Alenka v říši divů...pokračování?

Druhá šance

Mezitím co Alenka byla ráda, že je doma, tak v říši divů se Kloboučník dozvěděl, že Alenka odešla.
A proč Alenka odešla?
Zeptal se Kloboučník.
Zkus hádat Tarrante.
Odpověděl Charlene.
Alenka odešla kvůli mně? Já se jí ani nestihl omluvit.
Začal panikařit Kloboučník.
Za to si můžeš jenom ty sám, měl jsi dost času na to, aby jsi se stihl omluvit Tarrante.
Pokračoval Charlene.
Kloboučník se zvedl a šel za Bílou královnou.
Vaše Veličenstvo, kde je Alenka?
Bílá královna slíbila Alence, že to Kloboučníkovi neřekne.
Nevím Kloboučníku.
Odpověděla Bílá královna.
Ona je doopravdy pryč?
Zeptal se Kloboučník.
Bílá královna již nevydržela dál lhát a řekla mu pravdu.
Ano Kloboučníku, velice ji mrzelo co se stalo a rozhodla se vrátit domů.
Odpověděla smutně Bílá královna.
Kloboučník sklopil hlavu a chvíli přemýšlel.
Mohl bych jít za ní?
Řekl Kloboučník, který se chtěl Alence omluvit.
Bílá královna se na něj podívala nejistě.
Nevím Kloboučníku, když by jsi šel do světa lidí, musel by jsi najít Alenku sám.
Odpověděla Bílá královna, která se mu snažila nápad vymluvit, neboť by se mohl ve světě lidí ztratit.
Ano já vím, uvědomuji si tohle riziko.
Kloboučník se snažil přesvědčovat Bílou královnu.
Tak dobře Kloboučníku, jestli na tom trváš, můžeš jít za Alenkou.
Odpověděla Bílá královna, která se nakonec nechala přemluvit.
Celou jejich konverzaci zaslechl Charlene a přišel s nápadem, že by chtěl jít s Tarrantem, protože mu Alenka popisovala svět lidí a místo, kde vede společně s matkou společnost.
Kloboučník se na něj jen podíval.
Od kdy ty se bavíš s Alenkou?
Nadzvedl jedno obočí.
Od té doby, co jsi ji nazval husou.
Odpověděl a zasmál se Charlene.
Kloboučníka to velice nepotěšilo a řekl, že si nepřeje, aby šel někdo s ním, protože chce mít soukromou řeč s Alenkou, ve které se jí omluví.
Pánove to by stačilo, Kloboučník půjde do světa lidí a Charlene zůstane tady, třeba se Kloboučníkovi podaří přesvědčit po nějaké době Alenku, aby se vrátila zpátky.
Odpověděla Bílá královna, neboť se ji nelíbilo, jak spolu mluvili Kloboučník a Charlene.
Jasně Tarrante, soukromou řeč, jí tam chceš dělat něco jinýho než se jí omlouvat ne?
Řekl Charlene a začal se smát.
Královna si všimla, jak nezdvořile se Charlene chová a poslala ho pryč z místnosti.
Děkuju vám Veličenstvo.
Řekl Kloboučník trochu naštvaně, protože se ho to dotklo, že ze sebe jeho bratranec vypustil zrovna tuhle větu.
Nemusíš děkovat Kloboučníku, králík tě vezme k noře, která vede do světa lidí, souhlasíš.
Zeptala se Bílá královna.
Kloboučník se usmál tak jasně, že byla vidět všechna radost, kterou měl, protože se mohl usmířit s Alenkou a proto souhlasil.
Šel s králíkem k noře a pomalu, ale jistě se vyškrabával ven.
Když se dostal na povrch, cítil vzduch plný přírody a klidu, ale nebyl jako ten jejich v říši divů.
Tak kde by mohla být Alenka? Nejspíš ve městě, něco mi o tom říkala, ale Charlene řekl, že vede nějakou společnost...Hmm, to bude ve městě nejspíš.
Řekl Kloboučník a pokračoval rovným směrem, protože když se vyškrábal z nory, tak se objevil v nějakej malém parku, ale byl tak malý, že z od té nory bylo vidět na konec parku a začátek města.
