji objímal a byl velice šťastný, že mu byla schopna odpustit.
Alenko, ani nevíš jak jsem šťastný.
Doopravdy tě miluju a slibuju, že ti nikdy podobně neublížím!
Řekl Kloboučník Alence, aby jí dokázal, že ji má opravdu rád.
Alenka byla ráda, že se ji Kloboučník omluvil a přišel za ní do světa lidí.
Nevěděla jsem, že se můžeš dostat z říše divů do světa lidí.
Řekla Alenka a podívala se na Kloboučníka.
Neměl jsem na výběr, musel jsem se omluvit za mé nezdvořilé chování, nezasloužíš si abych tě takhle nazýval.
Odpověděl Kloboučník a objal ji.
Mezitím, co Alenka byla šťastná, že se ji Kloboučník omluvil, přišla Alenky sestra a zahlídla je.
Alenko vyptával se na tebe-
Alenky sestra nedokončila větu a na chvíli se zastavila.
Vyptával se na tebe nějaký muž...To je on.
Řekla Alenky sestra a poukázala prstem na Kloboučníka.
Tohle je Kloboučník, je to můj dlouholetý přítel.
Řekla Alenka.
Ano, s Alenkou jsme dlouho přátelé.
Řekl Kloboučník, aby nevypadal podezřele, že tam pouze stojí a nic neříká.
Moc mě těší.
Řekla Alenky sestra a podala Kloboučníkovi ruku.
Mě také.
Odpověděl Kloboučník a potřásl si s Alenky sestry rukou.
Odkud jsi Kloboučníku?
Zeptala se Alenky sestra.
Kloboučník na chvíli stuhl, nevěděl, co ji má říct, neboť kdyby ji řekl, že je z říše divů, tak by to dopadlo velice špatně.
On není odsud.
Řekla Alenka.
Hmm, to je pravda, ještě nikdy jsem tu neviděla někoho, kdo by měl takhle výrazně a křiklavě oranžové vlasy, snad ani Hamish nemá takhle krásně zrzavé vlasy.
Řekla Alenky sestrala, kterou zaujaly Kloboučníkovo vlasy.
Ano to máš pravdu.
Řekla Alenka.
Alenky sestra sáhla pro kapesník, který na sobě měl vyšité červené srdce a malé žluté  na okrajích, když sahala pro kapesník, všimla si Alenky jizvy, kterou měla od Srdcové královny, která ji vypálila znak na ruku.
Alenko co se ti pro boha stalo?
Zeptala se nervózně a trochu i vystrašeně Alenky sestra.
Eh...tomu by jsi neuvěřila, spálila jsem se horkou vodu.
Zalhala Alenka její vlastní sestře, protože ji nechtěla dělat starosti, že Alence někdo ublížil a hlavně by jí ani sestra nevěřila.
Jejda Alenko, ty jsi teda talent, opařit se o vodu.
Řekla Alenky sestra a pousmála se.
Tak dobrá už musím zase jít, měj se Alenko, ráda jsem tě viděla.
Řekla Alenky sestra a odešla do města.
Proč jsi Alenko neřekla své sestře, že ti to udělali Srdcová královna?
Zeptal se Kloboučník, podíval se na Alenku a zvedl jedno obočí.
Víš jak bych před ní vypadala? Má sestra neví, že něco jako říše divů existuje a kdybych ji chtěla říct, že mi Srdcová královna něco udělala, podívala by se na mě jako na nějakého divného blázna.
Řekla Alenka a podívala se na Kloboučníka.
Možná máš pravdu, nejspíš by ti úplně nevěřila.
Odpověděl Kloboučník, chytl Alenku za ruku a propletl si s ní prsty.
Vrať se prosím zpátky domů Alenko.
Snažil se Kloboučník přemluvit Alenku.
Kloboučníku já jsem doma zde, ve světě lidí, nemohu opustit rodinu.
Odpověděla Alenka vážně.
Já vím Alenko, vím, že je to absurdní tě o to žádat, ale moc tě miluju a nedokážu bez tebe žít.
Řekl Kloboučník, který doufal, že se to nějak vyřeší, aby Alenka mohla být se svojí rodinou a zároveň v říši divů.
Já tě také miluji, ale nevím co si s tím počít.
Řekla Alenka a z očí ji začalay téct slzy plné zmatení, bezmoci a smutku.
Kloboučník se nahl k Alence a jemně ji políbil.
Jeho polibek byl něžný a plný lásky, kterou k Alence cítil.
Najednou někdo otevřel vchodové dveře a ten někdo si všiml Alenky a Kloboučníka, jak se líbají.
Byla to Alenky matka, která si zapomněla peněženku.
Alenko, budu dělat, že jsem nic neviděla.
Řekla Alenky matka a odešla.
Kloboučník se na Alenku usmál a pohladil ji po tváři.

Tak a toto je konec další kapitoly, bohužel tato kapitolka vyšla až po nějaké delší době a je o hodně kratší, než ty předešlé, ale v momentální chvíli, se rozdává vysvědčení a budou letní prázdniny, takže doufám, že se vám známky povedou a užijete si prázdniny, které brzo nastanou.
(Jsem jak básník😂)
Samozřejmě budu o ty prázdniny psát další kapitolky a zatím přeji hezký den.