Od té doby, co Alenka vrátila Kloboučníkovi zpět jeho rodinu, se událo několik zajímavých věcí, ale Alenku trapí, že se dlouho s jejími přáteli neviděla a tak se rozhodla, že by se za nimi mohla znovu podívat. Jak to asi dopadne?
Alence se spalo, jako kdyby byla na měkkém a příjemném obláčku. Když se probrala a rozkoukala, všimla si tácu plného jídla ke snídani na tom malém nočním stolku. Že by to sem dal Kloboučník? Řekla si Alenka v duchu a zmateně hleděla na tác s jídlem. Pak slyšela jemné zaťukání na dveře, za kterýma už čekal Kloboučník. Pojď dál! Zavolala Alenka. Kloboučník vešel a popřál Alence dobré ráno. Ta mu jeho vychovanost oplatila. Kloboučník se zeptal, jestli potřebuje s něčím pomoct, nebo něco přinést. Alenka řekla, že ne a poděkovala za pohostinost. Hned co dojedla se převlékla do šatů, které jí dala Bílá královna. Byly takové obyčejné, světle modré s malými motýlky na sukni, které připomínali Absolema. Poté, co se Alenka převlékla běžela ze schodů za Kloboučníkem s návrhem, že by se mohli projít ven. Kloboučník souhlasil, ale nejdříve musí zajít na trh, protože tam mají jeho oblíbený čaj. Alenka se nabídla, že by šla s ním, protože chtěla poznat lépe jak vlastně jejich trhy vypadají. Cesta k trhům nebyla daleká. Alenka s Kloboučníkem šli krátkou cestičkou okolo které byly sem tam nějaké orchideje a dokonce i acidantery. Alence se cesta moc líbila, ale nejvíce se těšila na ty trhy. Když tam došli tak se Alenka zadívala a v duchu si řekla: Je to tu tak moc krásné. Proč my tam nahoře také nemůžeme mít takhle krásné prostř- Alenko? Přerušil jí v přemýšlení Kloboučník. Alenka se otočila a usmála se na Kloboučníka. Kloboučník se jí zeptal, jestli jí něco netrápí. Alenka mu odpověděla, že jen nedokáže vstřebat všechnu tu krásu. Kloboučník se zasmál a řekl, že se může dívat po okolí a on si jen pro něco zajde. Alenka souhlasila a všude se dívala, kde co mají. Našla tam různé píšťalky, ze dřeva vyrobené ptáčky, hrací skřínky a dokonce i podivuhodné květiny, které ve světě lidí nenajde. Po pár minutách co Alenka s úžasem pozorovala všechny výrobky za ní přišel Kloboučník s tím, že pro ní něco má. Alenka byla chvilku zmatená, ale pak jí Kloboučník dal překrásnej náramek. Byl ozlacený a byli na něm nasazení bílí motýlci, kteří zářili, když na ně dopadl paprsek slunce.
Oops! Questa immagine non segue le nostre linee guida sui contenuti. Per continuare la pubblicazione, provare a rimuoverlo o caricare un altro.
Alenka byla mile překvapena a nevěděla co na to má říct. Poděkovala Kloboučníkovi a objala ho, ten jí to oplatil a řekl, že je rád, že se Alence líbí. Alenka byla velice nadšená a hned si ho nandala. Zeptala se, co má naoplátku dát jemu. Kloboučník se jen pousmál a řekl, že nic nechce a ani nepotřebuje. Alenka eště chvíli hleděla na náramek, pak je ale někdo přerušil. Byla to Malinkuna se Šklíbou, kteří se také šli podívat na trhy. Alenka se hned pochlubila náramkem od Kloboučníka a Kloboučník byl rád, že se jí náramek opravdu líbí. Chvíli si všichni povídali a pak Malinkuna řekla, že už musí jít. Malinkuna měla původně se Šklíbou ještě navštívit Březňáka potom co vše potřebné nakoupí. Kloboučník se společně s Alenkou rozloučili s Malinkunou a Šklíbou. Kloboučník se společně s Alenkou vydali prohlédnout ještě pár věcí. Koupili nějaké ovoce,zeleninu a další věci. Alenka si všimla, že se na ní Kloboučník nějak dlouho dívá a tak se zamyslela: Mám něco na obličeji? Nebo je na mě naštvaný? Mám se ho zeptat? Nakonec se zeptala: Co se děje? Kloboučník jen zavrtěl hlavou a řekl, že nic. Alence se to zdálo podezřelé, ale nechtěla to moc řešit protože byla stále nadšená z toho náramku. Když už měli všechno nakoupené, rozhodli se jít zpátky domů. Kloboučníka napadlo, že by se pak mohli projít i po okolí, aby ukázal i ostatní věci, které Alenka ještě neviděla. Alenka souhlasila a chvilku tam spolu chodili po stáncích.
Tak a to je zase konec :D Doufám, že se vám opět kapitola líbila a budu velice ráda za každé ohodnocení. Stále platí, že můžete napsat, jaké by mělo být pokračování příběhu. (Dokonce tu máme konečně i nějakou tu menší romantiku, tak snad to oceníte). Přeji hezký zbytek dne :D A nemáte tušení, proč je havran jako psací stůl?
