Alenka v říši divů...pokračování?

Pochvala

Kloboučník Alenku líbal jemně a pomalu.
Alenka mu polibky vracela a nebránila se.
Najednou někdo zaklepal, ale Kloboučník se nezvedl, dokonce ani Alenka.
Klepání pokračovalo a bylo hlasitější a hlasitější.
Kloboučník se rozhodl, že půjde otevřít a ve dveřích se objevila Bílá královna s Malinkunou, Šklíbou a Bayardem.
Vítejte!
Řekl Kloboučník trochu otráveně, ale nedával to moc najevo, jelikož tam byla i Bílá královna.
Ahoj Kloboučníku! Kde je Alenka?
Zeptala se Bílá královna.
Nahoře v mém pokoji.
Vím kde to je!
Vykřikla Malinkuna a s Bayardem běželi nahoru po schodech za Alenkou, mezitím co Šklíba pouze zmizel.
Kloboučník nabídl královně šálek čaje a buchtu, kterou upekl s Alenkou.
Královna jej společně s buchtou přijala a zeptala se Kloboučníka, jak na tom Alenka je.
Kloboučník odpověděl, že už je na tom lépe a vzpamatovává se.
Královna si oddychla.
Mezitím u Alenky v pokoji se objevila Malinkuna s Bayardem a Šklíbou.
Alenko jsi v pořádku?
Zeptal se Bayard.
Ano.
Usmála se na ně Alenka.
Strašně jsme se o tebe báli, když jsi byla u tý zlý ježibaby.
Vykřikla Malinkuna.
Šklíba se na chvíli zadíval na Alenky ruku a řekl:
To ti udělala ona?
Alenka kývla, čímž trochu znervóznila Šklíbu.
Tak je to přece jen pravda...
Co je pravda?
Zeptala se Alenka Šklíby.
Říká se, že novému služebnictvu se znak vypálí a pokud-li s nimi nebude Srdcová královna spokojena, nechá je týrat do té doby, dokud se dobrovolně nezabijí sami.
Tak to je dobře, že jste mě zachránili v čas!
Řekla Alenka vystrašeně, protože si představila, jak ji Srdcová královna mlátí i něčím horším než jen klackem s trny.
A co ti tam vlastně všechno dělali?
Zeptala se Malinkuna.
Nic moc nečekaného, pouze mi vypálila na ruku znak a párkrát mě seřezala klackem, jak kdybych byla malé dítě, co právě něco rozbilo.
Odpověděla Alenka a uchechtla se.
Šklíba na to hned zareagoval.
A ty nejsi ještě malé dítě?
Ha ha! Jsi fakt vtipný.
Odpověď Alenka a tvářila se uraženě.
Jsme velice rádi, že jsi zase zpátky Alenko a že ti naštěstí ta baba neudělala nic horšího.
Řekl Bayard.
Po chvilce na dveře zaklepal další člověk.
Byla to Bílá královna, která přišla Alenku pozdravit.
Bylo v šoku neboť si myslela, že to její sestra nemohla dotáhnout až tak daleko, že by vypalovala znaky na kůži služebnictvu.
Takže ty věci, které se o mé sestře zde po okolí říkají jsou pravdivé...
Řekla královna sklesle.
Jak mam změnit téma? Už vím!
Řikala si v hlavě Alenka.
Jak vám chutnala buchta Vaše Veličenstvo?
Řekla Alenka, aby odlehčila situaci.
Musím uznat, že na vaření jste nejlepší dvojka společně s Kloboučníkem!
Odpověděla Alence královna nadšeně, protože na ni ta buchta udělala dojem.
Tak to velice rádi slyšíme!
Objevil se ve dveřích Kloboučník.
To tedy, společně s Kloboučníkem jsme si na tom dali opravdu záležet.
Řekla Alenka a podívala se s úsměvem na Kloboučníka.
A proč mně jste buchtu nedali? Mám zájem zjistit, zda-li ji všichni chválí zaslouženě, nebo to jenom přehánějí.
Řekl Šklíba.
Kloboučník už měl pro něj v ruce připravený talířek společně s buchtou.
Šklíba ji snědl a řekl, že je to ta nejlepší buchta, kterou kdy jedl.
Kloboučník se nahl k Alence a zašeptal ji do ucha:
Nepotřebuješ něco?
Né děkuji, zatím mám vše co bych si mohla přát.
Zašeptala mu odpověď Alenka .
Myslím si, že je nejvhodnější čas odejít.
Vykřikla náhodně královna.
Ujistili jsme se, že se o Alenku Kloboučník dobře stará, takže můžeme opět jít, abychom je nerušili.
Pokračovala královna.
Vaše Veličenstvo, nikdo vás přeci nevyhání.
Odpověděl Kloboučník.
To nevadí, stejně máme všichni dost práce.
Kloboučníku myslíš, že by jsi byl schopen do zítra vyrobit ty klobouky?
Obrátila se královna na Kloboučníka.
Jistě Vaše Veličenstvo.
Odpověděl Kloboučník.
Tak skvěle, velice jsme vás rádi viděli a zatím se opatrujte!
Zakřičela na ně Bílá královna, když scházela ze schodů směrem ke vstupným dveřím domu.
Kloboučník je šel doprovodit a rozloučil se s ostatníma.
Hned co zavřel dveře šel zpátky za Alenkou.
Moc mě to mrzí Alenko, ale budu muset jít pracovat.
Řekl Kloboučník smutně.
To vůbec nevadí, aspoň se ode mne na chvíli odreaguješ, určitě ti lezu už na nervy.
Řekla Alenka, aby rozesmála Kloboučníka.
Ty mi nelezeš na nervy!
Zvýšil hlas Kloboučník aby bylo slyšet, že je vážný.
Ale Kloboučníku, nedělej, že jsi uražený.
Já nejsem uražený!
Odpověděl a začal Alenku pošťuchovat.

Taaaaaaakže další konec kapitoly.
Děkuji moc za už 50 přečtení?
To je víc, než bych si dokázala představit, že by se za tak krátkou dobu mohlo objevit.
Můžete se připravit na hodně romantiky, protože podle mě by to Alence s Kloboučníkem slušelo ne?
Budu ráda za každe okomentování a za každý hlas.
Taktéž se omlouvám za malé chybky, které někdy mohu udělat, pokud-li nějakou najdete, můžete dát vědět!
Zatím přeji hezký zbytek dne :D
(I když u mě je momentálně 1 hodina ráno😂)