Když okolo něho prošli lidé, chvíli na něj koukali, ale pak zase obrátili zraky.
Proč ti lidé na mě tak divně koukají? A proč mají tohle oblečené?
Začal přemýšlet Kloboučník.
Kloboučníka napadlo, že by se zeptal na cestu nějakého kolemjdoucích.
Dobrý den madam, mohl bych se vás zeptat zda-li víte kde má Alenka Kingsleyighová svou "firmu"?
Zeptal se Kloboučník dámy, která zrovna šla kolem něho.
Alenka? To je má sestra, co od ní potřebujete?
Odpověděla žena, které se Kloboučník zeptal.
Slyšel jsem, že je velice dobrá kapitánka a měl bych pro ni nabídku.
Odpověděl Kloboučník nejistě, protože nevěděl, co jiného říct.
Žena si ho ještě chvíli projížděla očima, ale nakonec souhlasila.
Šli směrem k Alence domu, ale když od něj byli několik metrů tak se žena zastavila a poukázala prstem na velký nápis Kingsleyigh a Kingsleyigh.
Kloboučník poděkoval a uklonil se, aby vyhádřil, že je nesmírně vděčný.
Žena se na něj usmála a odešla.
Kloboučník se vydal směrem k budově, ve které by údajně měla být Alenka.
Když k ní přišel, tak si všiml, že dveře jsou otevřené a vešel do vnitř.
Všiml si, že budova nemá pouze jedno patro a rozhodl se hledat schody, neboť to patro do kterého vlezl, bylo místo pro práci, ten pokoj byl plný papírů a smlouv, které byly všude po místnosti na stolech, smlouvy řešila Alenka společně s její matkou.
Alenky matka si ho všimla a zakřičela, neboť se ho polekala.
Alenka rychle běžela k matce, zda-li se jí něco nestalo a všimla si Kloboučníka.
Kloboučníku?
Zeptala se Alenka.
Ty toho může znáš?
Zeptala se matka Alenky, která lapala po dechu.
Kloboučník pouze stál, protože měl menší šok z Alenky matky, nečekal, že by z ničeho nic někdo zakřičel, ale pak se pokusil ze sebe dostat pár slov.
O-Omlouvám se vám madam, já j-jsem vás nechtěl p-polekat.
I když se Kloboučník snažil sebevíc, tak ze sebe jen vykoktal omluvu.
Takže toho může znáš?
Zeptala se matka Alenky.
Ano znám, je to můj dlouholetý přítel, ale neni z této země víš? On je....z daleka, není odtud.
Řekla Alenka, aby nevzbudila podezření.
Kloboučník podal ruku Alenky matce a řekl, že se omlouvá za svoji nevychovanost a jeho jméno je Tarrant Vršklobouk.
Alenky matka si ulevila a řekla, že nevadí, pouze se trochu lekla, ale byla mile překvapena, že byl slušně vychovaný.
Dobrá tedy, já jdu pryč a vrátím se až za dlouho Alenko, do té doby musíš vyřídit ty papíry a nabídni tady něco hostovi.
Řekla Alenky matka a odešla.
Alenka nic neřekla a hned šla k papírům podepisovat.
Kloboučník přišel za ní a omluvil se jí.
Promiň Alenko, já jsem to tak nemyslel, nechtěl jsem ti říct, že jsi hloupá. Odpustíš mi to?
Řekl smutně Kloboučník, protože Alenku opravdu miloval.
Alence se nahrnuly slzy do očí.
Odpouštím ti Kloboučníku.
Řekla Alenka, postavila se a objala ho.

Tak a je tu konec další a trochu delší kapitolky.
Moc děkuji za všechna ta přečtení, ani si neumíte představit, jak mě to velice těší, když vidim, že je o to zájem.
Doufám, že se vám i nadále bude čtení tohoto příběhu líbit a zatím přeji hezký zbytek dne.